Deset let držely Teplárny Brno cenu tepla na stejné úrovni. Od loňského listopadu ale kvůli celosvětovému zdražování energií musejí Brňané sahat hlouběji do peněženek. „Na základě pokynu vedení města jsme šli cestou co nejnižšího zdražení, aby byl ekonomický dopad na občany co nejmenší,“ vysvětluje ředitel městské společnosti Petr Fajmon zvýšení ceny o čtvrtinu.
Bylo to poslední zdražování, nebo čekáte, že ještě budete muset jít s cenou nahoru?
Neočekávám, že bychom teď navrhovali nějaké dodatečné zdražení, i když ceny energií stále rostou. A vyhodnocovat další fiskální rok od letošního podzimu je v tuto chvíli ještě brzy.
Jinými slovy není jasné, zda na podzim znovu nezdražíte.
Děláme spoustu opatření, abychom zdražovat nemuseli, ale teď na to nedokážu odpovědět.
Připadá v úvahu, že se může cena tepla snížit? Třeba až přestavíte teplárenský provoz v Maloměřicích na štěpku?
Myslím, že už to nebude tak, že by se plyn dostal zpět na původní úroveň kolem deseti eur za megawatthodinu, ale stabilizuje se někde mezi 30 a 40 eury a že stejné množství elektřiny nebude za 40 eur, ale za sto. To je moje predikce. A právě projekt štěpky by nám mohl napomoci k tomu, abychom stabilizovali cenu tepla v Brně, případně abychom ji i snížili, protože plyn nahradíme štěpkou.
Ale ne všechen.
Nicméně poměrně z velké části. Dneska využíváme k výrobě tepla plyn z 80 procent a z 20 procent odpad, na čemž spolupracujeme s městskou firmou SAKO Brno. Ve finále by to mělo být tak, že plyn bude tvořit polovinu palivové základny. SAKO totiž pracuje na stavbě třetího kotle, díky němuž by teplo z odpadu mělo tvořit 30 procent a štěpka zbylých dvacet procent. Toto by nám i Brnu mělo dát možnost jisté flexibility. Kdyby byl plyn drahý, více bychom využívali spalování odpadu a také štěpku. Další výhodou štěpkového zdroje je také to, že u jejího spalování nemusíme platit za emisní povolenky. A to platí i pro spalování odpadu.
Dá se spalování zemního plynu opustit úplně?
Úplně upřímně si myslím, že krátkodobě se to určitě nedá. Vím, že se diskutuje otázka vodíku, který by se jednou mohl jako bezemisní zdroj spalovat, ale předpokládám, že zemní plyn budeme ještě nějakou dobu využívat.
Jak jste daleko s proměnou maloměřického provozu, kde se bude spalovat štěpka? Když jsme spolu mluvili naposledy, říkal jste, že se na podzim začne s demoličními pracemi.
V tuto chvíli soutěžíme zhotovitele. Během jara jej snad vybereme a začneme jednotlivé práce realizovat.
Hodně jste v posledních letech investovali do modernizace provozu Červený mlýn. Jak se daří investovat do dalších?
Na Červeném mlýnu letos po šesti letech chystáme pravidelnou generální opravu ve výši asi čtvrt miliardy, která bude startovat v dubnu. Po Brně máme ale i spoustu menších kotelen, které chceme „ozelenit“. Máme připraveno více než sto projektů na umístění fotovoltaických elektráren na střechách těchto budov. Elektřina by hlavně v létě sloužila ke spotřebě přímo v dané kotelně, kde by se díky fotovoltaice vyráběla teplá užitková voda. Přemýšlíme také nad tím, že bychom v menších kotelnách například jeden kotel nahradili tepelným čerpadlem.
Už řadu let postupně modernizujete i rozvody tepla, kdy do země dáváte moderní horkovody místo starých parovodů, na povrchu typických díky výdechům známým mezi Brňany jako „kouřící značky“. Jak jste daleko a kde se co bude dít letos?
Přibližně 80 procent výměny potrubí máme za sebou. Zbývá nám posledních asi 10 kilometrů, letos ale nikde kopat nebudeme, protože se soustředíme na ty větší investice v našich areálech, ať už je to Červený mlýn, nebo v Maloměřicích přechod na štěpku. V roce 2023 ale budeme pokračovat dál. Čekají nás lokality kolem ulice Mlýnské, Fakultní nemocnice u svaté Anny, přepojení pivovaru Starobrno nebo práce na ulici Veletržní.
Tedy historické centrum, kde budou stavební práce náročnější než jinde.
Přesně tak. To teď projektujeme, abychom v roce 2023 mohli pokračovat.
V současnosti se také hodně zaměřujete na elektromobilitu. Stavíte dobíjecí stanice po Brně, ale ty pomalé. Vyplatí se to, když nabití auta u takové stanice trvá několik hodin?
Máme i tři rychlonabíjecí, ale máte pravdu, že ty po Brně, které plánujeme, budou takzvaně pomalé. Dnes jich máme dvacet a letos bychom jich chtěli postavit dalších dvacet. Naše strategie je ale stavět stanice hlavně na sídlištích, aby lidé, když přijedou domů, mohli nabíjet přes noc. Máme vizi, že do roku 2030 bychom takových stanic po Brně postavili tři sta. Jedna přitom zvládne nabíjet zároveň dva vozy.
Když bude před panelákem parkoviště se 40 místy, tak tam bude 20 nabíjecích stanic, aby měl každý možnost?
To ne. My počítáme, že jedna stanice obslouží pět až sedm automobilů týdně. Proto přemýšlíme, že by si naši zákazníci mohli zarezervovat dobíjení i parkování, čekáme proto, že u dobíjecích stanic bude obrátka. My už dneska v teplárnách využíváme elektromobily a ty mají dojezd zhruba 300 kilometrů. Naši technici je zpravidla dobíjí jednou, maximálně dvakrát za týden. Stejně tak poté někteří Brňané budou s elektromobily jezdit více, jiní méně. Když tak vezmu parkoviště pro sto automobilů, předpokládám, že tam v tuto chvíli nainstalujeme jednu dobíjecí stanici, a jakmile nastane větší rozvoj elektromobility, předpokládáme, že doplníme o další. Postupujeme v tomto v úzké koordinaci s městem.
Teplárny Brno se ovšem objevují i v korupční kauze Stoka. Podle vyšetřovatelů tady docházelo ke škodám na veřejných zakázkách. Spolupracujete ještě dnes s firmami a podnikateli, kteří jsou v této kauze obvinění?
Jako veřejný zadavatel musíme postupovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a bez pravomocného rozhodnutí soudu nemůžeme nikoho vyloučit z výběrového řízení. Rovněž ctíme zásadu presumpce neviny.
Změnili jste ale v této souvislosti nějak vnitřní směrnice, aby se nemohlo stát nic takového, o čem hovoří žaloba?
Jako Teplárny Brno jsme nikdy jako firma v této kauze nebyly vyšetřovány. Máme tady řadu směrnic, kterými se řídíme při výběru dodavatelů dlouhodobě. Pokud bych navíc srovnal současnost s obdobím před pěti lety, tak se snažíme co nejvíce zakázek soutěžit přes portál zadavatele. Při zadávání zakázek postupujeme přísněji, než jak nám ukládá zákon.
A reagovali jste úpravou směrnic nějak právě na kauzu Stoka?
My máme směrnice opravdu hodně přísné.
Jestli to bylo přísné, jak říkáte, tak jak je možné, že žaloba tvrdí, že se dělo něco nekalého? Můžu vám ocitovat vyjádření žalobce: „V souvislosti s fakturací dodavatelů společnosti Teplárny Brno za období od března 2015 z fakturovaného objemu vybraných zakázek ve výši 135 milionů obdrželi a výše uvedeným způsobem si rozdělili úplatek ve výši přibližně 10 milionů.“
Naprosto odmítám, že by tady docházelo k jakémukoliv ovlivňování. My se tady řídíme všemi směrnicemi a zákony. Vím, že teď někdy mají padnout rozsudky v této kauze.
A přihlásíte se o škodu, která vám podle žalobce vznikla?
O jakou škodu se máme přihlásit?
O tu, o níž mluví státní zástupce.
My nevíme, co máme uplatňovat, protože z našeho pohledu jsme žádnou škodu nezjistili. Přesto jsme z důvodu procesní opatrnosti pověřili pana advokáta, aby se zúčastnil soudního procesu, a pokud budou obvinění odsouzeni, abychom uplatnili nějakou náhradu škody, kterou nám případně soud přizná.
