Rozsáhlá rekonstrukce památkově chráněného areálu vyjde na téměř 400 milionů korun. Jak bude vypadat, bude jasnější nejspíš začátkem příštího roku. Tehdy Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) zveřejní výsledek aktuálně vypsané architektonické soutěže, ve které hledá nejlepší návrh.

„Je to v řadě aspektů velmi zajímavá soutěž a pro ateliéry také výzva,“ naznačil architekt a zlínský rodák Pavel Martinek, který je členem odborné poroty. „Jde o soutěž většího rozsahu, která je specifická kombinací muzea totality se státní správou,“ doplnil.

9 fotografií

O rekonstrukci věznice se diskutuje přes dvacet let. V roce 2016 vzniklo klíčové memorandum, ve kterém se instituce a další organizace dohodly na dalším využití areálu. Sídlit tam bude okresní soud, státní zastupitelství, mediační a probační služba a v části věznice vznikne Muzeum totality.

Účastníci architektonické soutěže mají čas na odevzdání svých návrhů do 4. listopadu. Musejí se přitom vejít do stanovených finančních nákladů.

„Architektonická soutěž je nejtransparentnější způsob, který umožní posouzení více různých variant řešení a výběr nejlepší z nich odbornou porotou složenou z významných českých i zahraničních architektů,“ upozornila generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Muzeum ukáže kapli a samotky

V týmu, který návrhy posoudí, bude kromě architektů také například ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček, uherskohradišťský městský architekt Aleš Holý či zástupce ÚZSVM a ministerstva spravedlnosti.

„Rád bych, aby ze studie byl zřejmý co největší respekt k prostoru. Považuji za důležité, aby to pořád bylo připomenutí věznice z 50. let, aby se z toho nestala úplně jiná budova,“ přiblížil Mitáček. „Čekáme na výsledek soutěže s napětím i proto, že nastaví funkční koridory. A to není úplně jednoduché. Bavíme se například o tom, kudy budou chodit lidé k soudu či do muzea,“ dodal.

Pro Muzeum totality by měla být podle předchozích dohod vyčleněna střední část rozlehlé budovy. V ní se nachází vězeňská kaple, cely a samotky. Ve třech patrech má vzniknout zázemí pro zaměstnance i návštěvníky, výstavní prostory, depozitář nebo pracovny.

Venku na nádvoří, kde zřejmě bylo popraviště, by pak mělo být pietní místo a památník. Některé prostory ale projdou jen památkovou obnovou, aby zůstaly v podobě, jak si je vězni pamatují.

Otevření areálu je v plánu na jaře 2028

Další prostory komplexu obsadí státní úředníci, kteří se přestěhují ze současného nevyhovujícího sídla okresního soudu. Architekti mají také odpovědět na to, jak vlastně vězeňský areál začlenit do okolního prostředí.

„Je těžké u takových staveb najít adekvátní způsob proměny. Možná bychom si měli vzít příklad z rekonstrukcí budov v Itálii, kde hodně dbají, aby se rekonstruovaly autentickým způsobem, ne aby pak vypadaly jako novostavba,“ myslí si architektka a členka poroty Marcela Steinbachová.

Účastníci soutěže se při zpracovávání návrhů mohou opřít o řadu studií, které už stát ve věznici nechal provést. Jde třeba o stavebněhistorický a stavebně-technický průzkum, který přinesl nejen informace o dochovaných autentických předmětech a prvcích, ale i o stavebním vývoji nebo aktuálním technickém stavu památky.

„Například se potvrdilo, že naprostá většina konstrukcí věznice pochází z období výstavby, tedy z let 1896 až 1897. Do stejného období jsou pak datovány i některé dveře k celám, cihlová dlažba, mříže či zachovaný kovový čistič obuvi,“ sdělila mluvčí ÚZSVM Michaela Tesařová. Otevření zrekonstruovaného komplexu je v plánu na jaře 2028.