„Pandemie udělala teď pro obnovu venkova víc než všechny možné programy. Lidé zůstali doma a zjistili, že v městech to není úplně ono. Prošli si venkov, přírodu a pak si řekli, že si tam pořídí domek. Hodně si berou hypotéky a teď jsou domky na vesnicích vykoupené,“ řekl Pavel Čížek (STAN), náměstek hejtmana a místostarosta Spáleného Poříčí.
Ceny nemovitostí na venkově jsou teď výrazně vyšší než před pandemií, ale podle Čížka stále levnější než parcely v satelitech u velkých měst. Pandemie také urychlila příklon k samopěstitelství a samozásobitelství. Největší letošní výdajovou položkou Rozvadova s 800 obyvateli je 30 milionů korun na nákup parcel, které chce obec připravit pro rodinné domy, vyčleněných má dalších 20 milionů.
Kostelec u Stříbra s 600 obyvateli připravuje novou bytovou zónu s 21 parcelami, bude hotová do jara. Za tři měsíce byly rozprodané všechny parcely za 720 korun za čtvereční metr. Koupili je lidé z Plzeňska, Tachovska i Domažlicka.
Mladé lákají na parcely
„V poslední době se nám daří oslovit mladou generaci. Lákáme je na parcely, jimiž se snažíme udržet počet obyvatel,“ řekl Václav Bernard (STAN), starosta Všerub s 800 obyvateli. Dětí přibývá a školka, kterou obec rozšiřuje, už je musí odmítat.
Základní školu rozšiřuje také Postřekov s 1 100 obyvateli. „Počty dětí rostou. U nás i v okolních vesnicích je velká poptávka mladých rodin po stavebních parcelách,“ uvedl starosta Petr Anderle (BEZPP za ČSSD). Obec chce v létě stavět obytnou zónu u hřiště s 15 parcelami.
Rochlov na Plzeňsku díky nákupům domů a parcel roste o desítky obyvatel na současných 310. „Přibývají mladí s dětmi, jsme blízko Plzně i dálnice,“ řekl starosta Jiří Patera (Za další rozvoj obce). Chalupy i pozemky jsou teď téměř rozprodané v brdském Mladém Smolivci a v Manětíně.
Také Pačejov na Klatovsku se 750 obyvateli, kde byl poslední roky menší zájem o domy a parcely kvůli zvažované stavbě jaderného úložiště, pociťuje poslední rok vyšší poptávku i u chalup.
„To je tou covidovou dobou. Lidé chtějí ‚vypadnout‘ z měst a cestování nebylo možné,“ řekl starosta Jan Vavřička (Za rozvoj obce a regionu). Podle něj jsou u nich ceny pětinové proti nemovitostem nabízeným na Šumavě. „Když se něco objeví, tak se to prodá velice rychle. V poslední době tu lidé koupili několik domů i pozemků, které nevypadaly nijak vábně, za bláznivé ceny,“ uvedl.
Pačejov teď připravuje osm parcel a dva nájemní domy se šesti byty.
Výrazně vyšší poptávku po bydlení než dříve hlásí i menší města v regionu, hlavně v Pošumaví. Janovice nad Úhlavou s 2 200 obyvateli nabídnou příští rok 35 parcel směrem na Klenovou. Podle starosty Michala Linharta (Janovicko - SNK) je v podhůří Šumavy velký zájem o stavby rodinných domů.
Díky poptávce hlavně mladých rodin připraví do září největší novodobou bytovou zónu se 45 parcelami také pětitisícové Nýrsko. „Začali jsme prodávat na počátku roku a k dnešku nemáme ani jeden volný pozemek. V lokalitě nad kotelnou chceme dalších asi 25 pozemků,“ uvedl starosta Miloslav Rubáš (Volba pro Nýrsko). Město má ještě velkou rezervu v areálu bývalých kasáren a na pozemcích bývalé drůbežárny.
Ceny bývají přemrštěné
Stejně velké Horažďovice, jimž za posledních pět let klesl počet obyvatel, připravují díky aktuální poptávce mladých plochu pro 20 rodinných domů, první velkou po roce 1990. Ke koupi budou parcely příští rok.
Klatovský majitel realitní kanceláře Pavel Prokeš uvedl, že parcel by mohly obce nabízet mnohem víc, ale je nedostatek pozemků.
„Obce vytyčí v územním plánu zónu pro bydlení, chtěly by pozemky zasíťovat, tedy zavést tam sítě a vybudovat tam komunikace. V zóně je třeba pět vlastníků, se čtyřmi se dohodnou, ale s pátým ne, takže plán padá,“ vylíčil Prokeš jednu ze situací, kterou obce dost často zažívají. Někteří vlastníci totiž požadují po obcích tak vysoké ceny, že radnice na to peníze nemají. Jsou ale i vlastníci, kteří v dnešní době, kdy hodnota peněz kvůli inflaci klesá, prodat nechtějí,“ nastínil Prokeš.
„Cena zasíťování pozemků vychází v průměru na tisíc korun na metr čtvereční, někteří majitelé chtějí za pozemek přemrštěnou cenu, třeba tisíc korun za metr, na což malé obce nemají peníze,“ vylíčil Prokeš. „I když obce nakonec zájemcům pozemky prodávají se ztrátou, toto je opravdu hodně natažená cena,“ podotkl Prokeš.
