„Stavba tunelového zárodku začala 30. listopadu 2020, hotový by měl být v polovině roku 2023. Zárodkem myslíme podzemní stěny a strop budoucího tunelu pod železniční tratí, který bude součástí poslední stavby východního městského okruhu. Až sem dorazí stavba silnice, vykopeme zeminu v tunelovém zárodku, vystrojíme stěny tunelu, vybudujeme komunikaci,“ popsal šéf plzeňského pracoviště Ředitelství silnic a dálnic Miroslav Blabol.

Výhodou postupu je, že při budování nebudou potřebovat stavbaři zastavení provozu na hlavní trati do Českých Budějovic. Na současnou stavbu si ale stěžuje Jan Lysec. Bydlí v domě u staveniště, z oken vidí do velké díry, kde vzniká zárodek tunelu a vede železniční trať. Na staveništi, přibližně na úrovni jeho domu, stál ve středu stroj, který hluboko pod zemí hloubí prostory pro betonování stěn.

13 fotografií

„Začínají dělat v šest ráno, jedou soboty, neděle, dělají do sedmi večer. Teď, když jste tady, velké stroje vypnuli. Ale když jedou... Před 40 roky jsem tu postavil barák, a ten teď praská,“ ukázal Jan Lysec praskliny na domě.

Tunelový zárodek bude po dokončení dlouhý přibližně 180 metrů. Podle současných odhadů by výstavba poslední etapy východního okruhu Plzně měla začít v roce 2029.

Celková délka tunelu, který podejde i silnici do Božkova, bude kolem 300 metrů. Pokud se podaří zprovoznit celý východní silniční okruh v roce 2032, auta pojedou po čtyřproudé silnici od dálničního sjezdu u Černic po už hotové silnici U Seřadiště, tunelem podejde u Božkova železniční trať, podél ní bude pokračovat ke křižovatce Stavební stroje, tu překoná po mostě, podejde trať Plzeň - Praha, seřaďovací nádraží a napojí se na už hotovou silnici nedaleko Velkého boleveckého rybníka. Betonové boční stěny tunelového zárodku jsou až do hloubky 20 metrů pod povrchem.

Tomáš Kohout ze společnosti Metrostav uvedl, že stěny budují v tvrdých břidlicích. „Drapák by s nimi měl problémy, proto používáme hydrofrézu. Břidlice je místy porušená, v první etapě stavby se nám stávalo, že se odlamovala a zasypávala odtěžená místa. Proto musíme v předstihu horninu injektovat speciální směsí s cementem,“ vysvětlil Tomáš Kohout, který měl v minulosti na starosti výstavbu železničního koridoru mezi Rokycany a Plzní včetně čtyřkilometrového tunelu.

Michal Uhrin z projektové společnosti Sudop Praha vysvětlil, že tunelový zárodek nebude po vybetonování viditelný. Po provedení hydroizolací bude z povrchu deska tvořící budoucí strop tunelu zasypaná. V místech, kde povedou koleje, a materiálem, který je dostatečně únosný a vhodný pod železniční trať. Zbytek zárodku shora zasypou horninou, kterou tu odtěžili.

„Bude to tu pak vypadat podobně jako před zahájením stavby. Až se sem přiblíží výstavba silnice, bude pod ochranou stropní desky vytěžený materiál z budoucího tunelu,“ popsal Uhrin.

Podobný postup stavbaři už jednou v Plzni použili, a to při přestavbě železničního koridoru mezi Skvrňany a Křimicemi. Tehdy se součástí trati stal u Křimic most, který byl jen těsně nad loukou. Při výstavbě západního okruhu pak jen bagry odtěžily zeminu pod mostem a bez přerušení provozu na trati vznikla silnice západního městského okruhu.

Podívejte se, kudy povede východní okruh v Plzni