Když se na jaře loňského roku generálnímu řediteli Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radku Mátlovi podařilo odblokovat jednání kolem zvolené trasy dálnice D35 kolem Litomyšle a s odpůrci vyjednat pro ně její přijatelnější podobu, zdálo se, že už nic nebrání urychlené přípravě, která povede k brzké stavbě.
ŘSD se proto rozhodlo pro spojené územní a stavební řízení, které má jako novinka stavebního zákona v Česku pomalou výstavbu dopravní infrastruktury významně zrychlit.
Jak ale ukazuje praxe, zákon potřebuje dopilovat. Příprava nejde tak rychle, jak si zákonodárci představovali. Na komplikace s novým nástrojem upozornil šéf ŘSD Radek Mátl minulý týden v Černé Hoře na Blanensku účastnil besedy o budoucnosti nové kapacitní komunikace I/73.
Zjednodušeně řečeno, jedním společným řízením se stavba umisťuje i povoluje, což může uspořit několik let příprav. Dříve byla praxe taková, že nejprve investor musel mít územní rozhodnutí, na základě kterého mohl začít vykupovat pozemky a požádat o stavební povolení.
Tzv. dokumentace pro vydání společného územního a stavebního povolení (DUSP) celý proces významně zjednodušuje a zrychluje. Nespornou výhodou je, že proti společnému povolení lze podat pouze jedno odvolání, případně jednu správní žalobu, nedochází tedy k řetězení možných opravných prostředků jako v případě samostatných postupů.
Pro každý pozemek musí být územní řízení
U Litomyšle silničáři narazili na problém při majetkoprávním vypořádání. Pro každý jednotlivý pozemek musí vypisovat územní řízení, což je správní řízení na týdny.
„V současné době vykupujeme pozemky pouze na bázi dobrovolnosti, a to ještě obrovsky složitým procesem. S vlastníkem vykupovaného pozemku se nejdříve musíme předem domluvit, že mu nevadí jeho rozdělení. Poté každý jednotlivý pozemek musíme spojit s územním rozhodnutím na oddělení pozemku. Teprve poté ho oslovíme s kupní smlouvou a my můžeme podat žádost o zápis do katastru. Je to šílený proces. Lidé, kteří žádosti zpracovávají, z toho mají šediny,“ upozornil na problém Radek Mátl s tím, že vykoupit jeden pozemek trvá průměrně čtyři měsíce.
ŘSD má tímto způsobem vypořádáno jen 10 až 15 pozemků, dalších 60 pozemků je v procesu. Přitom na zhruba desetikilometrovém úseku dálnice silničáři musejí vykoupit zhruba 200 pozemků.
Navržená trasa v okolí Litomyšle se nelíbí obyvatelům Kornice a Strakova.
I když generální ředitel ŘSD po podpisu memoranda s odpůrci trasy a obcemi vidí vůli se dohodnout, připouští, že pokud úředníci narazí na vlastníka pozemku, který nebude chtít pozemky prodat a nezbude nic jiného než vyvlastnění, bude to dle stávajících pravidel problém.
„Bez geometrických plánů, které se zpracovávají na základě územního rozhodnutí, nemůžeme vyvlastňovat,“ řekl šéf ŘSD, které na problém ministerstvo pro místní rozvoj upozornilo.
To už připravuje novelu vyvlastňovacího zákona, která půjde do meziresortního připomínkového řízení. Díky nové podobě zákona by všechny dosavadní problémy měly odpadnout. V rámci společného řízení by k výkupu pozemků měla stačit podrobná technická studie a územní plán.
Než vzejde v platnost novela zákona, silničářům nezbývá než podstupovat zdlouhavý proces výkupů a doufat, že žádný pozemek nebude potřeba vyvlastnit. Jinak jim nezbude nic jiného než majetkoprávní přípravu dokončit až po získání společného rozhodnutí.
ŘSD však očekává, že ve výsledku příprava trasy kolem Litomyšle zpoždění nenabere.
„Máme projednanou dokumentaci pro sloučené řízení a do konce roku chceme požádat o rozhodnutí. Pokud bude vydáno, můžeme mít v dubnu příštího roku stavební povolení. Kdybychom šli starou cestou, měli bychom ve stejnou dobu teprve územní rozhodnutí,“ říká Radek Mátl s tím, že do konce roku ŘSD chce mít všechny majitele pozemku se žádostmi o výkup obeslané.
„Jakmile naběhne právní moc stavebka, tak budeme moct šmahem všechno dodělat, dovykoupit a případně vyvlastnit zbylých pár pozemků,“ vysvětluje Mátl.
Ředitelství silnic a dálnic předpokládá, že na konci příštího roku by mohl být vypsán tendr na zhotovitele a nejpozději na konci roku 2024 by mohla být zahájena stavba.
