„Letošní rok bude hodně těžký. Řada firem skončí a další budou propouštět,“ obává se šéf Krajské hospodářské komory Olomouckého kraje Bohuslav Švamberk.

Důvodem ale podle něj není pouze koronavirová pandemie. „Paradoxně jsou na tom mnohé neperspektivní firmy nyní mnohem lépe, než by byly v běžné době. Nad vodou je udržuje státní pomoc. Bez té už by řada z nich dávno skončila, covid necovid,“ říká.

Podle něj se však situace výrazně liší v závislosti na oboru podnikání, což je vidět i na dění kolem mezd.

„Rozhodně na tom budou lépe inovativní firmy vyrábějící výrobky s vysokou přidanou hodnotou, o které je zájem,“ vysvětlil.

Některé firmy navyšují také benefity

Právě to vede k tomu, že i navzdory těžkému období existují podniky, kde zaměstnancům přidají, zatímco jinde mohou lidé počítat navíc pouze s tím, co jim přinese nové daňové zvýhodnění. Mezi ty první patří třeba přerovská Meopta, kde se mzdy zvýší o šest procent.

„Jsme rádi, že se podařilo dosáhnout takového navýšení. Určitě je to opodstatněné, protože výrobní plán je velmi dobře vykrytý zakázkami,“ říká šéf firemních odborů David Olša s tím, že pracovníci získají také další benefity.

„Když se přičte daňové zvýhodnění od státu, tak si myslím, že v současné složité době mohou být spokojeni,“ míní Olša.

Siemens Mohelnice, který patří vedle Meopty k největším zaměstnavatelům v regionu, přidá podle šéfky odborové organizace Janky Rýznarové 2,5 procenta.

„V současné situaci to lze vnímat jako úspěch. K tomu je potřeba připočítat výrazný nárůst benefitů představující 22 tisíc ročně. Je to asi maximum možného,“ řekla Rýznarová.

Zvýšení platů v nemocnicích má svou nemalou cenu

Více peněz se mimo průmysl dočkali třeba také v nemocnicích, což bylo ale způsobeno děním kolem pandemie koronaviru. Například zaměstnancům Fakultní nemocnice Olomouc tak byly opakovaně vypláceny mimořádné odměny za péči o „covidové“ pacienty.

„Aktuálně jsme u lékařů na průměrném měsíčním příjmu 104 800 korun, u sester byl v loňském roce 56 500 korun a u pomocného zdravotnického personálu, jako jsou ošetřovatelé a sanitáři, pak 36 400 korun. Meziroční nárůst příjmů za celou nemocnici byl loni více než patnáct procent,“ sdělil mluvčí nemocnice Adam Fritscher.

Navýšené platy jsou ale vykoupeny velkým počtem přesčasových hodin, které zaměstnanci v době koronavirové pandemie mají, rovněž rizikovými a ztíženými podmínkami. Zda platy porostou i letos, bude záležet na vládě, která o tarifních podmínkách rozhoduje.

„Diskutován je nárůst o deset procent pro všechny zdravotníky paušálně, zatím ale rozhodnutí nepadlo,“ uvedl Fritscher.

V části firem se ještě jedná, další prozatím vyčkávají

Také v mnoha průmyslových podnicích doposud vyjednávání o navyšování mezd neskončila, jedním z nich je třeba šumperský Pars nova zabývající se modernizací a opravami kolejových vozidel.

„Přestože je tady daňové zvýhodnění od státu, chtěli bychom další navýšení mezd o sedm procent. Už proto, že zakázek je dost, a tím i práce. Takže není důvod, aby lidé nedostali přidáno i to, co pro ně požadujeme,“ sdělil šéf odborové organizace Pavel Horák.

V textilce Toray Prostějov vyčkávají, jak se bude v příštích týdnech vyvíjet ekonomická situace.

„My máme obchodní rok od prvního dubna. První čtvrtletí roku 2021 nám hodně napoví, co bude ve mzdové oblasti možné, takže budeme reagovat podle vývoje ekonomiky,“ sdělil jednatel Josef Konečný.

Složitou situaci loni zažili v zemědělství, kde bylo jedním z hlavních faktorů nepříznivé počasí. Například největší podnik regionu z tohoto odvětví, Úsovsko Klopina, tak podle svého šéfa Jiřího Milka zatím zaměstnancům přidávat neplánuje.

„Rok nebyl dobrý a nevíme, co nás čeká. Na jaře bylo obrovské sucho, takže plodiny na části ploch nevzešly, na podzim zase katastrofální mokro, takže se ani nepodařilo všechno sklidit. Uvidíme podle vývoje. Pokud bude příznivý, nevylučujeme, že se k debatě o navýšení mezd vrátíme,“ řekl Milek.