Původní betonové trubky, které tvoří obtok rybníka ve Vokovicích, zmizí a nahradí je betonová zídka. Tu za normální hladiny skryje voda.
„Chceme docílit toho, aby rybník získal co nejvíce přírodní podobu. I proto budou zbourány nábřežní zdi, břehy se upraví tak, aby byly více pozvolné, a budou opevněny balvanitou rovnaninou,“ uvedl Pavel Pospíšil, vedoucí oddělení vodního hospodářství magistrátu. V okolí nádrže přibudou mokřadní rostliny a nové stromy. „To zlepší mikroklima celé lokality,“ uvádějí autoři projektu renovace.
Revitalizace rybníka odstartovala již na jaře, kdy jej dělníci začali zbavovat bahna. Bagry ze dna vytěžily více než 250 kubíků usazených sedimentů. Následuje odstraňování rozpadlých obvodových zdí a úprava sjezdu do nádrže. Oprava zahrnuje také vybudování nového požeráku, vypouštěcího zařízení i balvanitého skluzu. Ten poslouží jako bezpečnostní přeliv nádrže. Nevhodný beton v korytě pod rybníkem nahradí kamenná rovnanina a břehy budou mít stejně jako v rybníce mírnější sklon.
Hotovo podle předpokladů bude do konce letošního roku, náklady dosáhnou 14,5 milionu korun.
Vokovický rybník na Litovickém potoce získal svou dosavadní podobu v 60. letech uplynulého století v době výstavby nedaleké nádrže Džbán. Rybník měl podle tehdejších plánů plnit funkci jakéhosi lapače splavenin. Jeho historie je ale mnohem starší, plochu zachycují již mapy z roku 1848. Jednalo se o klasický návesní rybníček, který většinou sloužil jako zásobárna vody při požáru, pro plavení koní nebo vodní drůbeže.
Odolnější proti povodni
Od konce června dělníci pracují na opačném konci metropole na Hostivařské přehradě. Začne zde výstavba dodatkového bezpečnostního přelivu, jehož cílem je zvýšit jeho současnou kapacitu.
„Bezpečnostní přeliv umožňuje odpouštět větší množství vody při náhlém zvýšení hladiny a chrání tak vodní dílo před případným poškozením,“ vysvětlují vodohospodáři. Podle vyhlášky o technických požadavcích pro vodní díla je Hostivařská přehrada zařazena do II. nejvyšší kategorie dle míry ohrožení povodí pod hrází. Musí proto splňovat požadovanou míru bezpečnosti při případné velké vodě.
Nový val zkrotí Botič, přehrada posiluje bezpečnostní prvky |
Na pravé straně hráze bude podle projektu vybudován nový vlnolam na koruně hráze a nový přeliv – tedy skluz, takzvaný vývar a odpadní koryto. Bude tak možné bezpečně převést povodňové průtoky do úrovně Q 10 000, tedy desetitisíciletou vodu.
Práce na přelivu jsou plánovány do konce prosince 2022 a vyžádají si náklady 179 milionů korun. Stavaři a jejich technika výrazně omezí pohyb návštěvníků Hostivařského lesoparku. V průběhu stavby přelivu začne také celková rekonstrukce přilehlé komunikace, která lemuje pravý břeh přehrady. Zejména cyklisté proto musí počítat s omezeným průjezdem v blízkosti vodní plochy. Nepřístupná pro ně bude pravobřežní komunikace, dílčí uzavírky postihnou také cesty pro pěší.
Okolo hráze Hostivařské přehrady se začalo pracovat již na počátku jara, lesníci v březnu vykáceli 34 stromů, a to například v prostoru pod hrází a na pravém břehu pod Vyhlídkovou ulicí. „Do konce dubna jsme na žádost Městské částí Praha 15 u cyklostezky vysázeli 15 vzrostlých javorů jasanolistých,“ popsala Petra Fišerová z Lesů hlavního města Prahy.
Hostivařská přehrada
Voda proti výhni
V hlavním městě se vodní toky revitalizují též na dalších místech. Na jaře skončila úprava Branického potoka. Původně zahloubený tok se nyní mělce vine a je opevněn kamennými příčnými prahy. Úprava omezí zanášení Branického rybníka a rozčlenila koryto potoka.
Ožít má i čakovický Zámecký rybník na Letňanském potoce, který magistrát převzal do své správy v uplynulém roce. Záchrany spojené s opravou a odbahněním se dočkala chátrající Sukovská nádrž v Újezdě u Průhonic.
Do konce roku 2020 stavaři v Praze upravili 85 lokalit dosahujících rozlohy vodní plochy 247,1 hektaru, ze dna vodních ploch technika vytěžila 876 tisíc kubíků sedimentu. Podařilo se také zachránit dvě vysychající nádrže, protože nalezli dodatečné zdroje vody. Šlo o Čimický rybník a nádrž Aloisov.
„Obnova vodních ploch je v souladu s naším klimatickým závazkem. Vodní plochy nám pomáhají zadržovat vodu v krajině, ochlazují mikroklima a pomáhají vytvářet biotopy pro rostliny a živočichy,“ říká náměstek primátora pro životní prostředí Petr Hlubuček (TOP 09 a STAN/ Spojené síly pro Prahu).
