Obrácený trend. Do jihomoravských hospod chodí víc lidí než před covidem

  10:12
Zatímco jinde v republice restauracím covid hosty odehnal, na jižní Moravě jich mají o desetinu víc. Vděčí za to turistickým cílům. Přes rostoucí tržby však majitelé nejásají.

Červnový snímek z centra Brna naznačuje, že nedostatkem hostů zdejší restaurace v létě netrpěly. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

V restauraci U Tlustých, sídlící v Lednici na Břeclavsku, byste podle návštěvnosti v letní sezoně těžko hádali, že je „covidový“ rok 2021. „Přes léto nebyl poznat žádný úbytek hostů. Dá se říct, že jsme byli na stejné úrovni jako v letních měsících před covidem,“ hlásí manažer Petr Hýbl.

Stejnou zkušenost mají i v Hospůdce Na Kasárnách v srdci Moravského krasu. „Byli jsme zaplnění jako v normálních časech. Myslím, že dlouho bylo zavřeno, takže člověk chtěl jít zase mezi lidi,“ uvažuje provozovatelka, která nechtěla zveřejnit své jméno.

Díky podobným případům se jižní Morava vzpírá celorepublikovému poklesu návštěvníků v restauracích po nástupu covidu.

V kraji jich proti roku 2019 naopak o víc než deset procent přibylo, spolu s tím Olomouckým je v tomto ohledu v Česku jediný. Vyplývá to z údajů společnosti Storyous, která vytváří komplexní restaurační systém.

„Obecně se jedná hlavně o restaurace v turisticky exponovaných oblastech. Jiná situace je v menších městech a na vesnicích, kde obecně pozorujeme trend úbytku návštěvníků,“ sděluje mluvčí Storyous Jana Kohoutová.

Rostou tržby, ale i náklady

Jihomoravským restauracím také nahrává, že v nich lidé víc utrácejí. Při jedné návštěvě přes léto vytáhli z peněženky v průměru zhruba o deset procent víc než ve stejném období před covidem, průměrná tržba na podnik se ve třetím letošním kvartálu zvýšila proti roku 2019 o 21,5 procenta. „Celkové tržby za kraj dokonce vyrostly o 28,4 procenta,“ informuje Kohoutová.

Pro lidi jsme ti nejhorší, stýskají si v restauracích kvůli kontrolám

Bobtnající příjmy ovšem neznamenají, že by restaurace víc vydělávaly. Kvůli dražším potravinám nebo energiím jim totiž rostou také náklady, což se promítá do vyšších cen. Zákazníci si tak připlatí, aniž by chtěli.

Podnikům navíc stále chybí personál, a mnohdy tak musejí omezovat otevírací dobu nebo redukovat nabídku.

„Lidé by ale na restaurace neměli zanevřít. Klíčové je teď hlavně, aby nedošlo k další uzávěře. Na základě našich zkušeností ze Španělska, kde také působíme, víme, že restaurace můžou při dodržování bezpečnostních opatření plnohodnotně fungovat i během koronaviru. Podzim bude pro řadu podniků klíčový,“ míní výkonný ředitel společnosti Storyous Igor Třeslín.

I zmíněné oblíbené hospody se přitom obávají horších časů, dosud vysoká návštěvnost totiž začíná klesat. U Tlustých to pocítili při víkendovém podávání svatomartinské husy. 

„Bylo cítit, že to není co dřív. Loni se to nekonalo vůbec, tak jsme letos rádi aspoň za tohle, ale je poznat, že to je slabší. Lidem se asi nechce absolvovat všechna ta martyria, když nejsou očkovaní, aby se dostali do restaurace a utratili tam třeba dalších tisíc korun,“ přemítá Hýbl.

Zdražení čeká také pivo

Navzdory covidu roste na jižní Moravě také počet minipivovarů, byť je to kvůli opatrnosti investorů menším tempem než dřív. 

„Nikdo dnes neví, kdy případně stát znovu zavře hospody, a naprostá většina jihomoravských minipivovarů je právě restauračního rázu, tedy přímo spojená s hostinským podnikem, ve kterém pivo čepuje,“ vysvětluje mluvčí Mendelovy univerzity Filip Vrána, který pivní scénu mapuje hlavně z pohledu historika.

Naposledy napočítal v kraji kolem šedesáti minipivovarů a neví o tom, že by nějaký skončil. Nové projekty se naopak chystají v Boskovicích a v listopadu otevře pivovar v centru Brna. Covid však odsunul investici do brněnského Pivovarského domu Poupě, kde už sice funguje hospoda, ale pivovar zatím ne. Návratnost podobných projektů je a bude složitější, takže investoři přepracovávají svoje plány.

Pivovary kvůli covidu trpí také potížemi v dodavatelském řetězci. Chybí lahve, uzávěry nebo krabice, nyní se k tomu přidal i strmý nárůst cen energií. To vše spolu s komplikovaným plánováním výroby kvůli obtížně předvídatelné situaci v restauracích žene nahoru ceny. 

„Patrně nelze očekávat, že půjde o obvyklé zdražení v řádu 50 haléřů na půllitr. Zejména u menších pivovarů mimo nadnárodní skupiny lze tušit řádově vyšší nárůst,“ upozorňuje sládek a pivovarský konzultant Jan Grmela.

Velká část minipivovarů se snaží dlouhodobě hledat odbyt v Brně, kde je větší kupní síla. Ceny přesahující 50 korun za půllitr jsou tu dokonce vyšší než v centru Prahy, což podle Vrány jen podtrhuje brněnský pivní fenomén.