Na rychlosti složení nové vlády závisí i projednávání mezinárodní dohody o dalším fungování polského hnědouhelného dolu Turów. Dosavadní jednání o dohodě, která by eliminovala negativní dopady na životní prostředí a ztrátu podzemní vody ve Frýdlantském výběžku a v okolí Hrádku nad Nisou, jsou momentálně přerušená.
„Dosažení dohody, v níž jsou hlavní body dojednány, je teď už věcí pro premiéry,“ řekl hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK).
Jak rychle se podaří v Česku novou vládu sestavit ovšem není jasné. „Nevíme, co udělá pan prezident i s ohledem na jeho zdravotní stav. Jestli zvolí nějakou zdržovací taktiku. Pokud ovšem s obnovením jednání budeme čekat na nového premiéra a novou vládu víc než měsíc, je možné, že pak už se žádná dohoda ani nemusí podepsat,“ varuje krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti), který se jednání s Polskem ohledně Turówa účastní za Liberecký kraj.
Podle něj teď hraje čas velkou roli. Bohužel pro Česko ne zrovna příznivou. „Polsko má velmi dobře spočítané, co je pro něj ekonomicky výhodné a co už ne. V tuto chvíli je pro ně lepší přistoupit na mezistátní dohodu s námi, protože to pro ně bude levnější. Ovšem jestli se bude čekat dlouho, tak už se jim ta dohoda nevyplatí. Soudní dvůr Evropské unie jim vyměřil za každý den těžby nemalé sankce do doby než proběhne soud,“ řekl Židek.
„Kdyby se dohoda uzavřela teď, ČR svoji žalobu na Polsko u evropského soudu stáhne a sankce skončí. Když se podpis dohody bude oddalovat, budou sankce vyšší než výdaje, ke kterým by se zavázali ve smlouvě. Protože i ty technické požadavky, které v dohodě jsou, něco stojí. A ne málo. Od určité chvíle už pro ně bude výhodnější nechat dohodu dohodou a raději vyhovět EU, aby současnou těžbu v Turówě legalizovali podle evropského práva, což pro ně nebude problém, protože všechny příslušné úřady v Polsku má provozovatel dolu na své straně. A my přijdeme zkrátka.“
K uzavření dohody přitom chybí poslední krok. Jednání ztroskotala podle aktérů na jednom bodě a to délce trvání bilaterální smlouvy, po kterou ji nebude možné ani jednou stranou vypovědět.
„Logický požadavek ČR je, aby smlouva po celou dobu těžby zajistila dodržení všech technických podmínek, které jsou v ní obsaženy. Že nebudou překročeny limity dopadu těžby na životní prostředí, že se bude provádět monitoring stavu podzemních vod a tak dále. Polsko naopak požadovalo, aby mohlo smlouvu vypovědět už po dvou letech. To je nepřijatelné,“ upozorňuje hejtman Půta. Těžit se má totiž v Turówě až do roku 2044 a ne pouze dva roky.
Původně avizované dosažení dohody ještě před volbami v ČR se ale nepodařilo. Polská delegace v čele ministrem ochrany ovzduší a životního prostředí Michalem Kurtykem odjela 30. září z Prahy značně rozladěna. „Je obtížné dosáhnout dohody před volbami v ČR, protože naši čeští sousedé se řídí volební logikou. To je logika, která je současně zbavena ochoty k dosažení dohody,“ prohlásil tehdy polský premiér Mateusz Morawiecki.
Podle hnutí Greenpeace by Andrej Babiš jako odcházející premiér neměl už do jednání o Turówu zasahovat. „Těžko říct, jak dlouho potrvá sestavení nové vlády, ale i když to nebude rychlé, tak by podle nás končící vláda neměla v mezistátních jednáních s Polskem pokračovat a něco dojednávat. Nemá už k tomu z našeho pohledu mandát,“ zmínila koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová.
Regionální politici v Libereckém kraji, ale i v sousedním Polsku, naopak vyzývají k co nejrychlejšímu obnovení jednání. „Měli bychom teď využít ten příznivý čas, kdy Polsko je ještě ochotno s námi jednat. To za dva, tři měsíce už nemusí být pravda,“ myslí si radní Židek.
„Na konkrétní výsledky jednání tu čeká bezmála třicet tisíc obyvatel Frýdlantského výběžku. Zaslouží si, aby se jednání obnovila co nejdříve,“ dodal starosta Frýdlantu Jiří Stodůlka. „Je snadné budovat zdi a rozhodně náročnější je pak vybudovat most. Tím mostem může být společná dohoda. Proto vyzýváme všechny k návratu k jednacímu stolu,“ apeluje Artur Bieliński, představený okresu Zgorzelec, kde Turów leží.
Hnutí Greenpeace pak požaduje zveřejnění textu smlouvy ještě předtím, než se podepíše. „Vidíme, že Polsko nedodržuje ani rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie o přerušení těžby a odmítá platit nařízené sankce. Takže než uzavírat špatnou smlouvu, tak raději nemít žádnou,“ poukazuje Krejčová.
