Hluk, nepořádek i zvýšení kriminality. A klid původců těchto potíží. Naproti tomu zoufalství starousedlíků, kteří se často raději odstěhují.

Tak to podle radních vypadá v lokalitách s vysokou koncentrací sociálně slabých a nepřizpůsobivých v Karviné, Orlové, Bruntálu, Ostravě-Jih, což je obvod s více než stovkou tisíc obyvatel, a také v Sokolově v Karlovarském kraji.

Situace se údajně zhoršila poté, co Ústavní soud v srpnu zrušil bezdoplatkové zóny, tedy lokality, kde města nevyplácela sociální doplatky na úhradu nájemného.

Starostové zmíněných čtyř měst a ostravského obvodu proto nyní podepsali výzvu novým poslancům i státu, aby tíživou situaci začali co nejdříve řešit.

„Obchod s chudobou je problém, který je nutné řešit systémově. Zatím ze strany státu není vůbec řešen, nebo jsou přijatá řešení, která jdou na úkor lidí žijících dlouhodobě v dané lokalitě, případně na úkor měst a obcí,“ konstatoval starosta Orlové Miroslav Chlubna.

Podle místa podepsání se iniciativa nazývá Orlovská petice a podle Chlubny je rovněž cílem připojení dalších měst s tímto problémem.

„Za klíčové považujeme nutnost nalezení účinného nástroje k tomu, aby obec měla možnost ovlivnit, kdo se stane jejím občanem v případě, že tento je plně závislý na formách podpory státu,“ vysvětlil primátor Karviné Jan Wolf.

Možností zkušební přechodný pobyt

Tím by podle jeho přesvědčení byla zajištěna motivace lidí přicházejících do měst či obcí, aby dodržovali zákony a pravidla soužití.

Primátor zmínil například souhlas obce s umístěním v dotovaném sociálním bydlení nebo na ubytovnách.

„Možnou alternativou je i opětovné zavedení přechodného pobytu a zavedení zkušební doby, například na tři roky, pro získání trvalého pobytu, a to po vyjádření obce,“ nastínil primátor s tím, že stejně tomu je například v Německu nebo v Nizozemsku.

Města mrzí konec bezdoplatkových zón

Bezdoplatkové zóny podle komunálních politiků situaci alespoň trochu stabilizovaly a daly možnost vyloučené lokality regulovat.

„Ústavní soud však rozhodl bez znalosti dané situace. Bezdoplatkové zóny byly jedinou pákou, kterou jsme měli v ruce,“ připomněl místostarosta Orlové Miroslav Koláček.

Místostarostka Orlové Naděžda Kubalová popsala, co se v takových místech často děje, například mejdany až do rána, krádeže ze zahrádek nebo ze sklepů. „Starousedlíci, kteří žili v dané lokalitě od narození, vše si vybudovali vlastníma rukama, poctivě chodí do práce, chovají se slušně a k sousedům ohleduplně, jsou mnohdy nuceni opustit svůj rodný dům a odstěhovat se,“ říká.

Přitom však mají problém vůbec svou nemovitost prodat. „Snad jen dalšímu takzvanému obchodníkovi s chudobou,“ povzdychla si místostarostka.

Mezi adresáty Orlovské výzvy patří i nový poslanec Jiří Navrátil (KDU-ČSL), současně náměstek hejtmana pro sociální věci.

Poslanec chce problém řešit komplexně

Ten řekl, že bezdoplatkové zóny kromě toho, že byly neústavní, řešily jen následek, nikoliv příčiny.

„Iniciativu obcí však chápu a je pochopitelná. Vzhledem k obrovskému vlivu bydlení na všechny aspekty kvality života se tímto nelze nezabývat,“ řekl Jiří Navrátil.

Podle něj posílením sociální práce a zejména požadovaným systémovým řešením lze aktivity byznysu s chudobou narušit.

„Bohužel v mnoha případech tyto podnikatelské nabídky představují pro některé rodiny či jednotlivce jediný způsob získání střechy nad hlavou. Problematika bydlení však s sebou neodlučitelně nese práva i povinnosti,“ souhlasil Navrátil.

Doplnil, že například to, že je někdo chudý, a odkázaný na pomoc státu, nemá být kritériem pro místo, které si zvolí k životu. „Problematika se nedá vyřešit jedním nařízením či zákonem, řešení musí být komplexní. Stále více osob či rodin se potýká s nejistým či ohroženým bydlením, nejedná se jenom o osoby bez příjmů, ale i o osoby s hendikepem, nízkopříjmové skupiny obyvatel či seniory nebo mladé dospělé, opouštějící ústavní péči.“

Agentura chce jednat s novou vládou

Agentura pro sociální začleňování vnímá městskou výzvu jako příspěvek do debaty o budoucnosti sociálního systému.

„Upozorňujeme pouze, že navrhovaná řešení by měla být předtím, než budou vtělena do zákonů, prodiskutována z hlediska toho, nakolik jsou v souladu s ústavou. A také z hlediska toho, jaký skutečně mají potenciál tento problém zmírňovat,“ poznamenala mluvčí agentury Libuše Rudinská.

Upozornila však, že návrhy řešení by agentura ráda prodiskutovala po nástupu nové vlády nejprve interně, nikoliv přes média.