„Lidé se bojí budoucnosti a snaží se předzásobit,“ uvedl Stanislav Suda, jednatel firmy Lesy města Rokycan, která hospodaří na téměř třech tisících lesních porostů a objednávky na palivové dříví má až do konce roku.
Vysoké poptávce odpovídají i ceny.
„Firmy, které byly v uplynulých letech nejvíce zasažené kůrovcem, prodávaly palivové dříví za 50 i 100 korun za prostorový metr kulatiny, což byly nákladové ceny. Chtěli se totiž dřeva zbavit, aby se jim v lese kůrovec ještě víc nenamnožil. Dnes se toto dříví prodává za cenu kolem 800 korun,“ popsal Suda.
Rokycanští ještě loni prostorový metr palivové kulatiny prodávali za 300 korun, letos je to 800 korun, což je nárůst o téměř 170 procent, prostorový metr štípaného dříví pak za 950 korun. Přesto je o štípané ještě o trochu větší zájem než o palivovou kulatinu.
„Lidé se zásobují dopředu, zaplatí klidně 20, 40 i 50 tisíc korun, jen aby měli dříví. Mají strach z toho, co bude,“ popsal Suda. Někteří zájemci prý chtěli dodat i kamiony dřevní palivové hmoty, ale tak velké množství Rokycanští neprodávají, protože by firma dřevo rychle vyprodala a na další, například místní zájemce, by nezbylo.
O kamna na dřevo je zájem
Lidé podle Sudy nakupují kamna na dřevo nebo opravují krby. „Nedávno jsem také opravoval krb. Zástupci firmy říkali, že rok dopředu mají plno,“ sdělil Suda.
„Část lidí, kteří léta topili plynem, má doma i krb nebo kotel na dřevo. Přepnou a můžou topit dřevem,“ poznamenal Josef Forst, jednatel Domažlických městských lesů, které obhospodařují téměř čtyři tisíce hektarů lesů. Firma hlásí dvojnásobný zájem o palivové dřevo oproti loňsku. „Dříví nestíháme ani vyrábět,“ líčí Forst.
Zatímco v Rokycanech je největší zájem o štípané palivové dříví, v Domažlicích se oproti minulosti letos hodně zvedl zájem o samovýrobu, kdy si lidé dřevo v lese sami zpracují. Podle Forsta je hlavním důvodem výhodná cena. „Dříve, když stál kubický metr palivové kulatiny 350 korun, lidem se nevyplatilo do lesa jezdit. Dnes, když se mají rozhodnout mezi cenou 350 korun a 800 korun, zvolí samovýrobu,“ nastínil Forst.
Že by na některé zájemce dříví nezbylo, nepředpokládá. Firma totiž stále zpracovává kůrovcovou kalamitu. „Dřeva je pořád dost, z každého pokáceného stromu zbude 20 procent palivového dříví, ostatní jde na výrobky ze dřeva,“ popsal Forst.
Když si lidé dříví objednají, do jednoho až dvou měsíců ho Domažličtí dodají. I v Rokycanech by mělo být dříví dost, protože při posledním větru zde padl k zemi takový počet stromů, který odpovídá půlroční těžbě. „Bylo to odhadem deset tisíc kubických metrů dřeva, takže paliva bychom měli mít dostatek,“ odhaduje Suda.
Dřevem lidé nahrazují drahý plyn
To se nedá říci o Dobřanech, jejichž městský les má rozlohu 630 hektarů. Palivové dřevo zde prodávali za příznivou cenu 650 korun. Zájem byl tak velký, že před dvěma měsíci dřevo přestali prodávat přespolním zájemcům, protože jinak by nezbylo na obyvatele Dobřan.
„Lidé se dřevem hodně předzásobují, hodně jich také na topení dřevem přechází, a nahrazují tak drahý plyn. Dřeva nemáme dost ani pro vlastní občany,“ uvedl starosta Dobřan Martin Sobotka. „Nasmlouvané zakázky plníme, ale nové už nepřijímáme,“ dodal.
Lidem, kteří si letos dřevo koupí, radí Stanislav Suda z Rokycan, aby ho nechali vyschnout. „Když letos nakoupené dříví budou hned dávat do kamen, výhřevnost bude o třetinu nižší,“ uvedl. Jehličnaté dřevo podle něj vyschne do optimální výhřevnosti za rok, listnaté palivové dříví minimálně za dva roky.
„Nedávno jsem dal do kamen šestiletý buk a kamna se tak nažhavila, že se to třeba se smrkem nedá srovnat,“ nastínil Suda s tím, že ale někteří lidé budou zřejmě kvůli vysokým cenám plynu topit čerstvým dřevem už letos.