V neděli totiž Bulhary na Břeclavsku zasáhla druhá vlna masivního úhynu a v pondělí odpoledne z Dyje vytáhli dalších deset tun uhynulých ryb. V lovení pokračují.

Správci sčítají milionové škody a situace je nenechává v klidu. Podle předsedy pobočného spolku Rakvice Moravského rybářského svazu Zdeňka Blably existuje zřejmá souvislost s tím, že Povodí Moravy nechalo puštěnou elektrárnu na novomlýnských nádržích. Do vody se tak nedostalo potřebné množství kyslíku.

„Když jde voda přes elektrárnu, nespojí se se vzdušným kyslíkem, který by ji okysličil. Naštěstí se nám turbíny podařilo ve spolupráci s orgány pro životní prostředí zastavit,“ prohlásil Blabla.

3 fotografie

Od nedělního rána je tak elektrárna mimo provoz, což se na stavu vody projevilo pozitivně. Nicméně dílo zkázy už odvrátit nešlo. Leklé ryby u dna se postupně nafukují a vyplouvají se zpožděním na hladinu.

Že je vedle horkého počasí na vině také elektrárna, je přesvědčený i člen Moravského rybářského svazu Marian Bešter. Spolu s experty z Agentury ochrany přírody a krajiny v uplynulých dnech obsah kyslíku měřil. Během provozu vodní elektrárny Nové Mlýny v sobotu ráno na výtoku zaznamenali hodnotu 4,93 miligramu kyslíku na litr.

„Večer jsem volal na dispečink Povodí Moravy, že jsme naměřili nízké hodnoty, ať zvednou segmenty (vrata zadržující vodu v přehradě – pozn. red.) a pustí část průtoku do koryta střikem. Voda se díky vysokému proudu zchladí, napění a okysličí,“ popisuje Bešter. Do koryta tak procházela voda okysličená na úroveň 8,13 miligramu na litr.

Jenže manipulační řád v takovém případě velí navýšit také průtok samotnou elektrárnou. A to v porovnání se segmenty téměř čtyřnásobně. Okysličená voda se tak smíchá s daleko větším množstvím tekutiny s nízkým obsahem kyslíku a celé opatření se míjí účinkem.

Problémové sinice

V neděli ráno už tak opětovné měření na Dyji v Bulharech ukázalo hodnotu 0,59 miligramu kyslíku na litr. „Přitom kritická hranice je dva miligramy. Cokoliv pod už je pro ryby smrtelné. Štve mě to. Jsou to tuny uhynulých ryb – jako když si dáte sáček na hlavu a v něm se udusíte,“ zlobí se Bešter.

Podle mluvčího Povodí Moravy Petra Chmelaře je však situace složitější. Souhlasí, že hned po první katastrofické vlně se s rybáři dohodli na možnosti pustit vodu pod segmenty.

„U nich se však nachází masivní vrstva sinic. Po úvodním úhynu existovalo riziko, že se do nadjezí v Bulharech dostanou další sinice, které stav zhorší, a v noci spotřebují další kyslík. Proto se podle domluvy s Moravským rybářským svazem pouštěla část průtoku přes elektrárnu z nejspodnějších částí nádrže, kde sinice nejsou, a část pod segmenty,“ tvrdí.

Odtok „pod vraty“ v sobotu zdvojnásobili, přesto v neděli nad ránem zjistili další zásadní úhyn ryb. „Příčinou byl opět náhlý úbytek kyslíku v nadjezí,“ poznamenal Chmelař.

Rybáři podali na Povodí trestní oznámení

Bez odezvy se to tentokrát neobešlo, Bešter podal na Povodí Moravy trestní oznámení. Upozorňuje, že rybáři usilují o nápravu stavu na Dyji pod novomlýnskými nádržemi od roku 2013, kdy řešili první masivní úhyn. Povodí však podle něj na výzvy reaguje laxně.

„Úhyn ryb před devíti lety nikdo nečekal. Všichni jsme byli překvapení a řešilo se, co se vlastně stalo a proč. Ale příčina byla stejná jako dnes – úbytek kyslíku, vysoké teploty a sinice. Už tehdy se v Břeclavi sešla odborná komise a nabídla způsoby, jak podobným situacím předejít,“ popsal Bešter.

Od hospodáře Moravského rybářského svazu v Lednici Lubomíra Řeháka mimo jiné padl návrh na pořízení oxymetru, tedy zařízení, které by pod novomlýnskými nádržemi hlídalo obsah kyslíku ve vodě. Na základě jeho měření by se pak upravoval provoz elektrárny.

U Povodí Moravy i vodoprávního úřadu v Břeclavi splnění požadavku opakovaně urgoval. Od roku 2018 každoročně. Upozornil také, že rybáři jsou ochotni profesionální měřič kyslíku s dálkovým přenosem dat, který může na problémy se špatnou kvalitou vody zavčas upozornit, pořídit z vlastních peněz, stačí jen souhlas Povodí. Toho se ale zatím nedočkali.

Do Dyje tak v horkých letních dnech stále přitéká voda s obsahem kyslíku na kritické hranici.

„V takto vypouštěné – manipulované, často nepříjemně zapáchající – vodě spolu s přispěním anaerobního rozkladu přemnožených sinic pak velmi rychle uhyne vše, co je na přirozeném a žádoucím dostatečném prokysličení vody závislé. V souvislosti se zápachem vody nelze opomenout významný negativní vliv na rekreaci a turistiku v krajině pod nádržemi, Lednicko-valtický areál zapsaný ve světovém kulturním dědictví UNESCO nevyjímaje,“ psal Řehák vodohospodářům.