„Tato nadace pro mne je a vždy bude tou nejvyšší autoritou v oblasti pomoci druhým. Když mě před lety oslovila s možností spolupráce, bral jsem to již tehdy za velkou odměnu. A když mi před časem přišel e-mail se zprávou, že se správní rada rozhodla udělit mi poděkování na Ceně Olgy Havlové, byl jsem v sedmém nebi,“ svěřil se Miloš Škorpil, který je nejen v kraji, ale v celé republice pro spoustu sportovních nadšenců dlouholetým běžeckým guru.
Ocenění však nevnímá jen pro sebe osobně, ale pro celou bežeckou komunitu. „Já to vidím jako výraz díků všem běžcům a běžkyním, kteří pomáhali, pomáhají a jistě budou dál pomáhat běháním všude tam, kde je to potřeba. Celá naše běžecká komunita má společný projekt Pomáhej během. Je do ní zapojeno přes tisíc lidí, kteří se nezištně účastní nejrůznějších aktivit a pomáhají,“ řekl Miloš Škorpil.
Podle jeho slov ocenění spoustu z běžců zahřeje na srdci a povzbudí do další práce. Například do organizace Poutního maratonu.
„Tuto tradiční akci pořádáme o víkendu společně s chebským hospicem a dalšími. Zapojit se může každý. Letos se konečně po dvou letech vracíme na původní trasu, jejíž polovina leží v Čechách a ta druhá v Německu. Takže to je takový přeshraniční projekt,“ vysvětlil s tím, že z Chebu, kde se startuje, se běžci vydají na poutní místo Maria Loreto, odkud poběží do Waldsassenu a na Kappl, zasvěcený Nejsvětější Trojici.
„Kdo to tam nezná, vřele doporučuji navštívit. Jsou to úžasná místa, nabízející osvěžení pro duši. Stačí se zastavit, rozhlédnout a člověk hned pookřeje. Pak poběžíme zpět do Čech, na rozhlednu Zelená hora a k bývalému klášteru sv. Anny, ze kterého už dnes zbyla jen rozvalina, a skončíme opět u kostela sv. Mikuláše. A protože se chystám na český rekord v chůzi trakařem, tedy po rukou, dám si před kostelem takovou rozehřívací akci. Zkusím ujít zhruba tak čtyři sta metrů. Uvidíme, jak to půjde,“ doplnil Miloš Škorpil.
