Soud argumentoval tím, že přestože rodné číslo informaci o pohlaví obsahuje, není k rozlišování pohlaví primárně určeno. „Rodné číslo obsahuje datum narození a čtyři v zásadě náhodné číslice. Pouze u žen je číslo zvýšeno o padesát. Stěžovatelovo rodné číslo tedy neobsahuje nic, co by vyjadřovalo či zdůrazňovalo, že je mužem,“ vysvětlila soudkyně zpravodajka Milada Tomková.

Jelikož rodné číslo stěžovatele neobsahuje ženskou variantu, lze z toho vyvodit, že se jedná o muže. To však není dáno číselnou podobou, ale binárním vnímáním české společnosti. Samotné rodné číslo pouze říká, že se nejedná o ženu. Druhý návrh, aby bylo jeho rodné číslo změněno na ženské, není možné, jelikož toto pohlaví nevykazuje, ani se jako žena sám neidentifikuje.

„Ústavní soud shledal, že nemůžeme hovořit o tom, že by jej stávající podoba rodného čísla nějak poškozovala. Respektive neuvedl, že by každodenní útrapy s podobou rodného čísla zažíval. Stěžovatel žije několik desítek let v zahraničí a lze předpokládat, že rodné číslo v denním životě nepoužívá,“ popsala soudkyně zpravodajka.

Případ navázal na rozhodnutí z března tohoto roku, kdy Ústavní soud zamítl zrušení několika pasáží občanského zákoníku. Navrhovatel požadoval zrušení zvyšování o padesát u rodných čísel žen, protože dělá rozdíly mezi pohlavími bez ohledu na vlastní identifikaci člověka. Soud neshledal nic neústavního na tom, že stát v rodném čísle zaznamenává informaci o pohlaví, ani na tom, že pohlaví je v rámci rodných čísel pojímáno binárně.

Dělení mužů a žen bere na vědomí i Český právní řád a řada dalších norem. „Jde například o sektor zdravotnictví, kdy je odděleně pečováno o muže a ženy. Podle pohlaví se dělí sportovní soutěže, do věznic nebo cel se umisťují lidé stejného pohlaví, taktéž při osobních prohlídkách mohou být přítomny pouze osoby stejného pohlaví a podobně,“ uvedla tehdy Tomková. Podle ústavních soudců je proto logické, že stát v určité formě pohlaví zaznamenává a není důvod, proč by nemohlo jít právě o rodné číslo.

Samotné uznání existence žen a mužů není z ústavně-právního hlediska problematické a stejně tak nevzbuzuje pochybnosti to, že je k mužům a ženám přistupováno v určitých případech odlišně či odděleně. Zároveň podle soudu informace v rodném čísle o pohlaví člověka, nijak nepředurčuje, jakým způsobem na sebe člověk nahlíží nebo by měl.

Soud také připomněl, že jeho úlohou je ochrana ústavnosti, nikoli ochrana či prosazování moderních trendů, stejně jako jeho úlohou není těmto trendům bránit. Proti rozhodnutí se nelze odvolat.