„Po Pardubicích se o dočasném úkrytu Alfréda Bartoše v Pardubicích dlouho jen vyprávělo. Nikdo si nedal tu práci, aby jeho odbojovou činnost někdo spojil s konkrétním místem. My jsme až teď zjistili, jak to skutečně bylo,“ sdělil ředitel pardubické pobočky Paměti národa Tomáš Heller.
Bartoš velel paravýsadku Silver A, jehož hlavním úkolem byla od konce prosince 1941 zpravodajská práce a informování Londýna o dění v protektorátu. Během svého působení v Pardubicích dostal na pár dní krycí zaměstnání u Antonína Hebkého v Rolnické vzájemné pojišťovně, kde se setkávali členové odbojové skupiny.
Podle Tomáše Hellera nikdo s přesností nedokázal říct, kde pojišťovna za protektorátu působila. Až svědectví lékaře Jana Hrocha zachycené v archivu lékaře Karla Jičínského ukázalo na Machoňovu pasáž.
„Na základě dochovaných dokumentů bylo odhaleno, že je vysoce pravděpodobné, že vzdělávací centrum Institutu se nachází v místech, kde krátkou dobu přespával a pracoval velitel výsadkové skupiny Silver A Alfréd Bartoš. V té době byla pasáž jedním z nejživějších míst v Pardubicích, které ale mělo jednu velkou výhodu: z kanceláře vede zadní vchod do sklepení, jímž bylo možné projít na druhou stranu domu a vyjít tak za zády případných pronásledovatelů,“ dodal Heller.
Expozice přibližuje historii rozšířenou realitou
Dnes je ve sklepích expozice Institutu Paměti národa, která prostřednictvím příběhů vypráví historii 2. světové války. Návštěvníkům nabízí unikátní zážitek na pomezí hry, filmu a rozšířené reality.
„Pomocí technologií 21. století provede příběhem Jaryny Mlchové, která díky objevu neznámé sloučeniny zachránila stovky Židů před transportem do koncentračního tábora. Návštěvníci uslyší také vyprávění o Tomášovi Sedláčkovi, který prošel evropskými druhoválečnými bojišti. A protože se expozice věnuje historii východních Čech, dojde v rámci prohlídky samozřejmě i na operaci Silver A, jejímž velitelem byl Alfréd Bartoš,“ dodal k zajímavému spojení historie a současnosti ředitel muzea.
Skupina Silver A patřila k nejúspěšnějším výsadkům. Vybudovala síť více než 140 spolupracovníků, navázala kontakt s posledním nedopadeným příslušníkem Tří králů štábním kapitánem Václavem Morávkem i jedním z hlavních představitelů nekomunistického odboje Vladimírem Krajinou. Zřídila také tajné centrum pro příjem vysazených parašutistů v Lázních Bělohrad.
Výsadku Silver A byl v těžkých podmínkách protektorátu přisouzen jen omezený čas. Po úspěšné likvidaci zastupujícího protektora Reinharda Heydricha se v červnu 1942 gestapo dostalo na stopu Bartoše i radisty Jiřího Potůčka. Museli se dát na útěk.
Alfréd Bartoš 21. června 1942 v bezvýchodné situaci na rohu ulic Smilovy a Sladkovského obrátil zbraň proti sobě.
