„Cílem bylo úl zprůhlednit tak, aby všechny informace, které včelař potřebuje pro rozhodování, měl k dispozici okamžitě z mobilu nebo počítače,“ zmiňuje hlavní motivaci výzkumník Petr Sadovský z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT.
Pomocníka pro včelaře už spolu s komerční firmou uvedli na trh a používá ho stovka včelařů. Mají tak už i několik případů z praxe. „Při velkém poryvu větru spadly jednomu včelaři na včelnici úly. Sám by to zjistil až po čase na místě, ale váhy v aplikaci najednou ukazovaly nulu. Dojel tam, našel popadané úly a po několika hodinách dal vše v pořádku,“ uvádí příklad Sadovský.
Váha v úlu měří nejen hmotnost včelstva, dá se k ní připojit i čidlo pro měření teploty a vlhkosti.
„V sezoně se do úlu musíte minimálně jednou týdně podívat. Zkontrolovat, zda už mají hodně medu a je potřeba jim zvětšit prostor. My online vidíme, co se ve včelstvu děje. Když v aplikaci vidíte, že hmotnost vzrostla o deset kilo, je potřeba úl otevřít a zvětšit včelám prostor pro ukládání medu,“ přibližuje Jakub Podivínský z fakulty informačních technologií.
Pokud naopak váha úlu zničehonic poklesne, má včelař pohotovost. „Znamená to, že se včely vyrojily a musíme vyrazit chytat roj. Asi před třemi týdny nám zákazník říkal, že mu vyskočilo upozornění, zrovna když byl v práci. Poslal doma manželku na zahradu a našla roj na stromě. Okamžitě proto vyrazil chytat včely,“ doplňuje Podivínský.
Zloděje odhalí GPS souřadnice
Včelíny někdy lákají i zloděje. I proti nim dokáže systém vyvinutý na VUT pomoct. Do úlu se totiž před sezonou vloží malá krabička, kterou autoři pojmenovali ApiStopař. Včely ji obestaví voskem, takže téměř není vidět.
Pokud se s úlem nic neděje, stopař spí. Ve chvíli, kdy by však včelín někdo vzal a naložil do auta, krabička se probudí, vyšle upozornění majiteli a na mapě mu ukáže, kudy zloděj s cenným nákladem jede.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Chytré vybavení vyjde do dvaceti tisíc korun. „Včelstva se prodávají po zimě třeba za čtyři tisíce. Letos je snůška výborná a jedno včelstvo dokáže za takový rok dát i padesát kilo medu, což je další ztráta. A samozřejmě něco stojí i samotný úl,“ vypočítává v případě krádeže škodu Podivínský.
Nejvíc zájemců o chytré včelaření evidují výzkumníci mezi mladší generací. ApiVčelař pomůže zvýšit výnosy medu zkušeným včelařům, profesionálům, ale i úplným začátečníkům. Díky umělé inteligenci by systém měl do budoucna umět určité situace předpovídat a na základě zkušeností je vyhodnocovat. A nováčkům, kteří třeba v rodině žádného dědu včelaře nemají, by tím umožnil klidně spát.
„Starší včelaři technologiím obecně tolik nevěří. Mají dlouholeté expertní zkušenosti, stačí jim přijít na včelnici a pozorovat přírodu, ani nemusí často úl otevřít. Ti nepotřebují umělou inteligenci, mají totiž tu svou, živou,“ uzavírá Sadovský.
