Sucho letos přišlo o měsíc dřív. Bude to velký problém, tvrdí zemědělci

  7:40
Zemědělce děsí ještě horší výhled počasí než loni. Pokud nezaprší, voda v půdě dojde nejspíš už za pár týdnů. Ústecký kraj patří spolu s oblastmi jižní Moravy či severní částí Slezska k lokalitám, které jsou nyní nejvíce zasaženy suchem.

Vlivem sucha a snižování hladiny řeky Labe vystoupily hladové kameny. | foto: Iveta Lhotská, MAFRA

„Co vám mám povídat, je to vyčkávání na zázrak,“ povzdychne si Jaroslav Vohryzka, zemědělec z Lubence na Lounsku. Tím zázrakem nemyslí nic jiného než déšť, vydatný a pravidelný, díky kterému by se zmátořily plodiny a zachránila se úroda.

Svědkem pořádného deště už nebyl hodně dlouho. Situace kolem sucha se pořád zhoršuje, voda v půdě může dojít za pár týdnů.

Zásoba vody v půdě byla v nejpostiženějších oblastech po zimě malá, protože se deficit nepodařilo doplnit,“ podotýká bioklimatolog Miroslav Trnka z projektu Intersucho, který detailně mapuje situaci kolem sucha v tuzemsku.

„Ústecký kraj je spolu s oblastmi jižní Moravy či severní částí Slezska aktuálně nejhůře zasaženou oblastí. Ve všech těchto regionech můžeme již aktuálně pozorovat nejvyšší stupeň sucha. Proti průměru nám v letošním roce zatím méně prší a teploty jsou nadprůměrné,“ říká Monika Bláhová z Akademie věd České republiky, jež se na projektu podílí.

Přitom pro současné období jsou, jak říkají odborníci, typické četnější srážky. Respektive bývaly.

„Za duben jsem zatím naměřil 0,7 milimetru. To je prostě otřes,“ krčí rezignovaně rameny Antonín Hautke, farmář z Litoměřicka.

Podle předpovědi počasí by mělo sice koncem tohoto týdne pršet, ani průměrné srážky však už nebudou na zlepšení stačit.

Prozíraví naseli ozim

Zemědělci jsou nešťastní. Mnozí byli prozíraví a rozhodli se soustředit na ozimy, plodiny vysévané na podzim, s nadějí, že díky mohutnějšímu kořenovému systému sahajícímu do větší hloubky pro ně v půdě bude vody dost.

Například zemědělské družstvo z Peruce na Lounsku má oproti loňsku ozimy na ploše větší o sto hektarů. Jinde se na ně začali specializovat už dřív.

„Vsadili jsme na ně už předloni,“ přikyvuje Vohryzka. „Jenže už není ani hloubková voda. Sice to ještě není tak kritické, ale výhled není dobrý. A pole s jařinami, ta jsou mrtvá,“ uvádí.

Jeho slova potvrzuje i Hautke. „Ještě před dvěma týdny bych vám řekl, že ozimy jsou na tom dobře, ale už i ony podesychají,“ přibližuje s tím, že pšenice mu začíná žloutnout.

Sucho nastalo o měsíc dřív než loni

Výjimečné sucho nastalo zhruba o měsíc dřív, než jak tomu bylo loni. Na zmíněném projektu Intersucho spolupracují právě i zemědělci. Průběžně hlásí, jaká je u nich situace.

„Srážky opět žádné, na předpovědi už ani nekoukám. Pokud nezaprší 10 až 20 milimetrů do konce dubna, tak je to stejně jedno. Praskliny v půdě jsou už teď jak v loni v červenci,“ napsal tam třeba farmář z Lounska.

Právě tady je situace nejhorší. Poohří a také Polabí hlásí extrémní sucho, tedy pátý nejvyšší stupeň. Na řadě míst v kraji jsou aktuálně stupně čtyři (výjimečné sucho) a tři (výrazné sucho).

„Již teď na začátku sezony zemědělci očekávají i snížení výnosů kvůli suchu. Odhady se pohybují kolem očekávaného propadu výnosu do 30 procent oproti tříletému průměru. Nejčastěji takto hodnotí obiloviny, v některých případech také kukuřici,“ popisuje Bláhová.

Jestli nezaprší, nebude čím krmit

Kukuřice se seje nyní. Není proto divu, že úspěšné úrodě věří málokdo. „Jestli nenaprší, nevím, kde ji vezmeme,“ obává se Otakar Šašek, šéf Zemědělského družstva Klapý, kde kvůli důsledkům počasí museli zmenšit krmné dávky pro zvířata. „Dostávají méně, než by potřebovala,“ dodává Šašek.

Krmení zvířat je předmětem spíše pesimistických debat a úvah. Loni museli někteří chovatelé přistoupit k redukci stád, protože neměli dost krmiva. Pastviny byly vyprahlé a seno se stalo nedostatkovým zbožím. Jeho cena pak lámala rekordy. „Zásoby z loňska už jsme vyčerpali. Co bude letos? Bůhví,“ stýská si Tomáš Jonáš z peruckého družstva.

Podle zemědělců si veřejnost možná ani neuvědomuje, jak vážná situace je. „Dokud lidem teče voda z kohoutku, neřeší to, jenže začíná to být fakt průšvih,“ upozorňuje Miroslav Novák z Agrární komory Litoměřicko.

Velké sucho už loni odhalilo hladové kameny

31. července 2015