Na požadavek magistrátu ho zpracovala Masarykova univerzita. „Jeden z typických postojů lze shrnout poznámkou, že spíše než vraždy či násilí se lidé obávají vandalismu a srážky s autem, které ovládá nepozorný řidič,“ podotýká jeden z vedoucích výzkumu Petr Fučík.

Každopádně data ukázala relativně rozsáhlou zkušenost s projevy pouliční kriminality. Podle výsledků přibývá lidí, kteří se přímo stali obětí trestného činu nebo přestupku. „V této roli se ocitlo 35 procent dotázaných. Většinou šlo o vandalismus, rušení nočního klidu nebo drobné krádeže,“ přibližuje Fučík.

Ostatně muži zákona mají v Brně napilno. Strážníci ve městě řeší nový případ v průměru každé dvě minuty, měsíčně tedy více než 21 tisíc. Jejich policejní kolegové „podniknou“ každý měsíc téměř 27 tisíc vlastních akcí.

Vandalismus je na prvním místě žebříčku činů, jichž se Brňané nejvíce obávají. Zato přepadení, sexuální násilí či vražda překvapivě obsadily spodní příčky. Lidem přijdou málo pravděpodobné. „Vražd v Brně bylo letos zatím sedm, loupeží pětaosmdesát,“ vypočítává policejní mluvčí Petra Ledabylová.

Ale ani obávaný vandalismus není tak častý jev, jak se lidé domnívají. „Za poslední tři měsíce se strážníci zabývali asi 350 majetkovými přestupky, pouze deset procent případů zahrnovalo ničení majetku,“ podotýká mluvčí brněnské městské policie Markéta Skřivánková.

Bezpečně se necítí u vlakového nádraží i Teska

Nicméně strážníků v terénu je dlouhodobě potřeba víc než současná necelá pětistovka. A myslí si to i Brňané, kteří na to v průzkumu hojně poukazovali.

„Do celkové naplněnosti nám aktuálně chybí obsadit zhruba šest desítek míst,“ přikyvuje Skřivánková s tím, že strážníci před několika lety zřídili nové pozice, aby uspokojili poptávku na periferiích. Nedaří se je však zaplnit, stejně tak brněnští policisté marně shání stovku nových kolegů.

Za lokality, kde se rozhodně bezpečně necítí, označili účastníci průzkumu oblast před hlavním vlakovým nádražím i za ním, v okolí Teska, stále problematický je také nechvalně proslulý Cejl.

„Oblast hlavního nádraží vnímáme jako jednu z nejvytíženějších. Pohybují se tu hlídky v autech i ty pěší. Nádraží a jeho okolí ve dne ani v noci prakticky neopouštíme,“ potvrzuje Skřivánková.

Rizikové oblasti sleduje i vedení města. „Zřízením kontaktního centra ve Vlhké ulici se snížil počet lidí, kteří se zdržovali v okolí hlavního vlakového nádraží, případně na jiných místech, kde svojí přítomností narušovaly veřejný pořádek a pocit bezpečí ostatních,“ říká náměstek brněnské primátorky Robert Kerndl (ODS).

A dodává, že problematické lokality kromě strážníků monitorují také sociální kurátoři z magistrátu a rovněž terénní pracovníci organizací, jež s podobnými skupinami pracují.

Dohled kamer v ulicích lidé přijímají

Hlavně v těchto oblastech k udržování bezpečí pomáhají kamery. „Za poslední dva měsíce strážníci společně s kolegy z dohledového centra dopadli hned několik kapsářů, kteří se pokoušeli okrást spící lidi,“ chválí Skřivánková spolupráci s kolegy za monitory.

Ostatně Brňané jsou pod bedlivějším dohledem než v minulosti. „V současné době máme ve městě k dispozici přes čtyři stovky kamerových bodů. Zákon umožňuje jejich použití na veřejných prostranstvích z důvodů zabezpečení ochrany majetku, bezpečnosti a veřejného pořádku, samozřejmě s ohledem na pravidla ochrany osobních údajů,“ uvádí Vladimíra Navrátilová, mluvčí Brněnských komunikací, které zajišťují provoz, servis a rozvoj systému.

Přestože se diskutuje o zásahu do soukromí, strážníci, policisté i zástupci magistrátu mají jasno v tom, že pozitiva převažují. A stejně to vidí i valná část respondentů, která v průzkumu podpořila zvýšení počtu kamer.

„Překvapilo nás, jak neproblematicky je lidé přijímají. Naprostá většina akceptuje současný stav či rozšíření sledovacích systémů,“ přitakává Fučík.

Rozvoj kamerového systému v Brně závisí na schválené strategii. „Řeší ho odbor dopravy, který spolupracuje s městskou policií,“ přibližuje náměstek Kerndl. Zřetelným trendem spolupráce je navyšování počtu kamer. Třeba v Líšni do konce září přibudou čtyři.

„V posledních letech jsme jich přidali dost, třeba v Bystrci čtrnáct, pět ve Slatině a Tuřanech, na Brně-střed patnáct. Aktuálně provádíme instalaci systému ve Starém Lískovci, Černovicích a na Moravském náměstí. Mezitím se připravují další projekty v centru města, v Žabovřeskách, Komíně a Kohoutovicích,“ poznamenává Navrátilová.

Přestože průzkum byl záměrně směřován k tématům pouliční kriminality a rizika plynoucího z trestné činnosti, velmi často se do vnímání bezpečnosti prolínalo téma automobilové dopravy. A není divu, že respondenti výrazně řešili obavy chodců a cyklistů. Jen v loňském roce se na brněnských silnicích stalo přes 2 300 nehod.

„Odbor dopravy spolu s Brněnskými komunikacemi každoročně vyhodnocuje nehody na základě policejních dat a snaží se identifikovat nebezpečná místa, která dokážeme upravit nebo tam zavést opatření pro snížení rizika. Jedním z nich je například nedávné omezení provozu v Nádražní ulici,“ potvrzuje Kerndl.

Bezpečnost a plynulost dopravy téměř nepřetržitě dozoruje i dopravně-inženýrské centrum, které sbírá a zpracovává data o nehodách, hustotě provozu, uzavírkách a dalších faktorech.