Válka, zdražování a pandemie zvyšují agresivitu pacientů i lidí na úřadech

  5:08
Zdravotníci i úředníci v Olomouckém kraji se stále častěji potýkají s agresivními lidmi v ordinacích a v kancelářích. Podle psychologů za to může stav, který ve společnost v současnosti panuje.

Z pondělí 9. na úterý 10. května se na stomatologickou Lékařskou pohotovost na Klinice ústní, čelistní a obličejové chirurgie Fakultní nemocnice Olomouc kolem půlnoci dobýval agresivní muž, který se dožadoval ošetření, které tam zdravotníci neposkytují. | foto: Fakultní nemocnice Olomouc

Dobýval se na zubní pohotovost Fakultní nemocnice Olomouc a dožadoval se ošetření, na které neměl nárok. Když mu sestra vysvětlila, že mu nemůže pomoci, sprostě nadával a rozbil sklo dveří.

„Kolegyně měla samozřejmě strach, jestli jí muž nenapadne také fyzicky, protože už i to se tady před několika lety stalo, když agresor sloužící sestřičku zbil,“ popsal primář kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie Richard Pink.

Tento případ z poloviny května není zdaleka neobvyklý. „Dá se říci, že s nějakou formou agresivního chování se naši pracovníci setkávají každý týden. Obavy ale někdy mají i muži a není se čemu divit. Agresivita některých pacientů sílí a verbální útoky jsou prakticky na denním pořádku. Problém je, že řada lidí si zvykla pohotovostní péči nadužívat, až zneužívat,“ dodal Pink.

Útokům čelí i zdravotníci jiných zařízení v kraji. „Letos jsme zaznamenali ve zdravotnických zařízeních skupiny AGEL několik případů agresivity pacienta či návštěvníka nemocnice,“ uvedl mluvčí zdravotnického holdingu Agel Adam Knesl.

Klienti úřadu jsou více podráždění. Pracovníci magistrátu to přisuzují celkové situaci
ve společnosti.

mluvčí olomoucké radnice Radka Štědrá

Doplnil, že se nejčastěji jedná o napadení zdravotnického personálu nespokojeným či opilým pacientem či jeho doprovodem. „Případy agresivních pacientů či návštěvníků evidují zejména příjmová oddělení,“ upřesnil.

Drogy a psychické problémy

Problematičtí nemocní ohrožují i záchranáře. Podle mluvčí Zdravotnické záchranné služby Olomouckého kraje Lucie Mikiskové se s nimi v terénu setkávají častěji než v dřívějších letech.

„Nejčastěji se jedná o psychiatrické pacienty či lidi pod vlivem návykových látek,“ oznámila.

K vyhroceným případům patří například napadení lékařky z výjezdové základny v Přerově.

„Psychiatrická pacientka pod vlivem alkoholu ji napadla. Než stihla zareagovat policie, po lékařce vystartovala a způsobila jí zranění v obličeji. Bylo poté nutné ji odstavit mimo směnu,“ popsala případ Mikisková a dodala, že výjezd k agresivnímu člověku se odehrává vždy ve spolupráci s republikovou či městskou policií.

Zdravotníci si také stěžují, že si lidé navykli záchrannou službu volat ve zbytečných případech. Když jim poté záchranáři vysvětlí, proč nemohou situaci řešit, jejich agrese se stupňuje.

„Často třeba nepochodí s péčí u jiných lékařů a jako poslední volbu volí záchranku. Posádka, která poté na místě události zasahuje, si často vyslechne vulgární fráze. Lidé si také mnohdy snaží vynutit postupy, které ani nemáme v kompetenci nebo nejsme schopni v přednemocniční neodkladné péči zajistit,“ upozornila Mikisková.

Za covidové pandemie pak prý často mnohé pacienty vyprovokovala i otázka ohledně očkování proti covidu.

„Bez ohledu na typ zranění je to pro nás nutná otázka s jasnou odpovědí. Nikoho jsme nesoudili, pouze bylo nutné tuto skutečnost zavést do anamnézy pacienta,“ vysvětlila Mikisková.

Dva podpisy jsou problém

Zvýšenou agresivitu lidí pozorují i úředníci například na olomouckém magistrátu.

„Klienti úřadu jsou více podráždění. Pracovníci magistrátu to přisuzují celkové situaci ve společnosti,“ shrnula mluvčí olomoucké radnice Radka Štědrá a dodala, že jde převážně o agresi verbální, kdy se klienti chovají podrážděně či hrubě.

Na olomouckém magistrátu se lidé rozčilují například na oddělení cestovních dokladů a občanských průkazů.

„Nechtějí dávat otisky prstů, vadí jim, že se mají dvakrát podepisovat přes tablet, jelikož jeden podpis jde do dokladu, druhý po zkontrolování žádosti. Vadí jim dlouhé fronty, obsazené termíny přes objednávkový systém, přičemž někteří vyloženě nadávají, někdy i dost nevybíravě,“ osvětlila situaci Štědrá.

Častěji se s hrubými klienty v poslední době setkávají na vyřizování přestupků agendy řidičů a motorových vozidel.

„Zejména v případech, kdy občané pachatelé přestupků přicházejí mimo termín, na který byli předvoláni, a navíc bez předchozího ohlášení a dožadují se okamžitého řešení jejich záležitosti,“ dodala.

Na přepážkách této agendy se pak až několikrát do měsíce objevují také lidé, kteří přijdou vyřizovat své doklady pod vlivem alkoholu. „Což také nebývá příjemné,“ připustila Štědrá.

Ani přerovskému magistrátu se nepříjemní lidé nevyhýbají. Až desítky případů, kdy jsou agresivní a vulgární, musejí řešit úředníci odboru evidenčních správních služeb a obecního živnostenského úřadu.

„V poslední době se intenzita zvýšila zejména v souvislosti s nárůstem žadatelů o vydání cestovních dokladů, kdy v úředních hodinách jsou delší čekací doby na vyřízení. Často bývají klienti k úředníkům neslušní v případech, když zjistí, že jim chybějí nějaké doklady, které jsou pro výkon nutné, a nelze jim tudíž ihned vyhovět,“ podotkla vedoucí odboru Jitka Kočicová.

Agrese ve společnosti stoupá

Zvyšující se agresi ve společnosti potvrzují i psychologové. Společnost tak podle nich reaguje na faktory, jako jsou pandemie, růst cen energií a pohonných hmot, válečný konflikt na Ukrajině a výrazný růst inflace.

To vše se promítá do psychického zdraví lidí. „Celkové aktuální naladění společnosti růst agresivity podporuje, ať už je to například kvůli situaci na Ukrajině, nebo dalším stresovým a tíživým faktorům. Skutečně můžeme pozorovat nárůst,“ popsal olomoucký psycholog Lubomír Smékal.

Podle ankety Profesia.cz pociťuje zvýšený nápor na psychiku 69 procent zaměstnanců. V dotazníku 30 procent lidí uvedlo, že na ně doléhají především finanční problémy v souvislosti s růstem cen energií, inflací a zdražováním, 24 procent respondentů sdělilo, že nejvíce jejich psychiku poznamenala pandemie, a na 15 procent odpovídajících nejvíce doléhá válka na Ukrajině.