Protože neexistují jednotná pravidla, jak mají žáky ze země zasažené válečným konfliktem vzdělávat, pokouší se je školy v Libereckém kraji adaptovat po svém. Jejich úsilí má jedno společné – naučit děti co nejrychleji česky.

Ukrajinští žáci, kteří nastoupili do školy ve Stráži pod Ralskem, absolvovali třítýdenní kurz českého jazyka.

„Bohužel přicházeli ve vlnách a někteří nestihli kurz celý. Ke mně do 6. třídy nastoupil chlapec, který kurz nestihl vůbec, takže jsme museli v hodinách začít úplně od začátku. Bohužel se těmto žákům nemůžeme intenzivně věnovat, ve třídě je dalších 25 dětí, které vyžadují naši pozornost,“ vysvětluje učitelka Petra Janáková.

Na škole přijali 27 dětí ukrajinských uprchlíků různého věku. Do jednotlivých tříd přibyly maximálně tři. Ukrajince usazují do lavice s českými žáky, kteří jim se vším pomáhají. Ukrajinské děti se prý snaží s těmi českými komunikovat, o přestávkách se schází na chodbě s krajany a volný čas tráví ve své komunitě.

Základním pokynům už rozumí

„V hodinách na ně učitelé mluví česky, základním pokynům a pracovním listům již rozumí. Pokud se řeší organizační věci, kde je potřeba hlubší znalost jazyka, vše jim překládají naši ukrajinští žáci, kteří zde žijí už několik let. Nebo asistentka, která vede kurzy českého jazyka a sama je ukrajinského původu,“ dodává Janáková.

Právě výuka českého jazyka a odstranění jazykové bariéry je podle Žanety Kaprasové z Centra na podporu integrace cizinců pro Liberecký kraj při začlenění ukrajinských dětí do českého školství nejdůležitější.

„V rámci našeho centra pořádáme kurzy češtiny pro dospělé i dětské kurzy. V případě dětí ale nemůžeme sekundovat úlohu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy,“ upozorňuje Kaprasová.

Podle posledních informací Krajského úřadu Libereckého kraje přijaly základní školy na území kraje 909 dětí z Ukrajiny. Nejvíce na Jablonecku a Liberecku. Oproti tomu nejvíce dětí školkového věku navštěvuje mateřské školy v České Lípě.

Ukrajinců je hodně, kapacita škol nestačí

„Každá škola řeší začleňování ukrajinských dětí individuálně podle svých možností a konkrétní situace. Záleží na tom, kolik dětí musí umístit, jaké mají prostory, zda mají jazykově vybavené učitele,“ přibližuje mluvčí krajského úřadu Filip Trdla.

Některé školy poukazují na problémy s nedostatečnou kapacitou. Na Základní škole v Lesní ulici v Liberci evidují 23 ukrajinských žáků, které od dubna zařadili do společné adaptační třídy. Zde se vyučují denně od 8 do 15 hodin. Od května pomalu zařazují do běžných tříd starší žáky a děti, které se v češtině už trochu orientují.

„Bohužel nejsme schopni přijmout více žáků, ačkoliv je počet dětí z Ukrajiny na území Liberce mnohem vyšší,“ podotýká zástupce ředitele Aleš Dlouhý.

V tuto chvíli jim dělá těžkou hlavu nejasná budoucnost. V mnoha školách po celé republice přijali ukrajinské děti, aniž by někdo tušil, zda tu zůstanou dlouhodobě. „Od ukrajinských dětí často slýcháme, že se s rodinou plánují do své vlasti vrátit,“ říká Dlouhý.

Kdo vydá dětem vysvědčení?

Další otazník podle něj visí nad hodnocením žáků na úrovni ministerstev školství České republiky a Ukrajiny. „Prozatím jsme nedostali instrukce, zda a jak máme děti hodnotit, kdo jim vydá vysvědčení a v případě, že by to byla jejich ukrajinská škola, na základě jakých podkladů od nás k tomu dojde,“ upozorňuje Dlouhý.

To trápí hlavně nejstarší žáky, kteří by měli přecházet ze základní školy na střední. „Uvědomují si důležitost tohoto vysvědčení a opakovaně se nás na to ptají,“ uzavírá zástupce ředitele.

Dovede si představit, že by se děti plně zařadily do vzdělávacího procesu. „Při přechodu do běžných tříd jsme zaznamenali zájem dětí o výuku matematiky. Ve světě čísel se cítí být našim dětem velmi blízko, což při vyučování prokazují svou aktivitou,“ říká.

Snaživé ukrajinské žáky si pochvaluje také učitelka přírodopisu ze ZŠ U Lesa v Novém Boru Michaela Zajíčková. První hodiny panoval ve třídě mírný neklid, než si české děti zvykly na odlišnou situaci. Ale s odstupem několika týdnů jim to prý spíše prospívá. Učí se toleranci, komunikují v cizím jazyce, často si také procvičují ruštinu, kterou by jinak znaly jen z učebnic.

Spolužáci všechno vysvětlují

„Mám v sedmé třídě tři ukrajinské žáky. Jsou velmi snaživí, chtějí se učit a být součástí kolektivu. Ze začátku jsme měli trochu problémy, protože angličtinu neovládají moc dobře a já pro změnu neumím rusky. Naštěstí tu máme kolegyně, které nám s jazykem hodně pomáhaly. Teď už děti zvládají základy češtiny a komunikace s nimi je mnohem lepší,“ líčí Zajíčková. Pomáhají jim i spolužáci, kteří se jich ujali, a v hodinách jim vše potřebné vysvětlují, kreslí a procvičují s nimi česká slovíčka.

Na ZŠ Karla Hynka Máchy v Doksech se nyní vzdělává dvacet Ukrajinců v běžných třídách a dalších dvacet v adaptačních skupinách. Děti se postupně rozmluvily, podle ředitele školy se velice snaží. Vlastimil Tuťálek předpokládá, že od září budou už všechny ukrajinské děti chodit do běžných tříd.

„Začátky byly pro nerusky hovořící učitele náročné, nyní se situace už ustálila. Využívali jsme překladače, internetové zdroje, slovníky, materiály z distanční výuky – české i ukrajinské, spolupracujeme s ukrajinskou učitelkou. Pomohlo také zařazení ukrajinského žáka k českému. Dále jsme se zapojili do různých projektů, exkurzí a kroužků ve škole i mimo ni,“ vyjmenovává ředitel Tuťálek.

Učitelé s ruštinou mají výhodu

Znalost ruštiny ocenili kantoři jak při denní komunikaci s žáky, tak při domluvě s jejich rodiči. Na vrcholu migrační vlny evidovali v Doksech kolem šedesáti ukrajinských žáků, pak museli jejich přijímání zastavit.

Školy, které nemají dostatečné kapacity pro příjem dětí, mohou podle mluvčího krajského úřadu výjimečně požádat o navýšení nejvyššího povoleného počtu žáků. To bude účinné pouze po dobu platnosti nového zákona ve školství, který vznikl v reakci na invazi ruských vojsk na Ukrajině.

Zápis k základnímu vzdělávání ukrajinských dětí bude od 1. června do 15. července. „Tedy až poté, co proběhne zápis k základnímu vzdělání pro české děti,“ shrnuje Filip Trdla.