Smetanovy sady v Hořicích se mění v les, architekti jim zkusí vrátit lesk

  10:26
Rozlehlé Smetanovy sady v Hořicích na Jičínsku jsou v mizerném stavu. Ve městě se teď vede debata nad studií, podle níž by se významný park měl po 120 letech revitalizovat.

Hořice připravují obnovu zanedbaných Smetanových sadů. | foto: Martin Veselý, MAFRA

Když se novomanželé Smetanovi v roce 1820 v hořickém kostele Narození Panny Marie brali, netušili, že v roce 1900 vznikne park na počest jejich slavného syna Bedřicha. Ke skladatelově pomníku z roku 1903 přibyly další sochy významných autorů, uskutečnila se zemská výstava a tříhektarový park se stal kulturním a společenským centrem.

Dnes Smetanovy sady patří mezi umělecky i krajinářsky nejhodnotnější parky na východě Čech. Jsou nedaleko centra, sousedí se základní školou, sokolovnou či hřišti na úpatí vrchu Gothard.

Jenže vypadají, jako by měly největší slávu za sebou. Radnice se proto pustila do přípravy revitalizace. Podle studie by měla stát 15 až 20 milionů korun a předchází jí diskuse nad konečnou podobou. Ta nedávno začala setkáním obyvatel s vedením města a architektem, který studii navrhl.

„Park byl založen v duchu nejlepšího vědomí krajinářské architektury. Má plochy k promenádě, byl místem setkávání. Z fotografií víme o historických altánech, druhové skladbě dřevin, zábradlí a o řadě prvků, které zmizely a stálo by za to je vrátit. Víme, jak park sloužil v zimě nebo jak se proměňovala sochařská díla, jak je vegetace pohlcovala,“ zahájil debatu Přemysl Krejčiřík z Ateliéru Krejčiříkovi.

Ten je ve východních Čechách podepsán pod oceňovaným projektem Kuks – Granátové jablko nebo parkovými úpravami ve Slatiňanech či v Kladrubech nad Labem.

„V diskusi se chceme dozvědět, co Hořičtí od sadů očekávají. Zaujala mě třeba připomínka místních, že pod prolézačkami si v dětství hráli všichni Hořičáci. Udělali jsme podle historických fotografií studii a podívali se na to očima architekta,“ řekl Přemysl Krejčiřík.

Vrátila by se kavárna

„Smetanovy sady jsou pro Hořice důležité. Abychom nedělali jen nějaké dílčí kroky, objednali jsme si studii revitalizace celého parku pro další generace. Pokud se na ni zastupitelé shodnou, mohli bychom to v roce 2023 připravit do rozpočtu. Myslím, že do tří čtyř let by se mohly opravy realizovat,“ nastínil hořický starosta Aleš Svoboda (Šance pro rozvoj).

Studie se zabývá budoucností stromů a zeleně, soustavou a charakterem cest, dětskými hřišti, kavárnou a dalšími prvky.

„Dříve tam kavárna bývala, tak jsme si ji dovolili navrhnout se zázemím pro návštěvníky, kde budou toalety i hygienické zázemí, aby si mohli umýt ruce s dětmi, které skotačily na hřišti. Myslím si, že to dnes do parku patří. Také obnova sítě cest, které tvoří okruhy, je velmi důležitá. Určitě by tam měla být páteřní zpevněná síť, která se bude střídat s nezpevněnou. V Hořicích je pověstná krásná práce s kamenem, to by se mělo promítnout i tady. Dovedu si představit schodiště, na kterých se dá i sedět,“ uvedl architekt.

Na nový park budete pyšní

Když architekt chtěl začít hovořit o nákladech a zdrojích peněz, byl přerušen prvním dotazem: „Kolik?“

„Spočítali jsme to na 12 milionů korun bez DPH. Zahrnuje to cestní síť, výsadbu stromů, založení trávníků, zkrátka vše důležité, aby to byl park moderní, a budete na něj pyšní. Část nákladů se dá čerpat z dotačního programu Životní prostředí, existuje i program na přeměnu asfaltu na propustné povrchy, možností je škála. Nejdražší je právě cestní síť a povrchy, to tvoří 80 procent nákladů,“ reagoval Krejčiřík.

V Divadelním sále radnice padla i řada dalších dotazů svědčících, že budoucnost sadů leží místním na srdci.

„Proč jsou likvidovány stromy u historického vstupu od Daliborky? Zvláště když je tam teď nové hřiště nejen pro školu, ale i pro veřejnost a hluk jde přímo k domům naproti v Žižkově ulici,“ ptal se muž z publika.

„Jde o to, že je tam úzká cesta, ale není problém je vrátit. Píšu si tedy – jehličnany u Daliborky,“ zapsal si podnět Krejčiřík.

„Uvažovali jste také o nějakých vodních prvcích a třeba i o obnově studánky?“ zajímalo další účastnici diskuse.

„Voda je vždy to nejdražší a nejnáročnější. Máme to rozdělené na etapy, a pokud k tomu budou podmínky, je to možné. Myslím, že jde o velmi zajímavý prvek,“ odpověděl architekt.

Dvě hřiště pro malé i starší děti

Vyjádřil se i k otázce směřující na vybudování dalšího dětského hřiště: „Děti by neměly být všechny v jedné části parku. Bylo by dobré, kdyby tam bylo pískoviště pro menší děti a odrostlejší by měly svůj prostor, kde však zůstanou stávající prvky a k tomu se dodají další.“

V centrální části Smetanových sadů studie počítá s altánkem a původním parterem osazeným trvalkami. Právě květinové záhony by měly vtisknout středu parku svěží charakter.

„Zatímco dnes se tam některá místa podobají až lesu, my bychom chtěli díky květinám opět vrátit radost a barvu okolo parteru, kavárny a dětského hřiště. Jde o rostliny, které jsou dnes moderní a nejsou náročné, jako to bývalo za první republiky. Dříve tam byly letničky. Vždy po 15. květnu se vysadily, do října kvetly a potom nastal na půl roku úhor. Navrhovaný typ záhonů je méně náročný na péči a v zimě jsou trávy a trvalky hezké. Určitě tam bude i plocha, kam si lze donést deku a číst si, i zastřešené pódium,“ popsal Krejčiřík.

Obavy z vandalů

Debata se netýkala jen podoby sadů, ale i bezpečnosti. Otázkou je přítomnost cyklistů, celoročně otevřená kavárna či ochrana mobiliáře.

„Víme, že noční provoz je už dnes velmi problematický a děje se plno nešvarů a stavba by k nim mohla ještě více vybízet. Je tak otázka, zda park na noc nezavírat. Můj názor je celkem jednoznačný, myslím, že ho nemáme zamykat,“ prohlásil místostarosta Martin Pour (Hořičtí patrioti).

„Mám obavy z chování nepřizpůsobivých, máme s nimi v posledních letech špatné zkušenosti. Když se nám ve městě podaří něco udělat, ať už nové hřiště nebo autobusová čekárna, začnou se tam stahovat ti, kteří se nechovají zrovna standardně. Čím větší kvalitu prostoru dáme, tím by mělo být chování návštěvníků kultivovanější. Alespoň doufám,“ vyjádřil se starosta Svoboda.

První na řadu by měly přijít práce na úpravách stromů a zeleně. Do výše předpokládaných nákladů se patrně promítnou i zvyšující se ceny stavebních materiálů a prací.

„To se dá dnes těžko vyčíslit, protože nevíme, zda půjde o dlouhodobý trend, anebo je to jen přechodné. Předpokládáme, že cena revitalizace se bude pohybovat mezi 15 a 20 miliony korun. Je potřeba s tím počítat. Vím, že je to významná částka, ale myslím, že si ji ty sady zaslouží,“ uvedl Pour.