Takový pohled se zemědělcům už dlouho nenaskytl. Když procházejí kolem polí s kukuřicí, někde vidí až na horizont krajiny za ní.
„Letos jsou porosty kukuřice o jeden až dva metry nižší i v naší úrodné oblasti,“ řekl ředitel kroměřížské zemědělské společnosti Navos Petr Foukal. „Bude méně kukuřice na siláž a kukuřičného zrna. Sucho trápí také slunečnici a nikdo neví, jestli vzejde řepka,“ dodal.
Podobnou zkušenost má většina zemědělců ve Zlínském kraji. „Kukuřice nedozrávají, ale zasychají, což je nepřirozené. Sucho je markantní, vypaluje půdu,“ poznamenal Josef Luža, jednatel společnosti Doubrava v Zahnašovicích.
Světlejší výjimkou jsou jen části Vsetínska, kde je v podhůří Beskyd více vláhy i díky tomu, že tam více pršelo. Ředitel Agrotechu Poličná Jindřich Šnejdrla, který je předsedou krajské agrární komory, odhadl ztráty na tamních kukuřičných polích na 20 procent. „U nás to není taková hrůza jako jinde, kde jsou z toho zoufalí,“ uvedl.
Zemědělci kukuřici pěstují na siláž, aby s ní mohli krmit vlastní dobytek. Také ji prodávají na zrno do krmných směsí, což pro ně obvykle znamená zisk. Jak to však bude letos, zatím nedokážou říct. Hrozí, že budou s kukuřicí ve ztrátě.
Při sušení kukuřice je navíc velká spotřeba plynu, jehož cena letí závratně nahoru a pro zemědělce to znamená další náklady. To vše může mít v konečném důsledku dopad na produkci potravin, zvláště kdyby došlo k omezení či úplnému přerušení dodávek plynu.
„Nebudeme schopni vyrábět ani granulovaná krmiva pro zvířata. Nemáme žádnou výjimku a přitom jsme na počátku celého procesu výroby potravin,“ upozornil Foukal.
