Ještě před šesti lety se v Hradci Králové nahlas mluvilo o stavbě městského přístavu. Teď však projekt leží hluboko v magistrátním šuplíku a namísto toho se hovoří spíš o zmenšování současného mola, odkud vyráží na vyhlídkové plavby flotila Hradecké paroplavební společnosti.
Jaroslavu Kostkanovi a Zdeňku Balskému, dvěma hradeckým nadšencům, kteří pod kotli svých parníčků na Labi roztápějí už 25 let, udělal čáru přes rozpočet státní podnik Povodí Labe. Loni na podzim přišel dopis s výpovědí a návrhem nové smlouvy. Zatímco do letošního roku se jim nájem zvedal spíš symbolicky o několik stokorun, teď by měli platit o 300 procent víc než dosud.
Nájem se zvedá až o 500 procent
Tento problém se však ani zdaleka netýká jen hradecké paroplavby, ale také mnoha desítek majitelů mol, přístavišť, kempů i klubů vodních sportů, které podnikají v oblasti rekreační plavby. Nájem se jim naráz zvedá údajně až o 500 procent.
Podle předsedy Klubu vodních motoristů hradeckého architekta Františka Křeliny se podél toku Labe spojilo 12 subjektů, aby bojovalo proti „znárodňování“ přístavů, mol nebo vývazišť.
„Kdo je za to odpovědný? Jde o záměr ministerstva dopravy, úseku vodní dopravy ministerstva zemědělství, nebo osobní ambice někoho z Povodí Labe? Zamyslel se vůbec někdo, jaké to bude mít dopady na rozvoj vodní turistiky, na řeku a její okolí? Nebo jde o první krok ke znárodnění těchto plovoucích zařízení či k přípravě další výnosné vlny privatizace?“ ptá se František Křelina.
Povodí Labe připouští, že podnik aktualizoval ceník. „Nešlo však o snahu někoho poškodit, ale vzájemně narovnat smluvní vztah odpovídající aktuálním legislativním normám a zvyklostem,“ tvrdí mluvčí společnosti Hana Bendová. Podle ní podnik vše projednal s ministerstvem zemědělství coby svým zakladatelem.
Místo rozšiřování zmenšování
Zpět na hradecké nábřeží, kde kotví flotila Jaroslava Kostkana a Zdeňka Balského: pirátská plachetnice, Primátor Ulrich, Smiřice, Hradec a zadokolesový parník Královna Eliška.
Zatím se po Labi stále pluje. Kostkan je optimista, přestože dopis od státního podniku jej zaskočil. Navzdory tomu, že paroplavbou nevydělávají, ale jen baví sebe i stovky výletníků, nehodlají proti organizaci bojovat, podvolí se a budou věřit, že neskončí v minusu.
„Měli jsme spoustu plánů, chtěli se rozšiřovat, ale teď to vypadá, že se budeme spíš zmenšovat, abychom nemuseli platit tak vysoký nájem. Před několika lety jsme plánovali komfortní městský přístav, už byl vypracován projekt, město do toho šlo, ale nakonec se nic nestalo, protože Povodí Labe na náš návrh neodpovědělo. Nakonec to dopadne tak, že stlučeme máchadlo metr na metr a lidi budou naskakovat za jízdy. Někdy se sám sebe ptám, jestli to má smysl. Chtějí po nás asi o 300 procent víc a prý je to ještě málo. Jsem moc malý na to, abych se s někým handrkoval a už vůbec ne se státním podnikem. Takže se budu snažit zaplatit, abych mohl dál jezdit a současně přemýšlet, jak bych ten přístav mohl zmenšit. Je to opravdu nejtěžší rok za celých 25 let,“ říká Kostkan.
Populární rekreační plavba
Hradeckých nadšenců se zastává i Křelina. „Místo pomocné ruky a patřičného pochopení přichází Povodí Labe se záměrem přihřát si svou polívčičku a jednoduše obohatit svůj rozpočet o nemalé finance tím, že razantně zvedne platby za pronájem pozemků, plochu mol a vývazišť a ještě za každé registrované malé plavidlo. Na to si však paroplavci už nevydělají a představa, že chybějící částku doplní ze svého důchodu a že svou práci budou dělat zdarma a s dobrým pocitem, je naprosto absurdní. Absurdní je i rada, aby si požádali o dotaci město a tu pak vlastně předali Povodí Labe,“ říká šéf Klubu vodních motoristů.
Podle něj je rekreační plavba posledním segmentem vodní dopravy, který dosud nestagnoval. Důkazem jsou modernizace jezů, plavebních komor, obratišť nebo zdymadel na vltavské i labské vodní cestě.
„Nájemné počítáme pro všechny nájemce stejně, je to podle našeho názoru jediný možný transparentní a spravedlivý způsob. Rozlišujeme, zda jde o podnikatelský, nebo nepodnikatelský účel pronájmu. Individuální dohody však nejsou možné,“ konstatuje Bendová.
„Řeka je všech, ne jejich“
Jaroslav Kostkan je hrdý, že provozuje nejvýš položenou plavbu na Labi. O problémech kolegů dál po proudu slyšel a lituje ty, pro které řeka znamená obživu:
„My doufáme, že přežijeme, ale pořád je to jen koníček. Kdybych na tom byl existenčně závislý, půjdu si hledat jinou práci. Pro některé kolegy je to v podstatě likvidace. Po toku jsou daleko větší přístavy a tam už se bavíme o nájmu třeba půl milionu ročně. My jedeme v desetitisících. Ale stejně: zajímalo by mě, jak to vzniklo, jaký je důvod. Ta řeka je přece nás všech, ne jejich. Morální kodex je zkrátka pryč.“
Hradečtí paroplavci však nečelí jen skokovému zdražení nájemného. Starosti jim dělá i uhlí a spíš jen úsměvnou epizodou jsou potíže se stavbou lávky u Aldisu. Dílo za 162 milionů korun zatím musí nést a podpírat pomocná konstrukce, která je však tak nízko nad hladinou, že je pro většinu lodí paroplavby nepřekonatelná.
„Nechtělo se mi rušit sezonu kvůli akci, která se plánuje už 20 let, a tak jsem menší lodě očesal o stěžně, vlajky i komíny a dostal jsem tam aspoň pirátskou výletní loď Smiřice bez stěžně, Primátora Ulricha bez komínu a čtyři pramice. Jsem rád, že jsme nemuseli plavbu přerušovat. Původně jsem si říkal, že letošní sezonu musím nějak přežít. Ale v tom přišel návrh nové nájemní smlouva od Povodí Labe a razantně stouply i další náklady. Jenže navíc není uhlí, a to ani za vysokou cenu. Stálo pět tisíc korun za tunu, dnes už chtějí 13 tisíc a navíc ho ani nemají. Takhle složitou situaci jsem ještě nezažil,“ říká Kostkan, otrávit se však nenechá.
Zatímco vloni na jaře týdny marodil s bolavými zády a netušil, jestli vůbec lodě opraví a spustí na vodu, letošek si pochvaluje: „Právě proto mě to zdražování snad ani nemůže naštvat. Vždyť ráno normálně vstanu z postele, chodím, jedu i na moře, prostě normálně funguju. Chce to trochu optimismu, i když některé okolnosti mi ho moc nepřidávají.“