Když se chirurg Ivo Rovný začátkem května ujímal vedení fakultní nemocnice v brněnských Bohunicích, která je druhá největší v Česku, bylo mu jasné, že musí být krizovým manažerem, který vládne pevnou rukou a k jehož hlavním úkolům bude v turbulentní ekonomické době patřit hledání úspor. A do toho se nemocnice už pustila.
„Provádíme hloubkovou a intenzivní analýzu. Mapujeme náklady, efektivnost poskytování péče a připravujeme hlubší změny organizační struktury zdravotnických i nezdravotnických provozů,“ oznamuje Rovný.
Cílem je provoz a především stávající poskytovanou péči ekonomicky zefektivnit. Stlačit náklady na provoz je však podle něj v případě nemocnice složitý a citlivý proces, který nelze urychlit. Nevylučuje ani změny v personální politice.
„Ty však budou výsledkem personálního auditu, na který se intenzivně připravujeme. Žádné personální nesystémové, překotné, i když možná líbivé změny s ohledem na jejich rychlost nechystáme. Na druhou stranu zde vidíme asi největší potenciál ke zlepšení ekonomické efektivity nemocnice jako celku,“ naznačuje Rovný.
Naproti tomu v ostatních nemocnicích v kraji žádnou redukci personálu nechystají. Naopak třeba v Hodoníně i Znojmě mají vypsaných několik inzerátů, ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně zase dlouhodobě hledají zdravotní sestry.
Fotovoltaika na střechách
Kvůli astronomickým nárůstům cen nicméně musí šetřit všechny nemocnice. Té fakultní v Brně se náklady na energie meziročně zvýšily o 92,5 procenta. „Pro celý letošní rok to bude podle našeho odhadu představovat meziroční navýšení přibližně 145 milionů korun,“ vyčísluje Rovný.
Ve znojemské nemocnici nárůst nákladů na energie za první pololetí činí 208 procent, blanenské nemocnici se náklady na plyn zvedly čtyřikrát a na elektřinu třikrát, hodonínské nemocnici se ceny proti loňsku zvýšily o sto procent.
Špitály proto hledají i alternativní zdroje energií. „Máme zpracovanou studii na využití obnovitelných zdrojů pro areál nemocnice. Na střechy připravujeme instalaci fotovoltaických systémů. Pokračujeme ve snižování energetické náročnosti budov pomocí zateplování, výměny oken a výměny termostatických ventilů a hlavic,“ vyjmenovává ředitel vyškovské nemocnice Zdeněk Horák.
Fotovoltaiku řeší i v hodonínském zařízení. „Zpracovává se energoaudit a analýza celkových nákladů na provoz. Plánujeme kroky, které povedou ke snížení nákladů. Na ohřev vody používáme střešní kolektory, máme zpracovanou studii k umístění fotovoltaiky na střechách, v plánu jsou rekonstrukce a zateplení garáží i budov údržby a nové modernější technologie s nízkou spotřebou do stravovacího provozu,“ přibližuje mluvčí Nemocnice TGM Hodonín Bohdana Kuzmová Křepinská.
Řešit budou jen havarijní stavy
Kyjovská nemocnice aktuálně vyhlásila stopku nákupům. „Týká se to zdravotnické techniky i drobného hmotného majetku, řešíme pouze havarijní stavy,“ sděluje mluvčí Veronika Hollerová s tím, že letošní investice podobně jako jinde omezit nemusí. „Jsou už naplánovány či rozběhnuty, ale v příštím roce zřejmě k jejich omezení dojde,“ předesílá mluvčí nemocnice v Blansku Marie Kalová.
Ve Vyškově ještě přes léto pořídí magnetickou rezonanci a pustí se do stavebních úprav na radiodiagnostickém oddělení a rehabilitaci. Že však příští rok bude pro investování do rozvoje těžší, potvrzuje i mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Jiří Erlebach.
„Dopady zdražování jsou beze sporu negativní, snižuje nám to hospodářský výsledek a zpomaluje investiční aktivitu. Pro rok 2023 budeme muset přehodnotit plán investic do rozvoje nemocnice,“ říká.
Znojemská nemocnice bude u zdravotnických přístrojů řešit jen havarijní stavy a s tím spojené nákupy. „Ceny zdravotnické techniky jsou nyní o 20 procent vyšší než loni a pro následující rok se předpokládá další zvýšení cen o 10 až 15 procent,“ popisuje mluvčí Petra Veselá s tím, že zdražila i dezinfekce, ochranné pracovní prostředky a léčivé přípravky používané při léčbě covidu-19.
Přestože se plánované investice podle Veselé od doby projektu po realizaci postupně značně prodražují, pokračují ve Znojmě v přípravách těch nezbytně nutných pro udržitelný provoz nemocnice. Drobnější opravy přezkoumávají s ohledem na předpokládané investiční nálady a ekonomické možnosti nemocnice.