Kdy se to stane, není v tuto chvíli jasné. Chybějí totiž finance.
„Prostředky se hledají, budeme se snažit najít nějakou dotaci nebo grant, ani jedna z církví na to finance nemá. Budeme jednat s krajem, městem i památkáři, jakou střechu nám povolí na věž dát,“ řekla Zuzana Kazdová z Farního sboru Českobratrské církve evangelické, která kostel spravuje společně s Církví československou husitskou.
Kvůli zajištění střechy si museli horolezci projít nejen původní plány kostela postaveného v roce 1906, důležité pro ně bylo také podívat se i na skutečný stav střechy zevnitř.
„Abychom věděli, jaký je stav uvnitř a co nás čeká, potřebujeme vidět i plány kostela. Všechna povolení se připravují tři měsíce, aby vše bylo na míru podle přání zákazníka,“ sdělil horolezec Marian Vyšata z ústecké firmy Rokoš, která se specializuje na výškové práce.
Povolení bylo třeba získat mimo jiné na uzavření frekventované Bratislavské ulice, na jejímž konci se kostel nachází.
Původně se předpokládalo, že zabalení střechy bude probíhat tři dny, nakonec však šly práce tak rychle, že za jediný den bylo hotovo. Před zajištěním střechy bylo nutné sundat z ní kříž, o kterém nikdo nevěděl, kolik váží.
Horolezcům v sobotu pomohl speciální těžký jeřáb, který je vyzvedl v kovové kleci do výšky 42 metrů. Po přípravě všech potřebných lan a nářadí trvalo horolezcům zhruba půl hodiny vyjet nahoru a kříž sundat.
Kříž byl na dřevěném čepu přidělán kovovými pásy. „Ty byly zrezivělé, tři jsme museli odříznout a jeden nám zůstal v ruce, jak byl zničený. Samotný dřevěný čep kříže je krásný, asi byl z ořechu nebo dubu,“ vysvětloval na zemi horolezec Lukáš Nechuta, když s kolegou kříž snesli.
Ovázaný byl širokými lany, ze kterých ho horolezci na zemi opatrně vyndali. Díru na střeše pak zajistili speciální fólií, aby do kostela nezatékalo.
Kříž si za církev převzala Zuzana Kazdová. Čeká ho restaurování a na střechu se vrátí po její obnově.
Síť šili tři týdny, střechu měřili laserem
Časově mnohem náročnější bylo natáhnout a ukotvit na střeše bezpečností síť. Tu musela ušít specializovaná firma a trvalo to tři týdny.
„Nejprve jsme museli střechu změřit laserem a také jsme vycházeli z dokumentace kostela. Nakonec se na vrcholu střechy udělal pevný bod, střecha se zabalila do sítě pomocí nosného ocelového lanka, které je ukotvené pod střechou,“ uvedl majitel specializované firmy Vojtech Rokoš.
Při sobotních tropech, kdy kraj zažil teploty kolem 35 °C, byla práce horolezců vyčerpávající.
„To je nepříjemné, ale pro nás je důležité, že nefouká. Ale může se stát, že vše připravíte a přijde bouřka a můžete začít hledat nový termín,“ smál se Vyšata.
Práci horolezců sledovaly desítky zvědavých lidí. Někteří z nich se vyptávali, co se děje, další se zlobili, že museli ulicí procházet po chodníku za bezpečnostní páskou. Ta byla důležitá, při práci totiž občas nešlo zabezpečit, aby malé kousky ze střechy neodpadávaly na silnici.
Kostel byl postaven podle plánů lipského architekta Julia Zeissiga v novorománském slohu se secesními prvky. Jeho základní kámen byl položen 28. září 1904 a samotná výstavba probíhala do roku 1906.
Vyniká nejen cihlově červenou fasádou, ale i částečně předpjatými železobetonovými nosníky, které zaklenuly 12,4 metru širokou loď. Tyto nosníky se při stavbě kostela použily vůbec poprvé. V roce 1998 byl kostel prohlášen kulturní památkou.
