Zelené střechy umí objekt ochladit, ale také zadržují vodu. „Díky nim se snižuje prašnost, jsou také tepelně či zvukově izolační,“ vyzdvihl jednatel olomoucké společnosti Alfagreen Filip Drastich.
Se zelenou střechou se počítá například na nové tělocvičně, která vyroste v Drahotuších na Přerovsku.
„Nad hydroizolací bude vrstva zeminy či substrátu pokrytá vegetací,“ popsal novinku mluvčí Hranic Petr Bakovský.
Multifunkční budova poslouží pro většinu halových sportů. Hotová má být do konce příštího roku.
Zelenají se i střechy hematoonkologické kliniky, II. interny a nové kolárny Fakultní nemocnice Olomouc. Zelená střecha se dokončuje také na nástavbě modrého monobloku budovy A.
„Důvodem je zejména legislativní požadavek na zadržování dešťových vod. Výhoda je vedle ekologicky udržitelného přístupu rovněž ekonomická, a to nižší poplatky za srážkové vody,“ upozornil mluvčí zařízení Adam Fritscher.
Ušetří za teplo i chlazení
Střechu pokrytou zelení má na své výrobní hale strojírenská společnost ZLKL z Loštic na Šumpersku, další má v plánu ještě letos.
Druhy zelených střechExtenzivní zelená střecha Je nejméně náročná na údržbu. Osazují se teplomilné rostliny, sukulenty, rozchodníky, netřesky, byliny. Používá se tam, kde není důležitý vizuální dojem. Intenzivní zelená střecha Potřebuje občas vysekat, ošetřit. Přidávají se luční byliny a trávy. Používá se tam, kde má poskytnout estetický dojem. Intenzivní střecha jako zahrada |
„Město si to dalo jako podmínku v rámci rozšiřování průmyslové zóny. Zelenou střechu budeme mít na třech halách o rozloze 6 500 metrů čtverečních,“ řekl ředitel společnosti Jiří Brázdil.
Podle něho vznikají zelené střechy postupně na všech nových halách, které firma buduje. „V zimě není díky zelené střeše pokles teploty na halách tak velký a naopak v létě zase není uvnitř takové teplo,“ dodal.
Poptávka po zelených střechách se v kraji rok od roku zvyšuje nejen mezi firmami, ale také mezi developery či majiteli rodinných a bytových domů.
„V soukromém sektoru většinou zatravňujeme střechy garáží, teras nebo obytných střech. Větší zájem je u developerských nebo komerčních objektů. Zelená střecha se tam stává standardní součástí projektu,“ řekl Radek Pavlačka ze společnosti Zahrada Olomouc.
Zahrádka na střeše
Podle Drasticha lidé zelenou střechou řeší i nedostatek místa kolem domu. „Zájem je například o intenzivní užitkové zahrady. Lidé si nemohou dovolit koupit velký pozemek. Pořídí si proto menší s tím, že na střeše garáže budou mít třeba bylinkovou zahradu,“ uvedl Drastich s tím, že zelenou střechu lze vybudovat i na starších budovách, důležitý je posudek statika.
Oblibu si tato novinka získává díky řadě výhod. Chrání například krov. „Teplotní rozdíly v průběhu roku jsou na střeše až sto stupňů Celsia, zelená střecha tento rozdíl zásadně snižuje. Má i obrovskou zadržovací schopnost, tedy nasáknutí vodou a poté pozvolného upouštění,“ okomentoval Drastich.
Důvodem vyšší poptávky po zelených střechách může být i fakt, že na ně lidé mohou získat dotaci, kterou poskytuje Státní fond životního prostředí v programu Nová zelená úsporám. „Zelené střechy se dostávají do systému dotací v rámci šetření s vodou a ochrany životního prostředí,“ připomněl Pavlačka.
V roce 2020 stavebníci v Česku vybudovali o téměř 22 procent více zelených střech než v roce 2019. Fungují jako přírodní ekologická klimatizace. Okysličují, ochlazují a zvlhčují okolní vzduch a tím narušují takzvané městské tepelné ostrovy.
Současně přispívají k tepelné stabilitě budovy, snižují tepelné ztráty a chrání nosné konstrukce a hydroizolace proti UV záření. Nevýhodou může být vyšší pořizovací cena. Založení takové střechy je nákladnější a složitější oproti klasické. Navíc je potřeba ji udržovat.
