„Že se to podaří právě v roce 700. výročí první zmínky o městě, je taková milá náhoda,“ pousmál se ředitel zahrady Lešná Roman Horský.
Rekord totiž měli na dosah už dříve. V roce 2019 zahradu navštívilo 683 tisíc lidí, jenomže v dalších letech zasáhla pandemie a nucené uzavření turistických cílů, včetně zoo. Což pravděpodobně odsunulo pokoření 700tisícové hranice na letošní rok.
Během něj už zahrada několik maxim zaznamenala. Třeba srpen se do tabulek zapsal jako nejsilnější měsíc ve více než 70leté historii zahrady. Přivábil 159 tisíc lidí, mimo jiné na otevření Jaguár treku, nové expozice, díky které se po víc než čtvrt století do Zlína vrátili jaguáři.
A šelmy dělají všechno proto, aby návštěvníci nelitovali. Nejenže plavou v bazénu, který je součástí expozice, dokonce se i potápějí a loví ryby. „To je zajímavé i z pohledu odborníků. Dokazuje to, že když je expozice dobře udělaná, zvířata nepřicházejí o své přirozené instinkty,“ míní ředitel.
Otevření nového pavilonu obvykle zvýší zájem v každé zahradě. Specifikem té zlínské je, že už neklesne. Pozornost návštěvníků dokáže udržet dlouhodobě, a proto už nyní chystá další novinky.
Nejočekávanější je stěhování sloního stáda, které tvoří tři slonice a roční sameček Zyqarri. Nové chovné zařízení pro slony, které se staví v části Karibuni, bude hotové na konci září. Slonice si pak budou postupně zvykat na průchod ze stávajícího do nového pavilonu . Může to trvat chvilku, nebo i týdny.
„Bude zajímavé to sledovat. Slůně asi nebude moc přemýšlet, a pokud tam vběhne, slonice zřejmě půjdou za ním,“ uvažuje vedoucí marketingu zlínské zoo Romana Mikešová. „Taky se ale může stát, že si ho budou hlídat a dovnitř ho nepustí. Pak budeme muset čekat,“ dodala.
Přesun plánují na říjen, aby stádo trávilo zimu v novém. Na jaře k nim přibude sloní samec, kterého zahrada získala právě díky mimořádnému chovatelskému zázemí v Karibuni. Další případné odchovy tedy už mohou být přirozenou cestou, zatímco Zyqarri přišel na svět po umělém oplodnění.
Solární elektrárna nad parkovištěm
Zahrada plánuje i přestavbu voliéry z 90. let v asijské části. Medvědi pyskatí dostanou speciální termitiště, které je zabaví, a návštěvníci budou mít větší možnost je pozorovat při přirozené činnosti. A současný pavilon slonů se promění na zázemí pro šimpanze bonobo, kteří rozšíří seznam chovaných druhů.
V době nastupující energetické krize ale zahrada pracuje taky na zvýšení energetické soběstačnosti. Už řadu let má propracovaný systém jímání dešťové vody a jejího využívání. Teď plánuje fotovoltaiku. Nabízí se využít plochu betonového parkoviště před zahradou, kde by vznikly dřevěné konstrukce se solárními panely.
„Postupně kácíme v areálu smrky napadené kůrovcem a dřevo už zpracováváme tak, abychom ho mohli využít na stavbu konstrukcí,“ poznamenal Horský. Inspiraci našli v Belgii. Solární systém by zahradě zajistil soběstačnost až na čtyři měsíce, což by ulevilo zřizovateli, tedy městu Zlínu, které nakupuje energie pro své společnosti centrálně. Zoo letos narostla částka za energie o osm milionů korun.
Zahrada, která spravuje majetek v hodnotě 600 milionů korun, je z 90 procent soběstačná, bez příspěvku zřizovatele by se přesto neobešla.
