Dlouhá léta stála socha ve skladu, teď se Radost vrátí do ulic Chodova

  15:42
Sídliště v Tovární ulici by se od příštího roku mělo stát novým domovem sochy Radost, kterou v roce 1966 vytvořil Antonín Kuchař. Původně stála podle dostupných informací před budovou pošty na sídlišti Ovčárna v Sokolově, později byla přesunuta do chodovské Poděbradovy ulice, kterou zdobila do 90. let.

„Pak byla kvůli poškození přemístěna do depozitáře a tam je uložena dodnes. Což je opravdu škoda, protože jde o umělecky a historicky velmi hodnotné dílo, které má pro naše město svůj význam i díky osobnosti autora,“ řekl chodovský historik Miloš Bělohlávek.

Sochař Antonín Kuchař měl podle něj k městu velmi specifický vztah. „Vzal si totiž za ženu Ernu Gizelu Zuberovou, dceru chodovského kameníka a sochaře Aloise Zubera, který je mimo jiné autorem kamenného městského znaku na fasádě dnešní radnice,“ uvedl městský historik. 

Mezi díla manželů Kuchařových pak patří i socha Jurije Gagarina, která dlouhá léta stála před karlovarskou Vřídelní kolonádou, dnes je umístěná u mezinárodního letiště v Karlových Varech.

Tachytová socha Radost je zatím v areálu Chodovských technicko-ekologických služeb. Než se vrátí do veřejného prostoru, čeká ji důkladné restaurování. O to se postará restaurátor a sochař Michal Durdis. 

„Podstavec v podobě jednoduchého hrubě opracovaného kvádru chybí. Socha je povrchově lokálně poškozena nešetrnou manipulací, povrchy jsou celkově znečištěné prachem, barvami a ptačím trusem. Ve spodní části, kde figura dosedala na podstavec, jsou zbytky betonu,“ popsal stav uměleckého díla Michal Durdis, který sochu před umístěním do veřejného prostoru nejen vyčistí a vyspraví, ale také doplní o kopii původního podstavce.

Podle starosty Chodova Patrika Pizingera je sídliště Tovární nejvíce preferovanou variantou pro umístění tohoto díla. „Pokud se ukáže, že se tam umístit nedá, máme ještě připraveno několik rekonstrukcí ploch ve městě, kde bychom s Radostí mohli počítat,“ uvedl.

Věří ale, že by právě sídliště Tovární mohlo být ideálním místem, kde by se socha mohla znovu objevit. „Rozhodně už nebude zapomenutým otloukánkem,“ dodal Patrik Pizinger.

Podle Miloše Bělohlávka je v Chodově řada soch, které vznikly v druhé polovině 20. století v rámci povinných investic do umění ve veřejném prostoru. „V té době totiž platilo pravidlo, že dvě procenta každé veřejné zakázky musí jít do umění. Vznikaly tak sochy, mozaiky, instalace a mnoho z nich je od renomovaných sochařů, malířů a grafiků,“ vysvětlil historik.