Ukrajinští i běloruští studenti pomáhají městu, přesto musí platit kolejné

  12:56
Vysokoškolští studenti z válkou zasažených zemí pracují v Jindřichově Hradci s uprchlíky a tlumočí na úřadech. Za odměnu jim starosta odpustil platbu za městské koleje, pomoc si ale časem rozmyslel. Studentům i fakultě tak vznikají velké problémy.

Studenti Fakulty managemetu VŠE, zleva Maksym (Ukrajina), Mariya a Heorhi (oba Bělorusko), kteří pomáhají organizovat pomoc uprchlíkům a tlumočí pro ně. | foto: Michal Bělský, MF DNES

Mariya, Heorhi a Maksym. Trojice studentů Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci se od začátku uprchlické krize zapojuje do pomoci lidem, kteří museli utéct před válkou na Ukrajině.

Společně s dalšími spolužáky z Ukrajiny, Běloruska a Ruska i vedením fakulty se podílejí na chodu komunitního centra pro uprchlíky, jež sídlí v budově fakulty. Uznání se dočkali od institucí či úřadů ve městě a v okolí, kde pravidelně fungovali jako tlumočníci. Teď ale sami potřebují v cizí zemi pomoc.

Největší starosti mají momentálně s tím, aby měli na léto dostatek peněz na ubytování. Švecovy koleje, kde studenti z fakulty bydlí, spravuje společnost Služby města Jindřichův Hradec vlastněná městem. Jenže to každoročně mívá s ubytovnou na léto jiné plány.

„Město nás přitom v březnu ujistilo, že nám odpustí kolejné, později ale změnilo názor. Teď máme obavy, abychom při studiu sehnali dost peněz na bydlení, což je pro nás velký problém. Počítali jsme s podporou radnice, když nám ji slíbili. Bohužel rodiny nám nepomohou, protože se jejich příjmy výrazně snížily. Nemůžeme si jako studenti ani zažádat o uprchlické vízum,“ vysvětluje Heorhi, který pochází z Běloruska.

Měsíčně je kolejné stojí tři tisíce korun. Není to žádná závratná částka, i tak to ale části studentů z postižených zemí činí velké problémy. „Máme kvůli sankcím zablokované bankovní účty, takže nám ani z domova nikdo nemůže nic poslat. Naštěstí nás zatím podporuje alespoň vedení fakulty, od níž dostáváme mimořádné stipendium,“ líčí běloruská studentka Mariya.

Že jim město kolejné neodpustí, potvrzuje rovněž starosta Jindřichova Hradce Jan Mlčák (Patrioti JH). Podle něho je adekvátní pomocí, že radnice studentům promine penále za případné pozdní platby.

„Část zahraničních studujících i nadále nemá problém s placením kolejného. Fakulta sama má také možnost, jak případný nedostatek financí studentů na ubytování sanovat,“ říká starosta.

S tím souhlasí i děkan fakulty Vladislav Bína, po finanční stránce prý pomáhají studentům pomocí zmíněných stipendií. „Když připočteme, že studenti nemusejí platit žádné penále za zpožděné platby, musíme mluvit o vstřícnosti města. My jako fakulta rozhodně na radnici s pomocí nijak netlačíme,“ připomíná Bína.

Ne všichni na fakultě ale s takovým přístupem souhlasí. Podle proděkana pro vnější vztahy Mojmíra Saboloviče jsou argumenty o finančních možnostech fakulty liché. Město podle něho kvůli přiznání stipendií ani nemůže poznat, kdo má a kdo nemá problémy s penězi.

„Když už pan starosta něco slíbil, měl by to dodržet. Někteří studenti chtěli po tom všem skončit s veškerou pomocí, kterou pro město dělali,“ říká Sabolovič.

Dále připomíná, že lavírování města způsobilo problémy i samotné fakultě, a to kvůli administrativě s vypisováním mimořádných stipendií. Studenti tak dostali finanční pomoc se zpožděním.

V létě patří koleje turistům

Část zastupitelů Jindřichova Hradce si myslí, že by radní v tomto případě měli studenty z oblastí zasažených válkou podporovat daleko více.

„Nevidím důvod jim nepomoci, pokud mají omezený přístup k financím z domova a navíc pomáhají městu s uprchlíky. Prominutí kolejného je to nejmenší, co bychom pro ně mohli udělat,“ vysvětluje opoziční zastupitel Ondřej Pumpr (STAN).

Starosta ale ujišťuje, že město je připravené se zabývat konkrétními individuálními žádostmi o pomoc. „S fakultou managementu máme nadstandardní vztahy a určitě není problém jakékoli jednání a diskuse o jejich potřebách,“ tvrdí Mlčák.

Studenti si tak zatím hledají různé brigády, aby zvládli alespoň letní měsíce, kdy budou muset Švecovy koleje zřejmě opustit. Město totiž v době akademického volna většinu míst nabízí jako ubytování pro turisty.

„Smlouvu máme pouze do konce června, jenže já se domů vrátit nemohu. Všem nám hrozí, že bychom se do Česka už nevrátili. Nemohu si ani dovolit platit nájem v bytě, na to zkrátka nemám peníze,“ říká Maksym, jenž pochází z Ukrajiny.

„Rádi bychom si našli společně jeden byt, ale ty téměř nejsou, a ani by nás nikdo na pár měsíců neubytoval,“ doplňuje ho Mariya a dodává, že všichni mají strach, zda vůbec dostanou nová víza.

Případy ukončení studia ze strany těchto studentů připouští i děkan Bína. „Ale myslím si, že kdo požádá o bydlení přes léto a bude k tomu mít relevantní důvody, místo by se pro něj našlo. S městem o ubytování studentů přes léto každoročně jednáme, takže věřím, že se na nějakých kapacitách do konce května domluvíme,“ ujišťuje Bína.

Sami studenti nad žádostí o pomoc od města uvažovali, ale nakonec o nic nepožádali. „Nejsme místní a nepřijde nám vhodné, abychom něco po městu chtěli. Na druhou stranu nás mrzí, že radnici nezajímají naše aktivity. Většina pomoci uprchlíkům vzešla odtud z fakulty, kam dojíždějí i uprchlíci z okolí. Učíme je tu češtinu a zpočátku jsme s nimi zařizovali vše potřebné,“ říká Mariya.