Mlékařům zoufale chybí pomoc vlády, od října se chystají znovu zdražovat

  14:22
Spotřebitelé v Česku se musí připravit na další razantní navýšení ceny mléka a mléčných výrobků. Dojít by k němu mělo od října, na kdy zdražování ohlásily mnohé mlékárny. Na zahájení Mlékárenských dnů v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku to prohlásil předseda mlékárenského svazu Jiří Kopáček.

ilustrační snímek | foto: Bořivoj Černý, MAFRA

„Oproti loňsku desetinásobně vzrostla cena energií, až pětinásobně platíme za obaly. O čtvrtinu se zvýšila cena cukru, razantně zdražily pohonné hmoty. Navíc stoupá i cena práce, protože zaměstnanci v našem segmentu chybí a je třeba je nějak přilákat,“ vysvětlil Kopáček.

Ke zdražování mléka a mléčných výrobků dochází zejména v posledních měsících, nejvíce od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco loni v srpnu platili zpracovatelé mléka farmářům v průměru něco přes osm korun za litr, nyní je to téměř 12 korun. A to stále není strop.

„Na západě roste cena mléka ještě víc,“ podotkl předseda Českomoravského svazu mlékáren a zároveň zástupce Českého komitétu Mezinárodní mlékařské federace Kopáček.

„Za letošní rok nám výrobní náklady vzrostly o 550 milionů korun. Očekáváme, že v příštím roce zaplatíme o další stamiliony více,“ poznamenal generální ředitel skupiny Savencia, do níž patří mlékárny v Přibyslavi (někdejší Pribina – pozn. red.), Hodoníně a Liptovském Mikuláši na Slovensku, Aleš Malenka.

Lidé kupují méně a hledají levnější alternativy

V konzumaci mléka a mléčných výrobků patří Češi k nejlepším na světě. V loňském roce se ho v zemi spotřebovalo v průměru 263 kilogramů na osobu. Představitelé mlékárenského průmyslu však mají obavy, že toto číslo začne klesat a snižovat se bude i produkce.

„Ve srovnání s polovinou loňského roku vzrostla pouze produkce konzumního mléka, zakysaných nápojů a tvarohů. Všechny ostatní segmenty jsou v červených číslech,“ konstatoval Kopáček.

S energetickou krizí, inflací a zdražováním souvisí i změna chování zákazníků v obchodech a přístup samotných obchodních řetězců. Lidé nakupují mléčných výrobků méně a čím dál častěji sahají po levnějších alternativách. „Mnohé výrobky ze zahraničí jsou levnější, pro řetězce zajímavější a naše se stávají neprodejnými,“ zmínila prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Ze současné kritické situace producenti viní vládu, která podle nich výrazně zaspala. Kritizují, že zatímco v okolních státech se výrobci dočkali úlev, kompenzací, snížení daně z přidané hodnoty či byly zastropovány ceny energií, v Česku k ničemu takovému dosud nedošlo.

Žádají zastropování cen energií a snížení DPH

„Nesouhlasíme, aby se potraviny, v nichž jsme soběstační, dovážely. Žádáme zastropování cen energií a dlouhodobě voláme po snížení DPH na základní potraviny na úroveň srovnatelnou s okolními státy,“ prohlásil Jiří Kopáček.

Například v Německu je DPH na potraviny ve výši sedmi procent, Polsko je má dokonce na mnohé produkty nulové. V Česku platí na potraviny snížená patnáctiprocentní daň. Ta je jedna z nejvyšších v Evropě.

Kritika liknavého postupu vlády se táhla napříč celou diskusí. Podle řečníků tím nebývale trpí veškerý český potravinářský průmysl. Zahraniční konkurence může díky státním podporám vyrábět levněji a tudíž i levněji prodávat. Čeští producenti pak nemohou konkurovat.

„Potřebujeme pomoc. Ale nejsem optimista, že se jí dočkáme od Evropské unie. Cestu vidím v zastropování cen energií, jinak nás účty příští rok doběhnou. Menší firmy budou krachovat, větší a nadnárodní začnou zvažovat odchod z České republiky,“ dodal svůj černý scénář Malenka.

„Pomocnou ruku najdeme na konci ramene“

„Od jara jsem čekal a těšil se na pomoc vlády. Teď už vidím, že bude spíše morálního charakteru, nikoliv finanční. Smiřujeme se s tím, že pomocnou ruku najdeme pouze na konci svého ramene,“ pronesl Miloš Kvasnička, jednatel Mlékárny Polná.

Vedle růstu cen energií se mlékaři a farmáři obávají i aktivistických nápadů Evropské unie na omezení chovu dobytka a nahrazení části živočišných produktů rostlinnými. „Tato opatření zahrnutá v plánu Green deal nebudou mít vliv na klima, ale na životní úroveň Evropanů,“ tvrdil viceprezident Agrární komory Leoš Říha.

A velkou ranou pro producenty je i výrazné omezení projektu Mléko do škol ze strany státu. Zatímco v minulosti ho podporoval 620 miliony korun za rok, letos chce vydat jen 200 milionů. „Za to rozdáme dětem jedno mléko za měsíc. To je absurdní, to je ostuda,“ zlobil se Jiří Kopáček.

Jednatřicátý ročník Mlékárenského dne se veřejnosti více otevře v sobotu. To se v radničním sklepení odehraje velká prodejní výstava zúčastněných mlékáren. Do Přibyslavi jich tentokrát zavítalo rovných dvacet. Do degustačních soutěží přihlásily celkem 66 svých výrobků. Součástí víkendové akce budou i Přibyslavské slavnosti s bohatým kulturním a doprovodným programem na různých místech města.