„Budeme hodně přemýšlet, zda zasněžit, nebo ne,“ říká Jaroslav Stávek, správce lyžařského areálu v Němčičkách na Břeclavsku. Kvůli rostoucím cenám energií tu náklady na provoz vzrostly o sto procent jen na elektřině. Zasněžit sjezdovku a riskovat, že draze vyrobený sníh za týden roztaje, se jim letos nechce.
Podobně obezřetně teď musí postupovat snad všichni provozovatelé sportovní zábavy na jižní Moravě.
A část z nich přistoupí k nepopulárnímu kroku. Právě markantní nárůst plateb za elektřinu je důvodem, proč letos po mnoha letech v Němčičkách podraží – ceny zvednou asi o dvacet procent. Nejen u vlekovného a kurzovného, ale například i u občerstvení. „Jinak bychom nevyžili,“ tvrdí Stávek.
Loni měl svah kvůli covidu celou sezonu zmařenou.
„Sice jsme za sjezdovku dostali kompenzaci, ale chyběl profit za lyžařské kurzy, z nichž v létě dotujeme nevýdělečné koupaliště v areálu,“ vysvětluje správce, že celoroční součet hlásá obří propad. „Finančně nás podrželo dvě stě rodičů dětí, kteří zaplatili kurz a nechali nám peníze z loňska do letošního roku,“ dodává Stávek.
Že musí lyžaři vydat z peněženek větší částku, přiznává i Jiří Kotlán, správce lyžařského areálu v Olešnici na Blanensku. „Zatím nemáme rozhodnuto o kolik,“ říká.
Jisté je, že růst cen energií, pohonných hmot i neustále se zvedající platy musí pokrýt. Počítají s vyšším jízdným na vleku, ale i se zdražením služeb.
„Všechno spolkne větší peníze. Potraviny, jejich doprava, vybavení půjčoven. A my to nemůžeme dotovat ze svého. Zvlášť když loňská sezona byla tak katastrofální,“ vysvětluje Kotlán.
Každý úkon na sjezdovce stojí několik tisíc korun. „Rolba za jednu úpravu spálí zhruba 150 litrů nafty. A její cena šla jen za poslední měsíc až o osm korun nahoru,“ vypočítává správce olešnického střediska. Jak právě na něj dopadnou vyšší ceny elektřiny, se teprve ukáže. Jako velký odběratel s vlastní trafostanicí se skiareál logicky snaží vyjednat výhodnější cenu.
Víc také za plavání a bruslení
Nejde přitom zdaleka jen o lyžařské destinace, které zdraží vstupné. Od Nového roku si dost pravděpodobně připlatí také návštěvníci břeclavského zimního stadionu či krytého bazénu.
„V obou máme nákladné technologie, které fungují právě na elektřinu. Na zimáku chladicí kompresory, na koupališti zase cirkulační čerpadla a zejména ohřev vody na předepsanou teplotu,“ vysvětluje Radek Hrdina, ředitel společnosti Tereza, která se v Břeclavi stará o městská sportoviště.
Cena za elektřinu je podle něj téměř dvojnásobná, do nákladů se promítne růstem v řádu desítek procent. „Samozřejmě sportoviště jsou služba veřejnosti, která si na sebe nikdy nevydělá. Bude tedy záležet i na vedení města, jak se k tomu postaví. Do konce listopadu rozhodneme, změna přijde v novém roce,“ poukazuje Hrdina na termín zdražování.
Dramatické by nakonec nemuselo být především díky tomu, že Břeclav má nákupem na delší období zafixovanou cenu plynu, kterým sportoviště vytápí. Zdražení této komodity tak do vstupného promítnout nemusí.
Přelom roku se stane „finančním milníkem“ i pro sportovce v Hodoníně. Podle Milana Sýkory, ředitele Lázní Hodonín, které krytý bazén a koupaliště spravují, mají do konce roku zafixovanou cenu energií, nicméně smlouva na příští rok ještě uzavřená není. Přitom právě podle ní se bude odvíjet to, jestli se vstupné zvýší. Verdikt padne do dvou až tří týdnů.
V Brně pokryje zdražení město
Cestě zdražování se zatím snaží vyhnout v Brně. A to navzdory rostoucím nákladům na všech sportovištích ve správě městské společnosti Starez.
U tepla, které je zapotřebí jak k topení a temperování sportovních hal, tak zejména ohřevu vody v bazénech, narostla už k 1. listopadu cena o 25 procent. „Do konce roku 2021 se může jednat o zvýšení nákladů až o 800 tisíc podle spotřeby. V příštím roce by to při plném provozu všech sportovišť znamenalo nárůst až o 3,4 milionu korun,“ vypočítává mluvčí Starezu Michaela Dittrichová.
Ceny plynu zatím firmu tolik netrápí. Nicméně to se už nedá říct o elektřině, kterou využívá zejména pro chod strojoven a technologií, osvětlení, vzduchotechniku či klimatizaci a provoz saun. Pro příští rok počítají s nárůstem ceny silové elektřiny o 250 procent oproti letošku. Znamená to zvýšení nákladů až o deset milionů korun.
V konečném důsledku ztrátu stejně pokryjí veřejné peníze. „Požádali jsme o dofinancování zvýšených nákladů statutární město Brno, jelikož sportoviště pro veřejnost jsou provozována v závazku veřejné služby. Ceny vstupného stanovují a regulují politici právě proto, aby sportoviště byla cenově dostupná co nejširšímu počtu Brňanů,“ podotýká mluvčí s tím, že služby omezovat nechtějí a o zvýšení vstupného v této chvíli neuvažují.
Po covidové uzavírce tuhý boj o zákazníky
Dražší lístky zatím nechce prodávat ani Aqualand Moravia v Pasohlávkách, a to přesto, že kvůli rostoucím cenám energií mu výdaje letí nahoru ve vysokých cifrách. „Jde skutečně o několik milionů měsíčně. Zejména teď v zimním období, kdy roste spotřeba plynu na výhřev bazénů,“ vysvětluje ředitel akvaparku Petr Pavlacký.
Udržet ceny zatím pomáhá zafixovaná cena části spotřebovaných energií. Ta druhá část ovšem roste raketovým tempem. „Stále to absorbujeme. Ale zatím situaci zdražováním vstupného řešit nechceme. Vyšší výdaje půjdou na úkor hospodářského výsledku,“ komentuje ředitel.
Možná by uvažovali jinak, kdyby nebojovali o každého zákazníka. Po roce, kdy bylo kvůli covidu zavřeno, nechtějí nechat tíži vyšších nákladů na návštěvnících. „Nám záleží na tom, aby k nám zase přišli a my jim zajistili bezpečné podmínky,“ podotýká Pavlacký.
Covidová omezení, v nichž vláda postupně přitvrzuje, ostatně provozovatele sportovních areálů znovu děsí. Zejména na sjezdovkách netuší, s čím mohou počítat.
„Máme obavy z toho, abychom nemuseli redukovat lyžařské kurzy. Bojíme se nabírat víc dětí. Za normálních okolností jich v kurzech míváme 380, letos jsme vzali 200 a zbytek dáváme na seznam náhradníků. Nevíme, kolik nám jich vláda povolí. A jak bychom je pak vyhazovali?“ přemítá správce němčického areálu Stávek nad tím, v jaké nejistotě teď lyžařskou sezonu chystají.