Jde v pořadí o druhou Helovu knihu o lidové magii. V roce 2017 sepsal Tajemství bohyní na Žítkové, letošní kniha se jmenuje Návrat žítkovských bohyní a vyšla před pár týdny.
„Jedním z fenoménů, který byl dříve součástí života, bývalo něco, čemu se dnes říká lidová magie nebo pověrečnost,“ líčí Hela.
„Na kopanicích zůstala živá hodně dlouho. Ale když jsem dával dohromady informace a materiály k této knize, vydal jsem se i na slovenské Poloniny nebo do polského Podlesí. A tam jsem zjistil, že pověrečnost je stále intenzivně živá. Dodnes tam najdete pětadevadesátileté babičky, které takřka nemají následovnice, ale v tom ryzím autentickém pojetí stále fungují,“ dodal.
Téma lidové magie na moravsko-slovenském pomezí je stále atraktivní.
Přibližuje život na kopanicích i ženy, které se v minulosti věnovaly tzv. bílé, někdy i černé magii, vyznaly se v bylinách, předávaly si z generace na generaci zaříkávadla a modlitby či pomáhaly k lepší úrodě i zdraví obyvatel.
„Lidová magie vznikla, když se lidé začali individuálně odlišovat. Ve vnějším světě viděli a uvědomovali si nebezpečí a věděli, že když nebudou mít dost jídla, tak nepřežijí, a jestli budou mít dost jídla, záviselo třeba na počasí,“ vypráví Hela.
„Proto začali věci ovlivňovat i pomocí rituálů, které se v podobě magických postupů, pověr nebo třeba bohyní dostaly i do této doby,“ vysvětluje.
V knize přináší nová osobní svědectví posbíraná na Slovensku a v Polsku a hledá souvislosti a propojení s léčitelkami na Žítkové a v jejím okolí.
„Pokouším se vysvětlovat fenomény bohyní a magií. Není to o jejich oživení, senzaci či novém objevu současných bohyní, ale o poselství a symbolice,“ řekl Hela.
