U Jaroměře objevili laténskou pec. Žárové hroby rozeberou až v laboratoři

  17:16
Archeologové zakončili výzkumy na budoucím obchvatu Jaroměře na Náchodsku. Objevili žárové pohřebiště či vzácnou laténskou pec. Zpracování nálezů jim zabere ještě řadu měsíců.

Vykopávky na obchvatu Jaroměře. Laténská vertikální pec se středovým pilířem, Čáslavky. | foto: archiv UHK

Dlouhé neolitické domy podpírané kůly, chaty z doby železné či keltská obydlí. Pozůstatky po pravěkém osídlení sahající až do mladší doby kamenné nalezly týmy archeologů v okolí Jaroměře, kudy povede pětikilometrový obchvat odvádějící dopravu z dálnice D11 na silnici k Náchodu.

„V místě se stýkají toky Labe, Metuje, Úpy a Běluňky. Jde o velmi vhodné prostředí pro lidské osídlení, protože zdejší půdy jsou velmi úrodné a zároveň tam byl blízký přístup k vodnímu zdroji,“ vysvětluje vedoucí archeoložka centra terénní archeologie Univerzity Hradec Králové Sylva Tichá Bambasová.

Vykopávky u Svinišťan na budoucím obchvatu Jaroměře (8. 9. 2021)

Že se kolem Jaroměře dají očekávat nálezy, bylo zřejmé už z rešerší, které upozornily na 51 možných lokalit. Elektrická odporová tomografie ukázala zaniklé koryto Labe v současné nivě. Z odebraných vzorků proto odborníci chtějí zjistit, zda v těch místech řeka tekla už v pravěku a které rostliny ji obklopovaly.

Pracovníci Univerzity Hradec Králové kopali od poloviny března v Hořenicích, Jaroměři a Čáslavkách, společnost Archaia měla na starosti dva úseky u Dolan a Muzeum Náchodska zkoumalo dva úseky u Svinišťan.

Dlouhé neolitické domy

Nejstarší nálezy u Hořenic pocházejí z neolitu a řadí se ke kultuře s lineární keramikou z období 5 500 až 5 000 let před Kristem, kdy už lidé vedli usedlejší život, stavěli stálé domy, ochočovali zvířata a zušlechťovali divoké rostliny.

Už dřívější vykopávky pod dálnicí D11 u Hořenic svědčí, že husté neolitické osídlení souvisí s pravěkou obchodní trasou mezi východními Čechami a Polskem.

„Už při magnetometrickém měření u Hořenic jsme zaznamenali dlouhý neolitický dům, který je typický pěti řadami nosných kůlů nesoucích stříšku. Nakonec jsme tam vykopali dva tyto domy. Soudí se, že v jednom mohly bydlet až dvě generace rodin, v sídlišti žilo asi pětadvacet obyvatel, ale na velkých sídlištích, jako jsou Bylany, se jich odhaduje až dvě stě,“ říká Sylva Tichá Bambasová.

V okolí se našly i sídlištní jámy, zásobnice a hliníky, odkud se brala hlína na výrobu keramiky, ale také část břidlicové sekyrky a zlomky kamenné čepele a čepelky.

Dvoukomorové pece se šířily z Řecka

Další nálezy z Hořenic pocházejí z doby železné. Do starší etapy, tedy halštatské kultury z doby 800 až 450 let př. Kr., náleží dvě polozahloubené chaty, v jedné se našla pec. Do mladší etapy, laténské kultury z doby 450 až 50 let př. Kr., patřilo několik objektů i nález skleněného keltského náramku.

Také v Čáslavkách objevili hradečtí archeologové pět zahloubených chat laténské kultury. Tři nejspíš sloužily k bydlení, v jedné byly pod podlahou zahloubené sklípky, zásobárny na jídlo a v další jámová pec pro vypalování keramiky.

„Nejvzácnější je laténská vertikální dvoukomorová pec se středovým pilířem. V České republice zatím jiný takový nález nemáme. V jámě se zapálil oheň a horký vzduch vypaloval nádoby vyskládané na mazanicovém roštu,“ popisuje archeoložka.

„Rošt s průduchy spočíval na pilíři. Konstrukce byla z jílové hlíny, rošt se podepřel dřevěnými sloupky, které trčely z otvorů, zapálil se oheň, pec se tím vytvrdila. Ještě byla překryta kopulí, která udržovala teplotu výpalu, jenž dosahoval 800 až 1 000 stupňů Celsia,“ říká Sylva Tichá Bambasová.

Laténské pece se objevovaly už ve starověkém Řecku a odtud se jejich znalost šířila dál podél Dunaje a Rýna až k nám.

V Čáslavkách se našla skoro dvoumetrová kulturní vrstva zeminy vytvořená zřejmě poměrně rychle v místech, které ve středověku obývali lidé nejspíš i se zvířaty.

„Ve třech výškových úrovních se tu objevují objekty z 12. až 13. století, což by mohlo znamenat, že se takto mocná vrstva vytvořila během jediného století, potvrdí to však až přírodovědné analýzy absolutní datace,“ říká archeoložka.

Z této doby pochází i šest jámových keramických pecí. Kromě toho se v Čáslavkách našly i zbytky novověkých cest z map II. a III. vojenského mapování.

Sad ukrýval žárové hroby

Vykopávky u Svinišťan, které provádělo Muzeum Náchodska, byly méně pestré, ale podařilo se objevit pohřebiště z období popelnicových polí v době bronzové.

Archeologové nejprve zkoumali bojiště prusko-rakouské války ve Svinišťanech, kde se vojska střetla 29. června 1866. Rakouští vojáci už předtím prohráli bitvy u Náchoda a České Skalice a u Svinišťan podlehli také. Na několikahektarovém bojišti se daly očekávat hroby padlých vojáků, ale detektorový průzkum zjistil jen několik projektilů a šrapnelů.

Archeologové sice skryli zeminu v celé šíři budoucí silnice, ale našli jen těžko datovatelné objekty bez nálezů.

Přesunuli se proto na poslední úsek obchvatu, kde od 19. století rostl jabloňový sad. S detektorem ani geofyzikálním průzkumem se tam nedalo předem dostat, takže o něm předem nic nevěděli. Aby nemuseli skrývat celý pás záboru budoucí silnice, naplánovali pouze rýhování s odkrytím dvou pětimetrových pásů. Když však narazili na žárové hroby z let 1 200 až 1 100 př. Kr., výzkum rozšířili.

„Díky tomu, že tu rostl minimálně od 19. století ovocný sad, nikdy tu nebyla hluboká orba, která by hroby poničila a nádoby rozvláčela po poli. Nádoby se tak uchovaly celistvé a zachovalé. Našli jsme asi čtyřicet hrobů,“ popisuje archeolog Muzea Náchodska Jan Košťál.

Vyzvednuté hroby zabalené do fólie

Některé hroby byly chudé, jamkové o průměru 20 centimetrů, kam se nasypal popel. Naopak jiné byly bohaté, třeba i s pěti, sedmi nebo třeba až dvanácti nádobkami.

„Abychom nemuseli preparovat hroby v terénu, odebírali jsme je in situ: celý hrob jsme odkopali, aby nádobky zůstaly pohromadě, hrob byl zabalen do strečové fólie, ocelovým plechem odseknut a vyzvednut. Bylo to dost namáhavé, některé hroby vážily 150 až 180 kilogramů a ne v každém případě se to povedlo,“ poznamenává archeolog.

Hroby putovaly do laboratoří na hradecké univerzitě, kde je dál budou zkoumat.

„Ve Svinišťanech jsme zjistili dvě pohřebiště. Jedno jsme datovali do období lužických popelnicových polí zhruba kolem roku 1 100 př. Kr., další menší pohřebiště s osmi hroby jsme našli za zemědělským družstvem, to patří ke slezské kultuře okolo roku 1 000 př. Kr,“ říká Jan Košťál.

„Teď nás ještě čeká dlouhá cesta zpracování nálezů. Jen rozebrání prvního hrobu v laboratoři trvalo dva měsíce, podobně velkých hrobů je tam ještě kolem dvanácti. Výsledky budeme znát tak po dvou letech,“ odhaduje archeolog. Nálezy obdrží náchodské muzeum do svých sbírek.

U Dolan, kde kopala firma Archaia, se našlo ještě slovanské pohřebiště s jantarovými šperky. Archeologové už vykopávky opustili, neprozkoumali však malý pozemek v Hořenicích, o nějž se vede soudní spor. Stavbu budoucího obchvatu zbrzdily také pochybnosti o vítězi tendru na dodavatele.