„Dnes a denně jsme měli podněty občanů o tom, že se po městě pohybují lidé, kteří se chovají neurvale a agresivně,“ vysvětloval místostarosta Miloš Hrůza (ANO) ostatním zastupitelům.
Podle třebíčské zastupitelky Marie Dudíkové (KDU-ČSL) začali být žebrající bezdomovci agresivní. „Dokonce jsem se dozvěděla o případech fyzického napadení osoby, která peníze neposkytla,“ uvedla.
Osobní zkušenost s obtěžováním má její kolegyně ze zastupitelstva Julie Dolejší (KSČM). „Chtěli po mně peníze, a když jsem jim je nedala, nadávali mi těmi nejsprostšími slovy, jaká snad jsou,“ popsala nepříjemný zážitek.
Místostarosta Vladimír Malý (ČSSD) dal zase příklad autobusového nádraží, kam se žebrající bezdomovci stahují v době, kdy děti jezdí domů ze škol, a obtěžují je.
„Dospělí si s tím většinou nějak poradí, ale u dětí je to horší,“ obhajoval starosta Pavel Pacal (Pro Třebíč) potřebu materiál přijmout.
Na vlakovém nádraží není zákaz možný
Podle starosty není vyhláška řešením problému, ale krůčkem k tomu, jak tyto nežádoucí aktivity eliminovat. „Bohužel policie neměla dosud žádný nástroj, na základě kterého by mohla tyto osoby z místa trvalejším způsobem vykázat,“ uvedl Pacal s tím, že s novou vyhláškou by se to mělo dařit.
Podle mluvčí třebíčské městské police Lucie Šerkové zaznamenali strážníci v posledních několika měsících zvýšený počet hlášení o nevhodném chování a obtěžování ze strany bezdomovců.
Legislativa neumožňuje žebrání zakázat pomocí vyhlášky celoplošně, ale jen v některých lokalitách, kde je k tomu důvod. K místům, kde bude v Třebíči od 4. října platit zákaz žebrání, patří historické centrum s Karlovým a Komenského náměstím, týká se i autobusového nádraží, ulic Soukopova, Soukenická i oblasti Zdislavina.
Žebrání nebude možné ani u třebíčských památek UNESCO, ke kterým patří ulice židovské čtvrti Zámostí a dále bazilika svatého Prokopa. Zákaz se týká též čtrnácti parkovišť u supermarketů a hypermarketů ve městě.
Původně se mělo na seznam míst dostat i vlakové nádraží, ale podle vyjádření ministerstva vnitra něco takového není možné kvůli specifickému právnímu režimu, který dráha má.
Výjimku mají jen studenti
Někteří opoziční zastupitelé, například Blanka Kutinová (Třebíč Občanům) či Roman Pašek (Piráti), poznamenali, že problém s žebrajícími bezdomovci by měla radnice řešit komplexněji, a především bojovat proti bezdomovectví.
Podle starosty Pavla Pacala však třebíčští bezdomovci zájem o pomoc nemají.
„Charita i další organizace věnující se sociální problematice jim dlouhodobě nabízí pomoc. Oni ale nemají zájem být někde ubytovaní či pomoc přijmout,“ konstatoval starosta.
Výjimku ve schválené vyhlášce mají jenom studenti při posledním zvonění. Zastupitel Roman Pašek se snažit pozměňovacím návrhem výjimku rozšířit i na pouliční umělce, církevní organizace a vybírání peněz v rámci veřejné sbírky. Návrh ale nebyl schválen.
Vyhlášku zakazující žebrání v minulosti přijali například v Jihlavě či ve Žďáře nad Sázavou.
Nově příchozí obtěžují své okolí hlukemŽebrání není jediný problém, který Třebíč v souvislosti s nepřizpůsobivými lidmi od letošního jara řeší. Problémoví jsou i občané, kteří se v nedávné době do Třebíče přestěhovali. Jak již dříve uvedl starosta Pavel Pacal, jde hlavně o romské rodiny ze Slovenska a Brna. Sousedské soužití narušují hlukem, pokřikováním vulgarit a narušováním veřejného pořádku. „Největší problém tvoří lidé, kteří to tady mají jako přestupní stanici. Ubytovali se tu, protože tu zrovna našli bydlení,“ říká Pacal s tím, že jde o jinou skupinu lidí než tu, která obtěžuje obyvatele žebráním. Radnice se chtěla bránit vyhlášením bezdoplatkových zón, které měly přílivu problematických lidí zamezit. Tuto možnost však Ústavní soud před časem zrušil. „Teď nemáme jinou cestu než kontaktovat majitele nemovitostí, ve kterých mají pronajaté bydlení. Snažíme se na majitele působit tak, aby své klienty více umravňovali, nebo v extrémních případech s nimi ukončovali nájemní smlouvy v případě, kdy to nemá jiné řešení,“ popsal Pacal. Podle něj se podařilo některé případy úspěšně vyřešit, kdy na základě intervence města byla ukončena s těmito lidmi nájemní smlouva a odstěhovali se z města. „Někde se to ale nedaří. Převládá touha po výdělku za pronájem, místo řešení klidného soužití s okolím,“ podotkl starosta. K dalším opatřením, která mají zajistit větší klid ve městě, patří podle Pacala navýšení hlídkové činnosti státní i městské policie. „Zvýšili jsme počet asistentů prevence kriminality. Nově od začátku října jimi budou i dva romští spoluobčané. Jsme samozřejmě v kontaktu s místní romskou komunitou. Starousedlíci z této komunity se nabídli, že by v rámci své komunity mohli předcházet problémům,“ dodal. |
