Jinde v republice si přitom radnice přijdou i na dvaapůlnásobek částky za metr reklamního prostoru a část mohou čerpat zdarma.
„Naprosto to neodpovídá péči řádného hospodáře. Já si nedokážu představit situaci, že bych pronajímal byt, svolil tam s provozováním Airbnb (krátkodobý podnájem, pozn. red.) a pak tam jezdil na dovolenou a utrácel tam víc, než za kolik to pronajímám,“ říká grafický designér Vít Luštinec z hradeckého spolku Mluvme spolu, který se zabývá vizuálním smogem.
Luštinec oslovil město i jeho organizace se žádostí o vyčíslení nákladů za používání plakátovacích ploch ve správě společnosti Rengl.
Z dat získaných podle Zákona o svobodném přístupu k informacím vyplývá, že v předcovidovém roce 2019 hradecké organizace zaplatily za plakáty 1,05 milionu korun. V následujících dvou letech objem kvůli pandemii a omezení akcí poklesl na 635, respektive 565 tisíc korun.
Nejvíce inzeruje na plakátech hradecká Filharmonie, jež v roce 2019 za tuto formu reklamy utratila 358 tisíc korun, v těsném závěsu je Hradecká kulturní a vzdělávací společnost (HKVS), která provozuje Adalbertinum, Médium, Bílou věž, infocentra, letní kino Širák či Šrámkův statek v Pileticích.
HKVS utratila u společnosti Rengl v roce 2019 327 tisíc korun. Následují Klicperovo divadlo s 242 tisíci a Divadlo Drak s 91 tisíci korunami.
„Je třeba se na ten milion dívat tak, že jde o nějakých 80 tisíc korun měsíčně. Je to částka se všemi službami. Někdo tam pošle svůj plakát, oni objedou všechny plochy a vylepí ho, musí se tomu věnovat, jezdit, mít zaměstnance. Jsou s tím určité náklady,“ obhajuje výdaje náměstek primátora pro majetek a městské organizace Pavel Marek (za ANO).
Někteří objednávají i tisk, vysvětluje firma
Podobně hovoří i šéf plakátovací firmy Jaroslav Rengl. Podle něj cena odpovídá výsledkům jednání a firma kdysi se svou nabídkou prošla i sítem výběrového řízení.
„Ta dvě čísla sice vypadají, že je to super výhodný byznys, ale některé společnosti si u nás objednávají i tisk nebo inzerují také v jiných městech regionu,“ argumentuje Rengl.
V některých městech však stejná firma platí radnicím za pronájem výrazně vyšší částky. Například v Chebu jde v přepočtu na čtvereční metr reklamní plochy o 1,5násobek, v Táboře dokonce o 2,5násobek ceny.
„Důležité je, že třeba v Táboře mají definované, že město a jeho organizace mohou využívat 10 procent reklamní plochy zadarmo. V Hradci je zdarma jen oznámení o zastupitelstvech, a to ještě ne na všech plochách,“ upozorňuje Luštinec.
Firma však uvádí, že podobné částky za čtvereční metr jako v Hradci Králové platí také radnicím v Ústí nad Labem, Havířově nebo v některých částech Prahy či Plzně.
Městská firma dostala kdysi červenou
Radnice u městských společností sondovala, zda by o provozování plakátovacích ploch neměly zájem. Nepochodila. Dopravní podnik, který pronajímá reklamní plochy v autobusech, na sloupech trolejového vedení nebo na terminálu hromadné dopravy, si spočítal, že by musel pořídit novou techniku i zaměstnance. „Znamenalo by to pro nás další náklady. Navíc všechen ten reklamní smog je nyní spíše redukován,“ říká jeho ředitel Zdeněk Abraham.
Obdobně hovoří i šéf HKVS Miroslav Franc. Právě jeho firma přitom měla hradecké plakáty na starosti původně. Avšak ve chvíli, kdy bylo potřeba investovat do obnovy panelů, Hradec je svěřil soukromníkovi.
„To bude možná už dvacet let. My jsme tehdy na revitalizaci výlepových ploch chtěli po městě 1,5 milionu korun, ale nebyla k tomu vůle. Město tehdy rozhodlo, že se ty plochy zprivatizují,“ vzpomíná Franc, který nyní o navrácení původního modelu nestojí, protože se obává dlouhodobého poklesu zájmu o plakáty.
Propagace se podle něj stále více přesouvá na internet a sociální sítě. Navíc by se nejspíš opakoval problém z minulosti, kdy reklama zdarma firmu neúměrně zatěžovala:
„Byly to prapodivné podmínky. Pro město a jeho organizace jsme lepili zdarma, někteří chtěli šest plakátů vedle sebe. Obávám se, že by ta situace nastala znovu.“
Výhodná cena výměnou za investice
Firma Rengl získala v minulosti výhodné finanční podmínky výměnou za to, že všech 139 plakátovacích ploch kompletně vymění podle designových požadavků města. Nemůže proto použít univerzální válce a plochy, které jsou na trhu. Nyní běží už druhý cyklus obnovy, je zhruba v polovině. Jedna plocha přitom přijde na částku kolem 50 tisíc korun.
Firma tak jen za poslední tři roky do obnovy investovala přes dva miliony korun. Zvolený systém však nyní svazuje ruce magistrátu. Přestože je smlouva na dobu neurčitou a lze ji kdykoliv vypovědět, město nemůže jednoduše vypsat nové výběrové řízení.
„My pronajímáme firmě Rengl pozemky, ale plakátovací plochy patří jí. Zvažovali jsme výpověď smlouvy a otevřené výběrové řízení, ale nový zájemce by se musel buď dohodnout na odkupu ploch, nebo by je musel vybudovat znovu. Smlouvu tak není možné vypovědět okamžitě,“ vysvětluje Pavel Marek.
Nový provozovatel by musel dostat čas na jednání nebo na stavbu nových ploch. Ta však vyžaduje územní rozhodnutí a stavební povolení, což by přechodné období notně prodloužilo. Proto nyní radnice s firmou Rengl jedná o nových podmínkách. Hradec totiž nemá ani inflační doložku, která je jinde běžná. V řadě měst má Rengl ve smlouvě, že pokud inflace překročí dvě procenta, roční nájem se zvyšuje.
„Netušil jsem, že by tam nebyla inflace, ale vzpomínám si, že plochy zdarma tehdy odmítlo samo město kvůli DPH. Tehdy se řešily korunové nájmy a město řeklo, že nic zdarma není,“ vzpomíná někdejší náměstek pro majetek Martin Soukup (ODS).
Aktualizace ceny je nyní více než na místě. Rengl platí za zábor městských pozemků 1 150 korun za metr ročně, což je zhruba 3,20 koruny za den. Tříkorunovou sazbu mají ve městě předzahrádky nebo stání pro sdílené koloběžky, za umístění zařízení pro poskytování služeb město vybírá 10 korun za den, za ostatní reklamních zařízení dokonce 50 korun.
Jaroslav Rengl je jednáním otevřený, upozorňuje však, že navýšení ceny se nakonec promítne do ceníků pro inzerenty a zaplatí je tak i městské firmy.
