Obec opravuje náhrobky rodin, podle kterých Mrštíkové napsali Maryšu

  16:06
Nešťastnice Maryša je zřejmě nejznámější postavou české divadelní historie. Bratři Mrštíkové si ji přitom nevymysleli, ale při psaní dramatu se nechali inspirovat skutečným příběhem z Těšan na Brněnsku. Obec se rozhodla toto dědictví oprášit, když se pustila do opravy náhrobků rodin, které byly předobrazem legendárního díla.

V Těšanech na Brněnsku nechali opravit náhrobky rodin, podle jejichž příběhu vzniklo divadelní drama Maryša od bratří Mrštíků. | foto: obecní úřad Těšany

„Návštěvníci Těšan tyto náhrobky vyhledávají. Oprava vyjde na 400 tisíc korun a práce by měly být hotové na konci října,“ sděluje starosta Miroslav Zborovský (KDU-ČSL).

Jde o rodiny Turkovu, jejíž Marie posloužila jako předloha Maryšy, a Petlákovu, z níž pocházel chudý Šimon přejmenovaný Mrštíky na Francka.

„Velmi si vážíme toho, že dle osob, které opravdu v Těšanech žily, vzniklo jedno z nejznámějších dramat. Chceme, aby nejen návštěvníci Těšan, ale také místní vnímali, jak významné je pro obec místo, kde jsou ostatky našich rodáků uloženy,“ podotýká Zborovský.

Čištění zabralo přes měsíc

Kvůli špatnému podloží a havarijnímu stavu bylo nutné náhrobky opatrně rozebrat a vytvořit nový betonový základ. Poté bylo třeba je vyčistit od různých druhů znečištění.

„Bylo třeba řešit staré tmely a spárování, biologické napadení, mastné fleky, korozivní produkty z nevhodných barev či kovových prvků, různé krusty a tak dále. Čištění trvalo déle jak měsíc, a to především kvůli bílým mramorům, které je třeba čistit velmi citlivě, aby nedošlo k nevratnému poškození,“ popisuje restaurátor Dominik Fiala.

Kameny kromě leštěné žuly bylo třeba kvůli povrchové korozi hloubkově zpevnit, což značně prodlouží jejich životnost. Následovat bude injektáž a lepení trhlin spolu s doplněním chybějící modelace.

„Následně se pomníky opět sestaví na nové základy, jednotlivé bloky se vyspárují a obnoví se čitelnost písma. Závěrem bude povrch ošetřen hydrofobizací, která prodlouží životnost díla i restaurátorského zásahu,“ doplňuje Fiala.

Kromě náhrobků Turkových a Petlákových nechala obec opravit také hrob rodiny Karažiové, který patří mezi dominanty zdejšího hřbitova. Při pracích na něm objevil Fiala poškozený nápis, který je zřejmě podpisem slavné kamenosochařské dílny Adolfa Loose, jenž byl otcem ještě slavnějšího světového architekta Adolfa Loose mladšího.

Památník Mrštíků v audiovizuální verzi

V nedalekých Divákách na Břeclavsku zase po třech letech rekonstrukcí otevřeli památník bratří Mrštíků, kde návštěvníky čeká něco úplně jiného, než na co tady byli zvyklí. Do života slavných autorů totiž nahlédnou skrze moderní audiovizuální expozici.

V domě s číslem popisným 57 oba Mrštíkové skutečně žili a zde také napsali svá nejznámější díla. Alois působil jako učitel v místní škole, Vilém často cestoval mezi Diváky a Prahou, na moravském venkově ale trávil více času.

Premiéru Maryši v rodišti Mrštíků brali jako slávu, vylíčili celou náves

Malé muzeum v domku, který obývali, vzniklo v roce 1963 u příležitosti oslav stého výročí narození Aloise Mrštíka. Fungovalo až do roku 2018, tehdy už si však havarijní stav budovy vynutil opravu. A to byla příležitost pro to, postavit i expozici úplně jinak. Nově a moderně.

Vytvoření jejího scénáře se ujali architekti, etnografové a muzejníci v čele s brněnským historikem a muzeologem Oskarem Brůžou. 

„Snažili se propojit moderní prvky s tradicí, která je tady v regionu všudypřítomná a hlavně se objevuje i v dílech obou bratrů. Myslím, že se to povedlo a expozice tak teď návštěvníkům představí oba světy – jak ten tradiční vesnický svět, který Vilém s Aloisem prožívali každý den, tak ten literární, který je vystřelil mezi hvězdy české realistické literatury,“ říká Petr Kubín, ředitel Regionálního muzea v Mikulově, které divácký památník spravuje.

Malotřídka na verandě

Dům je od roku 1958 památkově chráněn, při jeho rekonstrukci tak museli řemeslníci použít tradiční techniky, jako jsou třeba hliněné omítky. A původní je i vybavení domu. 

„Použili jsme nábytek z původního stavení, který se nacházel v muzejních depozitářích. Jde o prezentaci nádherné práce a tradičního řemesla. Do Divák rozhodně patří,“ říká nová kurátorka památníku Jana Křivánková.

Jak ale upozorňuje, nesnažili se zkopírovat podobu domku z doby, kdy oba bratři ještě žili. 

„Jde spíše o náznaky a odkazy propojující život obou bratrů a jejich tvorbu. Na verandě je nainstalovaná vesnická malotřídka, abychom návštěvníkům ukázali, jak to mohlo vypadat v Aloisově škole. Celou expozicí vás pak provedou osoby nejpovolanější, totiž oba bratři, a to díky audiovizuální technice. Společně se spolkem boleradických ochotníků se nám podařilo přivést Aloise s Vilémem k životu,“ naznačila Křivánková, co návštěvníky v Divákách čeká.