V některých případech jde o příbuzné či známé stávajících ukrajinských pracovníků. „Existují u nás pozice vyčleněné pro ženy, takže jsme přijali i několik ukrajinských žen. Pracují především na konfekci a dokončovně,“ uvedla mluvčí podniku Regina Feiferlíková.
Zájem o zaměstnání však mírně klesá, v květnu v Continental Barumu nabrali jen desítku ukrajinských uprchlíků.
„Ti, kteří byli přijati během března a dubna, se postupně zapracovávají. Na pozici operátor či operátorka gumárenské výroby stále nabíráme nové zaměstnance,“ doplnila Feiferlíková.
Od dubna ve firmě funguje také třídenní jazykový kurz češtiny, který lidé z Ukrajiny absolvují ještě před nástupem do práce. O zaměstnance z řad uprchlíků se navíc starají dvě podnikové personalistky.
Podle květnových údajů úřadu práce našlo již v kraji místo 1 700 ukrajinských uprchlíků. Nejvíce je jich v okrese Uherské Hradiště (téměř 600), nejméně na Kroměřížsku, kde to jsou necelé dvě stovky. Jde zejména o pomocné práce.
Řada uprchlíků podle ředitelky krajského úřadu práce Miriam Majdyšové předpokládá, že se na Ukrajinu vrátí, a hledá proto zaměstnání jen na přechodnou dobu, která nemusí odpovídat jejich kvalifikaci. Ne vždy také uspějí.
„Doposud projevily zájem o práci v naší společnosti pouze ženy, bohužel v současnosti máme vzhledem k fyzické náročnosti volné pozice vhodné spíše pro muže,“ poznamenala mluvčí zlínské plastikářské společnosti Spur Kateřina Martykánová.
Vzhledem k charakteru výroby jsou i místa ve valašskomeziříčské chemičce Deza určená zejména mužům, přesto však firma zaměstnává v kuchyni dvě ženy z Ukrajiny. A také pracuje na odstranění jazykových bariér.
„Nechali jsme přeložit všechny potřebné dokumenty do ukrajinského jazyka. V rámci běžné komunikace nám pomáhá náš dlouholetý ukrajinský zaměstnanec, který mluví výborně česky,“ popsal Pavel Heřmanský, mluvčí holdingu Agrofert, pod který patří Deza i napajedelská plastikářská společnost Fatra a její pobočka v Chropyni. Do Fatry přišlo patnáct ukrajinských pracovníků, v chropyňské části výroby je deset žen ze zahraničí, většinou z Ukrajiny.
Kovárna Viva má značení v ukrajinštině
„Potřebujeme desítky nových kolegů. Lidi z Ukrajiny rádi zaměstnáme, vše se však bude odvíjet i od jejich plánů do budoucna,“ podotkla mluvčí nábytkářské společnosti TON z Bystřice pod Hostýnem Anna Handlová. Firma dává práci pěti lidem z Ukrajiny, stejný počet jich našlo místo v dceřiné společnosti Czech Plywood v Holešově.
Společnosti berou zaměstnávání uprchlíků jako formu pomoci a současně zaplňují volná místa, která se jim dlouhodobě nedaří obsadit. „Jedná se především o dělnické profese,“ potvrdila mluvčí vsetínského výrobce stínicí techniky Climax Jana Čadová.
Firma hledá lidi na montování vzorků do rámů a stojanů nebo na pozice kontrolorů výroby. V Climaxu aktuálně pracuje patnáct lidí z Ukrajiny. „Do výroby jsme schopni přijmout dalších deset lidí. Zájem ale momentálně není velký,“ naznačila Čadová.
Ve zlínské Kovárně Viva pracuje třicet lidí z Ukrajiny, většina z nich zde už působí delší dobu. Během války přibyli jen čtyři. Jde o ženy, jež mají pozice na výstupní kontrole. Přišly sem za rodinami. „Stále máme volná místa. Nerozlišujeme, jestli pro české, nebo ukrajinské pracovníky. Potřebujeme hlavně kováře,“ uvedla personální ředitelka Vivy Martina Pravdová.
Podnik spolupracuje s tlumočníky a s ohledem na složitost technologických postupů zavedl ve výrobě také ukrajinské značení.
Uprchlíci mají velkou motivaci
Zkušenost firem se vzrůstajícím počtem zaměstnanců z Ukrajiny je zatím velmi dobrá, také zpětnou vazbu mají pozitivní. „Právě ukrajinské ženy, které jsou u nás zaměstnané, jsou velmi vděčné, přestože u nás vykonávají práci s nižší kvalifikací než na Ukrajině,“ všimla si Pravdová.
„Lidé z Ukrajiny, které zaměstnáváme jako kmenové zaměstnance, mají velkou snahu se učit a jsou zodpovědní,“ pochválila Čadová.
„Zaměstnanci jsou u nás spokojení, poskytli jsme jim ubytování, a to i pro jejich rodiny. Spokojenost je také na naší straně,“ dodal Heřmanský.
I další firmy se snaží pomáhat se zajištěním ubytování ukrajinským zaměstnancům a jejich rodinám. Například Spur upravil městský objekt ve Zlíně-Malenovicích, kde našlo útočiště asi třicet uprchlíků, většinou žen a dětí. Dalších několik bytů, jež čekaly na rekonstrukci, poskytla Kovárna Viva uprchlíkům ve zlínském domě Drofa.
