Podle dat statistiků byl loni v rámci Česka v Plzeňském kraji druhý nejnižší počet lidí napojených na vodovod. Navíc zatímco v České republice se délka vodovodní sítě za posledních pět let prodloužila o 2,1 procenta, v Plzeňském kraji to bylo jen 0,4 procenta.
Nejméně obyvatel připojených k vodovodní síti měl Středočeský kraj, a to 88,4 procenta, v druhém nejméně obslouženém Plzeňském kraji to bylo 88,7 procenta. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů byl v kraji ve srovnání s průměrem České republiky nižší o 7,3 procenta. Čísla týkající se zásobování obyvatel kraje vodou nejsou úplně nejpříznivější.
A tak se začíná počítat s plánem dovést vodu z nýrské přehrady do Plzně. Někteří odborníci dokonce začínají mluvit o tom, zda by se k zásobování obcí a měst v okolí nedala použít voda z přehrady Hracholusky.
„Hracholusky zatím nejsou určené k zásobování pitnou vodou, ale k hlavně rekreaci. Mají také udržet určitou hladinu vody v řece Mži, když z ní bere vodu Plzeňská teplárenská,“ nastínil vedoucí odboru životního prostředí Krajského úřadu v Plzni Martin Plíhal.
Pokud budou sucha pokračovat, může se ale podle jeho slov dostat do hry i tato přehrada, ve které je pro okolní obce a města vody dost. Aby se s Hracholuskami dalo počítat, musela by se vypracovat podrobná studie.
Na páteřní síť by se mohly napojit další obce
„Odpovědět by měla na to, jaké by byly požadavky na úpravnu vody. Zřejmě by se zde musela vybudovat podobná té v Plzni, která přišla město na zhruba miliardu korun. Zkrátka muselo by se posoudit, jestli by to bylo účelné,“ popsal Plíhal.
Kraj připojování dalších obcí k vodovodní síti intenzivně řeší. „Chceme ale, aby se obce připojovaly spíš ke stávajícím skupinovým vodovodům, které využívají nějaký velkokapacitní kvalitní zdroj. Na ten by se pak napojilo víc obcí a měst,“ vysvětlil Plíhal. Takovým zdrojem je právě nýrská přehrada.
„Jedná se o zdroj nejkvalitnější vody v kraji, která nepotřebuje velkou úpravu a je jí dost. Nechali jsme proto zpracovat studii proveditelnosti, jak by se mohla voda dostat až do Plzně. Mezitím se ale ozvali zájemci i z Domažlicka. Tamní obce žádají, aby se vybudoval další okruh. Výsledkem by byl masivní vodohospodářský systém,“ popsal Plíhal.
Kolik obcí, které ještě nemají vodovod vybudovaný, by se do projektu mohlo zapojit, se podle něj teprve bude řešit. Zatím jsou ve hře dvě hlavní trasy. Jedna vede z nýrské přehrady do Klatov, Švihova, Přeštic, Dobřan a Plzně.
V záloze jsou nádrže Lučina a Žlutice
„Protože se během debaty ozvaly i obce z Domažlicka, nastal posun a dopracovala se studie proveditelnosti i pro oblast Klatov, Domažlic a Holýšova až k Plzni,“ líčí Plíhal. Na tuto páteřní síť by se pak mohly připojovat další obce.
Podle Plíhala by síť mohla fungovat jako záložní zdroj pro případ nějaké havárie. Navíc třeba Přeštice nebo Stod mají své zdroje vody, ale hrozí, že v budoucnosti nebudou stačit. „Nýrsko by mohlo být záložním zdrojem vody i pro Plzeň, nebo naopak, pokud bude havárie na úpravně vody pod nýrskou přehradou, dopraví se tam voda z Plzně,“ sdělil Plíhal.
Kraj se teď podle něj bude hlavně snažit získat od ministerstva zemědělství dotace na tyto páteřní projekty. „Pokud získáme slušnou míru dotace například na pokrytí 70 procent nákladů, bude to pro obce s ohledem na ceny vody rentabilní a věřím, že obří projekt dokážeme zrealizovat,“ myslí si Plíhal.
Na podzim kraj hodlá představit obcím studii a pak bude jednat s ministerstvem zemědělství. „To deklarovalo, že chce páteřní systémy podporovat, protože mohou být větší jistotou, kdybychom kvůli suchu přicházeli o některé zdroje vody,“ nastínil Plíhal.
Ve hře jsou podle něj i další nádrže, ze kterých by se daly táhnout páteřní trubky pro zásobování obyvatel kraje. Je to vodní nádrž Lučina na Tachovsku nebo i vodní nádrž Žlutice za hranicí severního Plzeňska. V případě největšího sucha je v kraji vytipovaných sedm míst, kde by mohly vzniknout další přehrady.
„Třeba v Brdech, na Klatovsku, několik míst na Tachovsku, ale to je horizont dvaceti let, zatímco trubka z Nýrska přes Klatovy, Švihov, Přeštice a Dobřany do Plzně, by se mohla vybudovat do šesti let,“ sdělil Plíhal.