Školy v Ostrově chytají dešťovku, zalijí s ní záhony i trávník na hřišti

  9:14
Několik let sucha přesvědčilo radnici v Ostrově na Karlovarsku, aby si město sehnalo dotaci na vybudování podzemních retenčních nádrží pro zadržování dešťové vody pro většinu svých příspěvkových organizací. Město se tedy rozhodlo, že vybaví každou ze svých základních a mateřských škol retenční nádrží. Někde už fungují.

Terénní úpravy na místě zabudované nádrže na dešťovou vodu v ostrovské ZŠ Masarykova (1. ZŠ). | foto: Václav Šlauf, MAFRA

Už loni tak nechala radnice nádrž o objemu sedmi metrů krychlových instalovat na pozemku Základní školy Myslbekova, další dostalo ostrovské Ekocentrum. Letos v létě se nádrž o objemu pěti metrů krychlových zakoupila pro Základní školu Ostrov v Masarykově ulici a minulý týden už ji dělníci uložili do země.

„Škola sice nemá k dispozici zahradu, zato však vlastní rozlehlé vnitřní atrium, které se dlouhodobě k ničemu zvláštnímu nevyužívalo. Jedna jeho část bude nyní sloužit jako školní zahrada a na místě, kde už je dnes v podzemí retenční nádrž, budou brzy založeny záhony. Plánujeme tu postavit i venkovní učebnu v podobě dřevěného altánu,“ vysvětluje Martin Klucho z odboru městských investic ostrovské radnice.

Vlastní nádrž na záchyt dešťové vody dostal i atletický stadion v sousedství školy. „Její objem je šestnáct kubíků a bude sloužit k zalévání travnaté plochy sportoviště,“ upřesňuje Klucho. 

Ještě do konce letošního roku by pak měly mít své vlastní retenční nádrže i mateřské školy v Halasově, Krušnohorské a Masarykově ulici. Nákup a instalace každé z nich pak přijde na 250 až 300 tisíc korun. V příštím roce nechá město nádrže na záchyt dešťové vody instalovat v Klášterním areálu, kde se počítá s vybudováním komunitní zahrady. 

Svou vlastní nádrž by měl dostat i Zámecký park a radnice myslí také na městskou zeleň. „U nového bytového domu, který se právě staví nedaleko zimního stadionu ve Vančurově ulici, počítáme se zabudováním nádrže o objemu padesáti metrů krychlových. Ta poslouží jako rezervoár dešťovky pro záhony, stromy a keře ve městě,“ dodává Martin Klucho.

Zahradničení a ekologie v jednom

První letní sezonu s dešťovkou v podzemí už má za sebou Základní škola Myslbekova. „Léto nebylo zdaleka tak suché jako v roce 2016 nebo 2018, přesto jsme retenční nádrž ocenili. Máme totiž nejen velkou školní zahradu, ale i skleník. Kdybychom rostliny v něm měli zalévat z vodovodního řadu, nedoplatili bychom se,“ říká zástupce ředitele školy Václav Hruška.

Škola musela zároveň nechat pokácet několik jehličnanů a místo nich zasadila již vzrostlé stromy. Ty však potřebují pravidelně zalévat stejně jako vrbičkové stavby, které si škola pořídila do zadního traktu svého areálu ke sportovišti a které dětem slouží jako stinné místo pro hraní a zábavu. 

Díky pravidelnému přísunu dešťovky se pak letos obzvláště dařilo sazenicím, kterých škola už třetím rokem vypěstuje tolik, že je nárazově prodává zahrádkářům z okolí i všem místním, kteří o ně mají zájem.

Děti ve skleníku i na venkovních záhoncích pěstují v rámci školní výuky kedlubny, rajčata, papriky i cukety. „Sazenice si nosí domů, ale dětí máme tolik, že nám zbude i pro veřejnost. Ročně na tom vyděláme pár tisíc, a tak můžeme nakoupit nové motyčky, hrábě nebo konve,“ spokojeně konstatuje Václav Hruška.

„Nevěřil bych, jak práce na zahradě bude děti bavit, od těch nejmladších až po ty starší. Přesazují, plejí, zalévají a jako bonus si domů odnesou sazenici rajčat nebo hrášku. Taky se naučí vypěstovat si květiny nebo zeleninu ze semínka a já doufám, že si jednou vzpomenou i na to, odkud vodu na zalévání braly a že z vodovodu to nebylo. Zároveň se předhánějí, které z nich donese víc kelímků od jogurtů pro budoucí sazeničky. Ani recyklace v praxi už jim tedy není cizí,“ dodal.