Letos v září to budou tři roky, co na gymnáziu v Moravské Třebové otevřeli první ročník technického lycea zaměřeného na letectví. To hlavní, a sice letadlo, však škole chybělo.
Dnes už to není pravda. Škola s ojedinělým oborem v rámci celé republiky se může pochlubit vlastním letounem, který pro školu nechal zakoupit Pardubický kraj.
 |
Ne že by bez něj studenti v příštím roce nesložili maturitní zkoušku a nemohli tak najít uplatnění v oborech spojených s letectvím, situaci však mnohem ulehčí.
Nový přírůstek v hangáru na letišti ve Starém Městě studentům pomůže nejen při odborné výuce, ale i v rámci zájmových leteckých aktivit po vyučování. Aeroklub v Moravské Třebové, který se na vzdělávání podílí, už nebyl schopen zajistit výuku většího množství studentů.
„V rámci odborného výcviku, kdy se studenti dozvídají informace o stavbě letadel, provozních podmínkách či jejich údržbě, jsme škole poskytovali klubové stroje. Navíc mezi studenty je velký zájem o plachtařský výcvik, který si mohou zájemci udělat v rámci volnočasových aktivit. V aeroklubu máme 131 členů a zkrátka už jsme nebyli schopni pokrýt poptávku dalších zájemců o létání,“ přivítal cvičný kluzák s životností 5 900 hodin předseda Aeroklubu Moravská Třebová Pavel Řeřicha.
Plachtařským výcvikem dnes ve Starém Městě prochází zhruba 20 studentů, šest z nich už pilotní průkaz získalo. Stačí mít patřičné vlohy, splnit určená kritéria 20 až 25 odlétaných hodin a hlavně chuť obětovat víkendy či letní prázdniny, během kterých kurzy a výcviky probíhají.
Oprávnění létat získají dřív než řidičák
Pro studenty je to i adrenalin. V patnácti letech mohou absolvovat první sólo lety a v šestnácti být pilotem. Paradoxně tak za knipl bezmotorového letounu mohou usednout dřív, než získají řidičák na auto.
Vlastní letoun navíc létání pro studenty zlevní. Dosud žáci školy používali klubové stroje nebo další stroje musel aeroklub pronajímat.
„Dnešní ceny benzinu šponují výcvik finančně nahoru. Obecně zhruba roční až dvouroční kurz na kluzák vyjde na 50 tisíc korun, záleží, kdo jak je schopný,“ dodal Řeřicha.
Podle ředitelky moravskotřebovského gymnázia je zařazení nového kluzáku do pravidelné výuky velkou přidanou hodnotou oboru.
„Bude nejen teoretický, ale přinese do výuky i praktické prvky, které jsou velmi důležité. Studenti mají na letounu už první úkol. Kluzák zatím nemá žádný design. Žáci se proto pod vedením instruktorů a učitelů budou v rámci odborných předmětů podílet na návrhu a realizaci finálního designu,“ řekla Alena Plocová, ředitelka leteckého technického lycea.
V Česku je to jediná takto koncipovaná škola, kde do třech ročníků dochází 60 studentů ze všech koutů republiky. Více než polovina z nich má zájem i o plachtařský výcvik.
Na cvičném kluzáku L – 13 Blaník vyrostlo několik generací sportovních pilotů. Jde o dnes již legendární bezmotorové letadlo československé konstrukce. Jeho vznik se datuje do druhé poloviny 50. let a vyrábělo se v tisícových sériích.
„Celokovový letoun byl před rokem 1989 ve velké míře exportován do Sovětského svazu, ale znají ho i jinde ve světě. Pár kusů se dokonce dostalo až do kadetní školy amerického letectva. Plachtař Vladislav Zejda se na upraveném Blaníku v Tatrách pokoušel o výškové lety, v minulosti také proběhlo několik amatérských i továrních pokusů o motorizaci stroje – dokonce s použitím malého proudového motoru. Jinak je to ovšem především aeroklubový dříč,“ řekl k letounu robustní konstrukce regionální letecký badatel Pavel Petr, který na moravskotřebovské škole studentům leteckého oboru přednášel o osobnostech významných letců, kteří se narodili či působili na území dnešního Pardubického kraje.
Obor Letecké technické lyceum je čtyřletý a je ukončen maturitní zkouškou. Po úspěšném splnění prvních dvou ročníků se studenti rozhodují, jaké povinně volitelné předměty si vyberou. Ty jsou zaměřeny na letecký provoz či na leteckou techniku.
Hlavní uplatnění mohou absolventi nalézt v provozních, technických a ekonomických službách v oblasti civilního letectví a v letecké dopravě. Student tak získá skvělou výchozí pozici pro další studium na VOŠ nebo VŠ se stejným či podobným zaměřením.
