Dvacet tisíc římských vojáků ve druhém století postavilo na Hradisku u Mušova nad Pasohlávkami na jihu Moravy mohutný tábor. Při vojenských taženích během Markomanských válek se tam shromažďovalo i sto tisíc bojovníků. 

Jaký byl jejich den? Jak žili a bojovali? Jak se oblékali a zbrojili? Na to všechno odpoví nová expozice nazvaná Brána do římské říše, kterou otevřel brněnský Archeologický ústav Akademie věd. 

7 fotografií

„Dlouhodobé výzkumy archeologů, které s přestávkami probíhají již od roku 1927, dokazují, že Hradisko u Mušova je unikátní archeologickou lokalitou s největší koncentrací památek po starověkých Římanech u nás. Nacházejí se zde unikátní autentické stopy starověké římské civilizace na našem území, které se nakonec součástí římské říše nikdy nestalo,“ vysvětluje Balázs Komoróczy z Archeologického ústavu v Brně.

„Zde objevené římské vojenské stavby a početné nálezy naznačují, že tato lokalita byla za císaře Marca Aurelia (vládl v letech 161–180 n. l.) předurčena stát se branou k tomu, aby se jižní část území dnešní České republiky přetvořila v provincii římské říše. Hradisko je tak i symbolickou branou, skrze kterou se dnešní Česká republika a její obyvatelé mohou cítit propojení s tímto starověkým státem a jeho dědictvím,“ doplňuje Komoróczy

V návštěvnickém centru se lidé dozvědí o památkové hodnotě a historickém významu římské pevnosti na Hradisku, a to i prostřednictvím unikátních exponátů. Tím nejzajímavějším bude patrně postava římského legionáře, jehož tvář vědci zrekonstruovali podle kosterních pozůstatků nalezených přímo na Hradisku u Mušova. Ostatky pětadvacetiletého vojáka se našly při budování Aqualandu Moravia.

Kováři postavu vybavili replikami výzbroje a výstroje typického bojovníka, který procházel lokalitou na Mušově s vojskem císaře Marca Aurelia. Legionář v plné zbroji v té době nesl nejméně třicet kilogramů váhy a repliky nejsou o nic lehčí. Jsou totiž vyrobeny co nejvěrněji podle nálezů objevených v okolí a také tradičními metodami, jaké Římané ve 2. století našeho letopočtu používali. 

Při představě římského bojovníka se lidem vybaví spíš postava obrněná pomocí plátů železa. Na území na pomezí Brněnska a Břeclavska však podle nálezů byla obvyklejší zbroj tvořená velkým množstvím drobných mosazných šupinek spojených drátky. 

„Na rozdíl od segmentové zbroje, kterou musel zhotovovat platnéř, šupinkovou si mohl legionář zřejmě vytvářet sám. Bylo to sice poměrně časově náročné, ale na druhou stranu také relativně levné a jednoduché,“ vysvětluje Matěj Kmošek, analytický konzervátor kovových artefaktů z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně a vedoucí projektu. 

Chystají i představení ze života římských legionářů

Šupinky z tenkého plechu si legionáři stříhali nůžkami. Při tvorbě replik si odborníci trochu vypomohli vysekávacím nástrojem, který jednotlivé dílky přichystá rychleji. Je jich totiž obrovské množství – na jedné zbroji se jich nacházelo až deset tisíc. 

Bojovníkovi z nové expozice nechybí ani meč, dýka, kopí, železná přilba i typické náholenice. V návštěvnickém centru ale bude prostor hlavně pro moderní, interaktivní a edukativní formu prezentace výsledků archeologických výzkumů.

„Kromě stálých prezentací v podobě filmového promítání, vitrín s exponáty a digitálních informačních ploch se zde budou v budoucnu konat též pravidelné programy s živými ukázkami ze života římských legionářů a obyvatelů regionu v prvních stoletích našeho letopočtu. Součástí programové nabídky budou od září letošního roku také edukativní programy pro různé věkové kategorie žáků základních a středních škol,“ podotýká Lumír Poláček, ředitel Archeologického ústavu Akademie věd v Brně. 

Z návštěvnického centra mohou návštěvníci vyrazit i do okolí, které protíná několik naučných stezek. Ty zájemce zavedou na místa nejdůležitějších dosavadních objevů na lokalitě Hradisko u Mušova. Po nich se lze též vydat k místu objevu slavného knížecího hrobu z 2. století našeho letopočtu nebo rozsáhlého germánského sídliště na okraji Pasohlávek. Všechny prezentace propojuje koncepční autorský přístup a jednotná tematická linka a grafická podoba.