Skoro třicet roků upravovali v MAPE u Mydlovar uranovou rudu. Po mnoha letech tam pomalu vrcholí obnova zdevastované krajiny. Některé společnosti se ale o prostor opět hodně zajímají, a to kvůli ukládání odpadů.

Technická sanace nejvíc zamořených míst – odkališť, má skončit v roce 2024. A tak se už nyní objevují tlaky na pokračování zavážení prostoru průmyslovým odpadem. Okolní obce tyto záměry pobouřily.

„Jedná se sice o zavážení místa, které není na našem katastru, ale vadí nám neustálé obtěžování těžkou dopravou,“ připomněl starosta nedaleké obce Zahájí Josef Kazík. Proti pokračování v ukládání odpadů do dalšího prostoru je i starostka Mydlovar Hana Chalupská. 

„S takovými záměry nesouhlasíme. Jednoznačně trváme na transparentních projektech a na dokončení celkové rekultivace do roku 2024,“ potvrdila.

5 fotografií

Starostové okolních obcí mají pocit, že se v jejich okolí tajně plánuje otevření další „bezedné díry“ pro ukládání odpadů. Kusé informace o záměru mají zatím zastupitelé Olešníku, na jehož katastru vytipované místo částečně leží. 

Vše by muselo schválit ministerstvo

Je to bývalý rybník Fišar, který MAPE upravilo pro usazování nečistot z odpadních vod. To znamená, že není tolik zatížený kontaminovanými kaly jako ostatních osm kalojemů ležících na rozloze 286 hektarů celkové plochy bývalého závodu.

Sanace pozůstatků úpravny uranové rudy má skončit s největší nádrží Triangl postavené jako kalojem, která ale nikdy k takovému účelu nebyla využita.

Myšlenku pokračovat v zavážení odpadů zná starosta nedaleké Hluboké nad Vltavou a senátor Tomáš Jirsa, který se očistou území dlouhodobě zabývá. Záměr musí nakonec schválit stát včetně ministerstva průmyslu a obchodu. „Nádrž Fišar je stejně mrtvá voda,“ upozornil Jirsa.

Oponenti dalšího zavážení odpady včetně starostů okolních obcí namítají, že projekt rekultivace s takovou změnou nepočítá. MF DNES proto oslovila zpracovatele posudku EIA Josefa Tomáška. V platném projektu za několik miliard korun záměr zavážení bývalého rybníka není. 

Vodní nádrž Fišar označená jako K IV a rozdělená na dvě části má být v konečném stavu zachovaná jako přírodní vodní plocha s umělými ostrůvky a hnízdišti ptactva. Sloužit má také pro zadržování vody v krajině.

„Takové záměry mi připadají jako postavené na hlavu. Nad přírodou převládá zase byznys,“ posteskl si autor hodnocení projektu rekultivace Tomášek. Podle něj by nové ukládání odpadů na toto místo muselo projít schvalovacím řízením o vlivu na životní prostředí EIA, ke kterému se budou znovu vyjadřovat instituce včetně veřejnosti a okolních obcí.

Na obnově mydlovarské úpravny rud, kterou řídí Diamo Ralsko, se podílí několik firem. Vedení Diama možné prodloužení odmítá. „Dokončení sanačních prací je plánované do konce roku 2024. Co se týká laguny Triangl, ta není odkalištěm a není v našem vlastnictví,“ uvedla mluvčí Diama Kristýna Hanušová.

Lagunu Triangl, rovněž pozůstatek závodu MAPE, vlastní firma na zpracování odpadů OK Projekt. Sanaci chce ukončit rovněž do roku 2024. „Z mého pohledu by bylo nejlepší nádrž Fišar, která ani nikdy rybníkem nebyla, také rekultivovat. Do roku 2024 by se to asi nestihlo vzhledem ke stavebnímu řízení,“ uvažuje jednatel OK Projektu Jan Křepelka.

Podle něj je oživení vody ve Fišaru neekonomické, protože je kontaminovaná a radioaktivní. Nemá ani přítoky, takže vize, že bude v budoucnu ptačí rezervací, je spíš utopie. 

Podnikatel Křepelka byl také posledním ředitelem závodu MAPE Mydlovary. Dnes se zabývá sanací a rekultivací ekologických zátěží. Zdůrazňuje, že hodnocení nádrže Fišar je pouze jeho osobní názor podpořený dlouholetými zkušenostmi.