I v Ostravě lze najít zlato, zjistil geolog

  9:38
David Stejskal rýžuje zlato od dětství. Když začal psát bakalářskou práci na toto téma, hledal v řekách ve Zlatých Horách. Zkusil to i v Ostravě a hned napoprvé zlato našel. Mnohdy je však ukryté i patnáct metrů pod dnem řeky.

Mladý zlatokop David Stejskal z Vřesiny u Hlučína našel v Ostravě zlato. V jedné pánvi měl tři zlatinky, tedy mikroskopické částečky zlata. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Na zlatokopeckou horečku to není. Mladý geolog ale vyrýžoval v ostravské řece první zlatinky a rozhodl se hledat drahý kov i jinde na území kraje.

Ačkoli těžba uhlí skončila v Ostravě již v roce 1994, řada lidí stále vnímá krajské město jako „černé“ právě podle minulosti, která byla 220 let spjatá s dobýváním černého zlata.

Pro mladého zlatokopa Davida Stejskala z Vřesiny u Hlučína však Ostrava dávno není černá, ale nově o ní mluví jako o zlaté. Podařilo se mu totiž, patrně jako prvnímu, objevit ryzí zlato v řece v Ostravě-Martinově. A počítá s tím, že další mikroskopické zlatinky vyrýžuje i z jiných řek v Ostravě či na Opavsku.

„Rýžování zlata je můj koníček, ke kterému mě přivedl otec, když mi bylo asi deset let,“ říká 25letý mladík, který je nejen nadšený amatérský zlatokop, ale získané zkušenosti chce využít i v profesním životě. Studuje třetím rokem obor ekonomika nerostných surovin na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě a svou bakalářskou práci věnuje právě zlatu.

„Původní název mojí bakalářky zněl Putování za zlatem, protože jsem chtěl zmapovat nejen historii těžby tohoto drahého kovu ve Zlatých Horách na severovýchodě okresu Jeseník, ale také výskyt zlata v řekách na území Moravskoslezského kraje, kde žiji. Název jsem sice musel na doporučení vedoucího práce změnit, aby bylo zřejmé, že jde hlavně o Zlaté Hory, ale určitě tam bude i část věnovaná našemu regionu,“ zmínil mladý geolog.

Nálezy jsou od Zlatých Hor až po Ostravu

Ačkoli většinou se rýžování zlata věnuje v létě, kdy jezdí na dovolenou do Zlatých Hor, letos na podzim se poprvé vydal s rýžovací pánví do ostravského obvodu Martinov, kam přitéká řeka Opava z Jeseníků. A hned první pokus mu vyšel – neodešel s prázdnou.

„V minulosti jsem prošel už většinu potoků a říček v okolí Zlatých Hor a zdokumentoval v nich nálezy zlata. Pak mě napadlo podívat se dále po toku řeky Opavy, zda a v jakém množství se usazuje zlato v lokalitách, které jsou od Zlatých Hor více vzdálené,“ řekl zlatokop.

„Ukázalo se, že zlato se dá v menším množství najít například v Háji u Opavy i v Hlučíně. Proto jsem pak po proudu řeky zamířil i do Ostravy a byl zvědavý, co zjistím. V Martinově jsem nabral usazeniny z břehu a podařilo se mi vyrýžovat asi tři zlatinky na jednu pánev,“ popsal David Stejskal.

Vyrýžování jedné pánve s několika kilogramy usazenin a písku trvá přibližně pět minut. Ve Zlatých Horách je výtěžnost vyšší, ani tam však většina zlatokopů dnes nezbohatne, protože v jedné pánvi se zaleskne nejvýše deset mikroskopických zlatinek. Do jednoho gramu v aktuální hodnotě okolo 1 300 korun jich je přitom potřeba až jedenáct tisíc.

V Ostravě je zlato několik metrů pod zemí

„Protože řeka protéká stejnými místy tisíce let, větší množství zlata by se dalo najít v jejím korytě. Jenže je usazeno v hloubce pět až patnáct metrů pod dnem, ale ani tak by se to nevyplatilo těžit průmyslově,“ nastínil Stejskal.

„Navíc je nemyslitelné jen tak rozkopat koryto řeky nebo ji odklánět. Rýžování by tam mělo smysl například při úpravách břehů či prohlubování koryta,“ vysvětlil mladý geolog. Nyní už čeká na jaro, aby mohl prozkoumat i další řeky v regionu.

„Byli jsme s otcem rýžovat i v listopadu na Bruntálsku, ale nešlo to. Voda byla studená a my promrzlí, takže místo zlata jsme si odnesli nachlazení,“ přiznal David Stejskal.

A doufá, že poté, co získá titul inženýr, bude se ve Zlatých Horách znovu těžit zlato a on se bude právě tam ucházet o práci. „Moc rád bych u toho byl, ať už u průzkumných vrtů, nebo pak u samotné těžby zlata,“ prozradil budoucí geolog.