„V některých případech je třeba darování krve po určitou dobu vynechat. Dva týdny tak nejsou možné odběry po prodělaném nachlazení, půl roku po tetování nebo měsíc po přisátí klíštěte. Nejméně měsíc nesmí darovat krev lidé, kteří cestovali mimo Evropu nebo do evropských zemí, kde se vyskytuje západonilská horečka,“ vysvětluje lékař Dominik Kutáč z Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Ten Impulsu taky řekl, že nejvíce je potřeba krevní skupina nula - negativní. Ta se považuje za univerzální. „Dává se pacientům, u kterých není známá krevní skupina a nestihne se provést vyšetření, které trvá hodinu. Takže 0 – se dává v první fázi pacientům, kteří dorazí do nemocnice a potřebují akutně krev. Jakmile se zjistí jejich krevní skupina, pokračuje se podle ní.“ Dodal, že v české populaci jsou nejčastěji zastoupené krevní skupiny nula a A pozitivní.
Česku chybí na sto tisíc dárců krve. Věk pravidelných dárců se navíc zvyšuje, nyní jsou jimi nejčastěji lidé ve věku mezi 40 a 60 lety. Podle předsedy Společnosti pro transfuzní lékařství plk. MUDr. Miloše Bohoňka je tak potřeba oslovit nové mladé dobrovolníky. Policisté, hasiči a záchranáři proto vyzývají veřejnost, aby životně důležitou tekutinu dobrovolně poskytli nemocnicím.
Potřeba je hlavně mladá krev lidí do 30ti let. „Projekt spočívá v tzv. výzvě čili v challenge mezi složkami IZS a veřejností. Na webu jsou dvě virtuální nádoby s krví, kdy jedna patří IZS a druhá veřejnosti. Každý týden budou pražské nemocnice, které jsou do projektu zapojeny, posílat počty dárců a nádoby se tak budou plnit krví. Zájemci tak uvidí, zda více darují krev, a tedy vyhrávají členové IZS, nebo veřejnost,“ popsala projekt mluvčí Policie Violeta Siřišťová.
V Česku je podle Bohoňka 69 zařízení transfuzní služby, kde se odebírá krev. Ročně se provede asi 400 tisíc bezpříspěvkových odběrů krve, přičemž počty odběrů podle Bohoňka jsou dlouhodobě podobné. Jeden odběr (necelý půl litr krve) dokáže podle statistik zachránit až tři lidské životy.
Ženy mohou krev darovat jednou za čtyři měsíce, muži po čtvrt roce od odběru. Dárci krve nemohou být osoby, které se potýkají například s cukrovkou, onemocněním srdce či ledvin, rakovinou, roztroušenou sklerózou, epilepsií nebo astmatem.
Poslechněte si reportáž ze záznamu:
Autor: Markéta Imlaufová, Rádio Impuls