S objevem sochy se na město obrátil restaurátor Tomáš Martinák. Našel ji při vyklízení ateliéru po svém dědečkovi, společně s památkáři z Národního památkového ústavu ji pak identifikovali jako Jana Křtitele, stávajícího dříve v ulici Olomoucká před domem číslo 58.

Socha odtamtud byla odstraněna, když se rozšiřovala silnice. Plánovalo se její restaurování, tak se patrně dostala do ateliéru dědečka Tomáše Martináka. Ze záměru však nakonec zřejmě sešlo a na sochu se zapomnělo.

Aleš Homola z Národního památkového ústavu po ní začal pátrat poté, co v roce 2012 na dvoře kláštera minoritů objevil její sokl. „Podstavec má nápis a dal se tak celkem jednoznačně identifikovat,“ vypráví s tím, že dílo pochází z pozdně barokního období, přesněji je datováno rokem 1751.

U kláštera je podle Homoly improvizované lapidárium, kam se za minulého režimu svážela sochařská díla z celého Jihomoravského kraje.

Tamější farář sochu Jana Křtitele zmínil v dopise svým církevním nadřízeným na Petrov, jehož součástí byl i soupis uložených soch. Ze záznamu také vyplývá, že dílo už jednou někdo opravoval. Vyrobeno je z mušlového vápence, který lze řadit ke kvalitnějším materiálům pro sochařinu.

K opravě se teď znovu chystá i město, které sochu jakožto vlastník zadalo k odbornému restaurování. „V našich sbírkách byla socha desetiletí vedena jako nezvěstná. Jde o hodnotné barokní dílo, které je vlivem času v havarijním stavu a zaslouží si speciální péči,“ vysvětluje náměstek pro oblast správy majetku Jiří Oliva.

Výběrové řízení vyhrál František Pavúček, který by do osmi měsíců měl sochu například zpevnit, zrestaurovat její svatozář včetně pozlacení a doplnit modelaci, protože světci chybí levá ruka. Město za práce hodlá zaplatit zhruba 90 tisíc korun.

Jediný Jan Křtitel v Brně

Žádná jiná plenérová socha tohoto světce v Brně přitom není. „Nebylo běžné Jana Křtitele zobrazovat, v tomto ohledu je to výjimečné dílo,“ poznamenává Homola. 

V barokní epoše podle něj na Moravě kvetlo umění nejvíc a uchovalo se z ní v krajině nejvíce artefaktů. „Nejčastějším námětem pro sochaře byl svatý Jan Nepomucký nebo svatý Florián, patron požárů. Vcelku četné byly i různé variace Panny Marie,“ doplňuje.

Týdeník 5plus2 Každý pátek zdarma Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celé jižní Moravy.

V nedávné době se jednu takovou podařilo památkářům vypátrat. Mohla se tak vrátit na své původní místo poblíž ulice Vídeňská, kde dlouhou dobu trčel pouze sloup.

Některé z pohřešovaných soch podle Homoly ale skutečně zanikly. Často se například neúmyslně rozbily zemědělskou technikou a někdo je poté uklidil tak, aby se na to nepřišlo.

Kde bude Jan Křtitel po opravě stát, se zatím neví a podle mluvčí města Brna Radky Loukotové město zatím nechce zvažované lokality zveřejňovat. „Tam, kde kdysi stávala, se už nejspíš nevrátí,“ domnívá se Homola s tím, že v místě je dnes výpadovka z Brna. Přál by si, aby byla socha alespoň znovu spojena s původním podstavcem.