„Je jen dobře, že ministerstvo dalo možnost každému myslivci, který samozřejmě má platnou povolenku k lovu, aby mohl lovit tyto nepůvodní druhy zvěře, které způsobují škody například na mláďatech, na obojživelnících, na porostech, na plodinách či ve vodním hospodářství,“ konstatoval Stanislav Císař, jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou.
Tyto živočichy podle jeho slov mohla v minulosti lovit pouze myslivecká stráž a myslivečtí hospodáři. I kvůli tomuto omezení tak počet zastřelených kusů nebyl nijak závratný, spíše šlo o výjimky.
„Například v našem žďárském okrese bylo uloveno za jeden rok 24 kusů psíků mývalovitých a dva mývalové severní,“ shrnul Císař.
„Tyto druhy působí škody, ohrožují životní prostředí a naše původní živočichy a rostliny. Na vyhlášce, která stanovuje seznam živočichů vyžadujících regulaci, se ministerstvo zemědělství shodlo s ministerstvem životního prostředí,“ popisuje novelu, která začala platit s novým rokem, mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
V dokumentu jsou konkrétně vyjmenovány druhy, jako je husice nilská, mýval severní, norek americký, nutrie říční, psík mývalovitý a ondatra pižmová.
Neškodná a roztomilá zvířátka? Naopak
O přesném výskytu těchto i dalších druhů zvířat vyjmenovaných ve vyhlášce má podle myslivců jen stěží někdo přehled, jisté však je, že se postupně dostávají do stále většího počtu honiteb.
Jejich invazi do přírody Vysočiny ostatně potvrzují také ochranáři. „Rozhodně je jejich výskyt čím dál častější. A i když se někomu může zdát, že jde o roztomilá a zdánlivě neškodná zvířátka, opak je pravdou,“ uvedl Petr Mückstein, zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy.
Například husice nilská, jejímž původním domovem je Afrika, odkud se postupně rozšířila i do jižní a střední Evropy včetně Česka, je problém pro řadu původního vodního ptactva.
„Je to agresivní a teritoriální pták, který ostatním druhům vodních ptáků často ztěžuje hnízdění. Husice nilské mají podobné nároky na prostředí jako lysky či kachny divoké, které pak mohou z lokalit vytlačovat a snížit tak jejich hnízdní úspěšnost,“ popsal Mückstein.
Vzhledem ke své velikosti a hmotnosti - váha husice se pohybuje do zhruba 2,2 kilogramu - mnoho nepřátel nemá. Díky svému atraktivnímu vzhledu je naopak často lidmi ještě přikrmována. Ve Žďárských vrších hnízdí zatím pouze jednotlivé páry, ale velmi úspěšně se tu rozmnožují a postupně přibývá jimi obsazených vodních ploch. Další nárůst počtu husic by se tím pádem mohl negativně promítnout do výskytu původních opeřenců.
Norek zlikviduje vše živé, co má na dosah
Jasnou ukázkou toho, jak to dopadá, když se invazní druh přemnoží, je norek americký, který, jak už název napovídá, pochází ze severu Ameriky. Do volné přírody se v České republice dostal ze soukromých kožešinových chovů. Tato drobná lasicovitá šelma je doslova likvidátorem všeho živého, co se vyskytuje ve vodě i na souši. Zoufalí jsou z něj jak myslivci, tak i ochranáři.
„Norek je obrovský predátor. Jeho potravu tvoří obojživelníci, ryby, raci, hlodavci, snůšky vajec vodního ptactva, vytahuje ale třeba i ledňáčky z nor,“ vylíčil Mückstein.
Norek loví skutečně hojně - je mrštný na souši i zdatný plavec, naopak ulovit tuto drobnou šelmu podle myslivců až tak snadné není. Pasti patří mezi zakázané způsoby lovu, navíc by stejně hrozilo, že se do ní chytne spíše chráněná vydra nežli vyhlédnutý norek.
Bližší údaje o počtu norků amerických na území kraje v podstatě neexistují. „Koridorem je na Vysočině řeka Sázava mezi Havlíčkovým Brodem a Žďárem nad Sázavou. Norci se tam vyskytují po celém toku a odtud se šíří nekontrolovatelně dál,“ přiblížil zoolog.
Zvěřina z norka, ale i psíka mývalovitého či mývala pro myslivce atraktivní není. „Střelci si tyto celé živočichy, případně jenom kožešiny, nechávají odborně zpracovat u preparátorů, nebo mají jako trofej pouze vybělenou lebku,“ popsal Stanislav Císař.
Ondatry a nutrie přenáší mnohé choroby
Mezi další živočišné druhy vyžadující regulaci patří ondatry a nutrie, někdejší utečenci ze soukromých chovů.
„Dokážou zničit polní plodiny a porosty na březích v okolí vod, a tím mohou ohrozit cenná přírodní společenstva. Oba druhy mohou narušit protipovodňové hráze a jiné vodní stavby. Vzhledem k tomu, že často žijí v blízkosti zastavěného území, mohou být i přenašeči chorob,“ vyjmenoval Vojtěch Bílý s tím, že mýval severní a psík mývalovitý zase požírají ptačí vajíčka, mláďata i dospělé drobné živočichy.
