Školní rok trvá na Ukrajině od září do června. Začíná vždy slavnostním setkáním na nádvoří školy, kde děti předají dárky učitelům a vystoupí na jevišti s písničkami, básničkami nebo tanečky.

Pro prvňáčky je nachystaný uvítací ceremoniál nazvaný školní čára. Děti stojí v řadě, například na ulici před vchodem do školy, blahopřeje se jim k začátku školní docházky, starší spolužáci je pak nosí na ramenou a prvňáčci zvoní malými zvonečky, které znamenají začátek nového školního roku.

Výuka končí 31. května akcí nazvanou Poslední zvonek. To děti dostávají vysvědčení a mohou pak až do konce srpna odpočívat. Povinná školní docházka trvá na Ukrajině 12 let. I u nás jsou ve třídách třídní učitelé a čas od času máme rodičovské schůzky. Učitelů mužů je minimum, pokud učí, tak hlavně tělocvik.

Vyučování ve škole trvá 45 minut a po každé hodině jsou malé přestávky od 5 do 15 minut, jedna přestávka je půlhodinová – na oběd. Nejmenší děti učitelé neznámkují. Dříve dávali školákům do deníčků například sluníčka nebo mraky. Dnes se v prvních třídách hodnotí slovně: Výborně, Dobře, Snaž se.

Nejlepší ohodnocení je 12 bodů

Starší žáci dostávají body od 1 do 12. Jeden bod je nejhorší hodnocení, 12 je nejvyšší. Pokud má dítě na vysvědčení známky ze základních předmětů, jako jsou třeba matematika nebo ukrajinština od 1 do 3 bodů, pak z rozhodnutí pedagogického sboru nesmí postoupit do dalšího ročníku a propadá. Škola ale k takovému kroku musí dostat souhlas rodičů. Pokud ti setrvání dítěte ve stejném ročníku zamítnou, dítě postupuje. Z méně důležitých předmětů dítě propadnout nemůže – jedině že by o to písemně požádali rodiče.

Některé školy zavedly i hodnocení chování, ale není to všude. Napomenutí do vysvědčení děti zanesené mít mohou, stejně jako dostat pochvalu či poznámku do svého osobního deníku, což je obdoba české žákovské knížky.

Ve třídách je kolem třiceti dětí. Třídy jsou vždy plné, některé školy tak kvůli nedostatku prostoru říkají zájemcům – vyberte si jinou školu, anebo se registrujte do domácí formy vzdělávání. Ta je podobná jako v Česku. Škola dítě čtyřikrát ročně přezkouší, pokud u testů neuspěje, může mu nařídit prezenční vzdělávání. To znamená, že dítě musí do školy.

Děti na základní škole mají až pět vyučovacích hodin denně, na středních školách šest až osm. Hodně věcí se stále učí nazpaměť, máme ale i speciální předměty, i když nepovinné, například rétoriku, kde se děti učí diskutovat a argumentovat.

V roce 2018 se pak na Ukrajině začal na vybraných školách zavádět program Nová ukrajinská škola. Jde o klíčovou reformu ministerstva školství. Hlavním cílem je vytvořit školu, ve které se bude příjemně studovat a která dá studentům nejen znalosti, ale i schopnost je uplatnit v běžném životě. Je to škola, kde se studenti učí vyjadřovat své názory, kritickému myšlení, učí se být zodpovědnými občany.

Ruština se už samostatně nevyučuje

S cizími jazyky je to na Ukrajině různě, celkově se ale dá říct, že jeden cizí jazyk je povinný, studuje se už od 1. třídy, od 5. třídy se děti mohou učit dva cizí jazyky. Nejčastěji vyučovanými jsou angličtina, francouzština a němčina.

Jen ruština a ruská literatura, ty se už ve všeobecně vzdělávacích institucích coby samostatný předmět neučí. O dílech ruských spisovatelů se děti dozvědí v hodině zahraniční literatury. Ruskojazyčné vzdělávání bylo na našich školách přerušeno již v roce 2014, tedy po ruském napadení Krymu.

Kromě běžných vyučovacích hodin, které jsou pro studium povinné, má řada škol i mimoškolní aktivity, jejichž množství a kvalita závisí na statutu školy. V soukromých je počet doplňkových kroužků mnohem větší, nicméně v každé obecní škole najdete kurzy cizích jazyků, kluby pro mladé techniky či kurzy tance.

Zkoušení je u nás podobné jako v Česku. Učitel si zve žáky k tabuli, anebo zkouší písemně. Na základní škole jsou testy maximálně půlhodinové, na střední do padesáti minut, delší testy, závěrečné, mají nastávající absolventi.

I na Ukrajině si nosí děti domů domácí úkoly. Naopak nejezdí, anebo jen velmi zřídka, na vícedenní školní výlety. Školy v přírodě u nás neexistují. Nejčastěji se děti berou na exkurze do historických památek, muzeí a národních rezervací.

Čeští učitelé jsou vstřícní

Porovnávat ukrajinskou a českou školu může například čtrnáctiletá Polina Kokina, která se svou matkou a sestrou utekla v březnu z ukrajinského Dnipra. Studuje v Ostravě. „V české škole je učivo mnohem obsáhlejší, domácích úkolů je ale naopak méně. Délka lekcí je stejná, přestávky se nijak zvlášť neliší. Nyní studuji na českém gymnáziu a zde mají povoleno používat telefony, na rozdíl od mé předchozí české školy, kde jsme je museli na začátku dne nechávat ve skříňkách.

Chovají se tu ke mně velmi dobře, některé děti se mi snaží všemi prostředky pomáhat a podporovat mě. Učitelé jsou zde velmi dobří, vždy jednají s pochopením. První den na gymnáziu mě téměř každý učitel po hodině požádal, abych na chvíli zůstala, a řekl, že jsou vždy připraveni mi pomoci, když budu mít nějaké problémy. Když něčemu nerozumím, nikdo se na mě nezlobí, ale snaží se to vysvětlit rusky nebo anglicky, jsou vždy připraveni vyjít vstříc mým potřebám.

V ukrajinské škole to bylo samozřejmě pohodlnější, protože výuka probíhala v mém rodném jazyce a měla jsem tam spoustu přátel, se kterými jsem se kamarádila řadu let... Na Ukrajině mi přijde výuka možná i obtížnější, určitě tam máme více domácích úkolů a méně osobního času,“ říká Polina.

Prázdniny jsou na Ukrajině podzimní, zimní, jarní a letní. Ty trvají celých 90 dní. Před začátkem všech prázdnin děti absolvují kontrolní testy, které obsahují otázky ze všeho probraného učiva. Za každé toto čtvrtletí děti dostávají známky, ze kterých se pak tvoří roční vysvědčení. Samozřejmě nyní celý školní rok vypadá poněkud jinak.

Kvůli válce nemůže mnoho našich dětí plně studovat. Ve většině měst na Ukrajině nyní vzdělávání probíhá online, kdy učitel vidí studenty pouze přes monitor. Podobně tomu bylo i při covidu. Kroužky nefungují, stejně jako nejsou doplňkové exkurze ani jiné rozvojové akce. I například ve Lvově, který leží dál od aktuálních bojů, se výuka z bezpečnostních důvodů vede smíšenou formou. První až pátá třída jede prezenčně, šestá až desátá prezenčně i online. O tom, jakou formu škola zvolí, rozhoduje její ředitel.