Někde je situace horší, jinde zatím tolik ne. Deště v posledních dnech ji sice zlepšily, ale ideální rozhodně není. Téměř každý, kdo má v sadech nebo na zahradě švestkové stromy, jasně vidí, jak z nich pozvolna dozrávající plody padají. Což může mít vliv na finální úrodu, která ještě na přelomu jara a léta vypadala velmi dobře.
„Propad plodů je docela výrazný, odhadla bych ho na 10 až 15 procent, což není zanedbatelné množství. Rozhodně je to suchem, půdní vlhkost není velká. Červenec bývá vždycky sušší, ale teď je to výraznější než v jiných letech,“ přiblížila pěstitelka Denisa Mezníková ze Semetína.
Pokud mají stromy na jaře hodně plodů, tak většinou do konce června některé pustí, aby dozrávání ostatních zvládly. Teď přichází podle Mezníkové další úbytek ovoce, k němuž obvykle nedochází.
„Propad je teď větší než obvykle a určitě je to suchem. Bude záležet na tom, jestli během srpna přijdou nějaké výraznější srážky,“ nastínil sadař Aleš Marčík ze Žlutavy. Od září loňského roku do současnosti v jeho sadech spadlo zhruba o 300 milimetrů méně srážek než za stejné období předcházejícího roku.
„Úroda, která vypadala dobře, může být nakonec podprůměrná. A když nebude do konce srpna pořádně pršet, i téměř zničená,“ obává se Marčík.
„Zatím je úroda průměrná, není to úplná bída. Ale část švestek padá, ještě než dozraje. Teprve uvidíme, kolik toho skončí na zemi,“ popsal pěstitel David Ryšavý z Eko sadů Komňa. „Už by bylo potřeba, aby začalo více pršet,“ přeje si.
Přívalové deště nepomáhají, voda se nevsákne
A to se mu splnilo. Otázka ale je, jestli voda z posledních dní padání ovoce zastaví. Záležet bude i na tom, jaké dešťové srážky budou dál přicházet. Přívalové deště, při nichž za krátkou dobu spadne velké množství vody, ideální nejsou. Dobrý je zahradnický déšť, kdy mírně prší delší dobu. Kdyby však pršelo více dní v kuse, nebude to také dobré, protože plody by mohly začít plesnivět i hnít.
„Poslední deště, které přicházejí, jsou rychlé a intenzivní, takže voda odteče z krajiny a nestačí se do ní vsáknout. Kdyby pršelo mírněji tak jednou za týden, bylo by to lepší,“ uvažuje Mezníková.
Pokud stromy navzdory suchu všechny plody udrží, mohou být švestky kvůli nedostatku vláhy menší a málo šťavnaté. „Sucho a horko ovlivní váhu i výtěžnost,“ doplnil Marčík.
Kvůli vysokým teplotám také ovoce dozrává rychleji. Letos je i více škůdců, kteří ohrožují úrodu. Zkušení sadaři říkají, že když lidem v těchto dnech prudce dozrávají švestky a vzápětí padají na zem, nemusí to být nutně suchem, ale tmavkou švestkovou. To je škůdce, jenž je letos více rozšířený. A dokáže zničit prakticky kompletní úrodu. Stromy oslabené suchem jsou navíc k ohrožení náchylnější. Pěstitelé stromy většinou ošetří, ne tak lidé, kteří je mají na zahradách.
Ovocným stromům škodí více než dříve mšice
„Polovina úrody už je na zemi, takže možná nakonec nebudu mít z čeho pálit slivovici. Myslel jsem si, že je to suchem a tím, že dlouho pořádně nepršelo,“ podivil se Petr Malík z okrajové části Zlína, který má na zahradě přes deset švestkových stromů. Přiznává, že je proti škůdcům speciálně neošetřuje, což naopak dělají profesionální pěstitelé, kteří se prodejem ovoce živí.
Jestli plod spadl kvůli suchu, nebo škůdci, lze poznat jednoduše. Když ho člověk otevře a najde uvnitř bílou larvu, je důvod jednoznačný. „Spoustě lidí také v letošním roce dost škodily mšice, u nás se ale naštěstí tolik neprojevily,“ poznamenal Ryšavý.
„Nějaké plody padají, ale je otázka, jestli je to suchem, nebo vlivem fyziologických vad a škůdců. Letos výrazně škodí i ti, kteří většinou nezpůsobují zásadní problémy. Ten, kdo stromy neošetřuje, už asi o část úrody přišel,“ uvedl sadař Rostislav Kubáček ze Střílek.
Podle něho i u nich reálně hrozí, že pokud nebude více pršet a teploty budou nad 30 stupni Celsia, začne být situace vážná. V krajním případě by to nemusely zvládnout ani stromy samotné, pokud by bylo spodní vody málo a nedoplňovala by se srážkami.
Sadaři přitom ještě nedávno věřili, že letošní úroda bude lepší než loňská a že bude z čeho pálit slivovici. Zatím to ale jisté není. Švestkové stromy potřebují vodu především na jaře, tehdy ji měly. Ani je neohrožovaly jarní mrazíky jako v některých minulých letech. Letošní rok tak byl navzdory současnému suchu zatím pro ovoce celkově příznivější než loňský. Jenže to se ještě může změnit.