Jaká byla vaše role při natáčení filmu?
Jako hlavní odborný poradce jsem stál od začátku u scénáře a pomáhal plánovat, jaká místa a jaké interakce se zvířaty se budou točit, a zároveň jsem dohlížel na správnost informací o rostlinách a zvířatech, které ve filmu zazní. Společně s režisérem Janem Hoškem jsme hledali a vybírali vhodné příběhy.

Jaké nejvzácnější druhy mohou v Praze lidé najít?
Vzácných druhů je v Praze oproti běžné krajině obrovské množství, ale ty nejvzácnější jsou vázané na stepní oblasti. Kolem Vltavy jsou totiž zbytky pradávných stepí, které se zachovaly dodnes. A tím, že to jsou skalnaté stepi, tak ani nepodlehly zástavbě. Jedná se například o řadu různých motýlů, třeba modrásek východní nebo okáč metlicový. Žije tady ploskoroh, což je velmi rychlý dravec podobný vážce, nebo pavouci, kteří jsou příbuzní s tropickými sklípkany. Samozřejmě se zde vyskytují i vzácné rostliny, například koniklece. Nejde však jen o stepi, ale i o parky a sady. Na Petříně se dá dokonce běžně najít náš největší brouk – roháč.

VIDEO: Planeta Praha nabídne skrze zvířecí hrdiny nový pohled na metropoli

Již dříve jste se s nadsázkou vyjadřoval tak, že by Praha mohla být národním parkem. To je tady opravdu tolik druhů rostlin a živočichů?
Příroda v Praze je skutečně velmi pestrá, a to i přesto, že jde o obrovské město. Zvířata to tak totiž nevnímají, a tak třeba ptáci berou paneláky jako skály. Takže se v Praze sokol nezdráhá hnízdit třeba na teplárenském komíně a lovit odtud holuby. Pestrost do značné míry vytváří Vltava a její přítoky. Na jedné straně kaňonu jsou horké stepní lokality, na druhé chladnější hluboké lesy. To vše na malé ploše, třeba v Prokopském údolí. To je výsada Prahy nejen v rámci Česka, ale i v celé Evropě, protože málokde najdete město, které by mělo tak různorodé území. Vyskytují se zde druhy vázané na stepi, mokřady, ale i na pralesy.

Nacházejí se v Praze nějaké druhy právě díky tomu, že jde o velké město?
Do Prahy se například nastěhovaly vzácné druhy rostlin díky tomu, že se zde ve velkém solí chodníky a silnice a ony jsou vázané na slaniska, která jsou v naší přírodě velmi vzácná. Před Tančícím domem tak mezi kostkami chodníku roste kuřinka solná, která je na Červeném seznamu ohrožených druhů.

Takže výjimečné druhy najdeme i v rámci zástavby mezi paneláky, nejen v lesích, parcích a stepích?
Sídliště byla z tohoto pohledu nesmírně zajímavá, když se stavěla. Některým druhům totiž ta rozvrtaná půda vyhovovala, takže tam hnízdil například pták chocholouš, který už dnes prakticky vyhynul. Skládky betonu zase zbožňoval skalní druh ptáka bělořita šedého, který za druhé světové války hnízdil i ve vybombardovaných kráterech na Letné. Přímo na panelácích teď sídlí poštolky, kavky, rorýsi a další.

Existuje naopak něco, co je v Praze opravdu přemnožené a ohrožuje to ostatní organismy?
Tím, že je Praha jedna velká křižovatka, sem lidé nevědomky přivážejí velké množství invazních druhů rostlin i živočichů. Jedním z nejvíce invazních druhů v Praze je akát, který pochází ze Severní Ameriky. Tento strom sice krásně kvete a je i medonosný, ale zaplavil množství stepí. Je příbuzný s hrachem nebo fazolí, a proto si umí vázat dusík ze vzduchu, což mu umožňuje obývat i místa, kde běžně stromy nerostou. A tím vytlačí vzácné stepní druhy rostlin a živočichů. Invazních druhů jsou na území Prahy desítky.

Napadají mě třeba nutrie.
Ty jsou také původem z Ameriky a původně unikly z kožešinových farem v Polabí. Kdysi, když ještě byly tužší zimy, se jim moc nedařilo přežívat, protože jim umrzaly ocasy. Už tehdy biologové volali po jejich likvidaci. Dnes je již pozdě, takže je aspoň snaha je redukovat. To však často naráží na odpor místních, kteří je mají jako atrakci. Přitom nutrie například totálně zničily břehy Střeleckého ostrova. Je to celoevropsky uznaný druh, se kterým se musí bojovat. Je to ale složité, ve městě se pochopitelně nesmí střílet. Do pastí se zase mohou chytit třeba psi. Dobře je to vymyšlené ve Stromovce, kde jsou pasti na ostrůvcích, kam se dostanou jen nutrie.

Co vodní organismy? Jak pestrý je život ve Vltavě?
Když se zeptáte rybářů v metropoli, které ryby se dají na řece chytit, řeknou vám, že úplně všechny. Od pstruhů přes parmy po sumce. Oproti hlavnímu městu jsou třeba Slapy chudé a studené. Vltavu v Praze obrovsky ovlivnila kaskáda přehrad. Jednak řeku v létě ochlazuje, což také chladí celé město, v zimě zase kaskáda řeku otepluje, takže Vltava nezamrzá, čímž se Praha stala středoevropským zimovištěm ptáků.

Překvapilo vás osobně něco během natáčení filmu? Například, že se zde něco vyskytuje, o čem jste nevěděl, nebo ve větším počtu?
Na parkovišti v Ládví žijí otrokářští mravenci, což je fascinující přírodní úkaz. Neumějí totiž sbírat potravu a postarat se o sebe, mají jen vyvinutá velká kusadla, která slouží k zabíjení otroků a přenosu jejich kukel. Kromě nich totiž o kus dál žijí obyčejní mravenci. Do jejich mraveniště se jednoho dne vydá celé hnízdo otrokářských mravenců, obyčejné mravence pozabíjejí a ukradnou jejich kukly. Mravenci, kteří se vylíhnou v cizím mraveništi, o tom nemají tušení a celý život jim slouží jako otroci.