V zemědělském družstvu Agrotech Poličná chovali prasata mnoho let. Byly doby, kdy jich měli přes pět tisíc. Dnes nemají ani jedno. Na konci loňského roku s chovem skončili, protože byl příliš ztrátový.

„Stáj je zakonzervovaná, vydezinfikovaná. Když přijde doba, kdy se bude zase vyplácet vyrábět vepřové maso, tak se k tomu vrátíme,“ nastínil ředitel Agrotechu Poličná Jindřich Šnejdrla. „Kdy to však nastane, nedokáži říci.“

Podle něho jsou výkupní ceny masa pro zemědělce likvidační. Před koncem roku se pohybovaly kolem 21 korun bez DPH za kilo živé váhy, ztráty z chovu za jeden rok přesáhly 4 miliony. „To byla poslední kapka,“ posteskl si Šnejdrla. „Takže jsme ke konci roku prasata prodali.“

Ceny se sice během prvního letošního půlroku dostaly přes 30 korun, ale v poslední době opět poklesly. Nekopírují tak nárůst jako u obilí, kde se výkupní ceny pohybují na historických maximech. Především kvůli válce na Ukrajině, která byla společně s Ruskem velkým vývozcem obilí.

Chování vepřů je ztrátové dlouhodobě a zemědělci na to upozorňovali už dříve.

„Situace u chovu prasat je velmi špatná,“ shrnul jednatel zemědělské společnosti Zemet z Tečovic Aleš Mikoška. „Zabývám se jím už 18 let a pořád jsem ho chtěl udržet. Z původních 600 prasnic jsem ale už jejich počet snížil na 200 a uvažuju o tom, jestli ho nesnížím ještě o 50 procent, nebo chov úplně nezruším,“ doplnil.

Ztráty chovatelů šly do milionů

Mikoška vyčíslil loňskou ztrátu z živočišné výroby na přibližně 4,5 milionu korun. Podle něho bude chovatelů prasat stále ubývat, což se ještě výrazněji projeví už do konce letošního roku.

To vše už má a ještě bude mít dopady na cenu vepřového masa v obchodech, které může být stále dražší. „Určitě se bude vepřové maso zdražovat, vidíme to už teď,“ nepochybuje předsedkyně zlínské agrární komory Jana Brázdilová.

Lidé mohou koupit v obchodech domácí i zahraniční vepřové, například z Dánska, Nizozemí, Německa či Španělska, kde státy více podporují chov. Podle některých zemědělců ale může být i tak masa nedostatek, protože zahraniční vývozci bývají závislí na dovozu obilí z Ukrajiny či Ruska do krmných směsí pro vepře.

„Lze předpokládat, že vepřové maso půjde nahoru. Jen nevím, na jakou částku,“ řekl Šnejdrla.

Ke špatné situaci chovatelů vepřů přispívá také skutečnost, že náklady na chov jdou stále nahoru: ať už jde o ceny energií, pohonných hmot, nebo již zmíněného obilí, které potřebují na výrobu krmných směsí.

„Prasata a drůbež jsou zejména v raném období výkrmu velmi vnímavá na teplotu okolí a musí se jim topit plynem nebo elektřinou,“ zmínil Šnejdrla.

Zemědělci chtějí větší pomoc od státu

„Cena obilí stoupá, zatímco výkupní ceny prasat spíše stagnují. Nepokrývají náklady na vstupy do chovu. Na každém vepři, který šel na jatka, jsme měli ztrátu necelých 900 korun,“ vypočítal Josef Luža, jednatel společnosti Doubrava v Zahnašovicích, kde chovají pět tisíc prasat.

„Peníze chybí a musíte je odněkud vzít: buď z rostlinné výroby, výroby mléka, úspor, nebo z pracovních nákladů,“ předestřel Šnejdrla.

Podle zemědělců by se měl v této věci více angažovat stát. A to buď tak, že bude garantovat výkupní ceny vepřového na úrovni, která bude pro chovatele rentabilní, nebo zvýší dotace.

„Aby se zemědělci podařilo bez ztrát prase dochovat, musela by být při těchto cenách komodit výkupní cena vepřového alespoň 55 nebo 56 korun za kilo živé váhy,“ domnívá se Mikoška.

„Potřebovali bychom taky více chránit domácí trh, protože vepřové maso se k nám dováží z ciziny, ale žádné se nevyváží. Chce to větší podporu od státu, který by měl udržet chovy prasat,“ myslí si Luža. „Základní potraviny by měly být tuzemské,“ dodává.

To, že je situace ve Zlínském kraji špatná, dokazují také čísla. Loni se tady chovalo necelých 69 tisíc prasat, přičemž například v roce 2013 to bylo přes 115 tisíc. Na začátku letošního dubna to bylo už jen kolem 55 tisíc kusů. Pod 60 tisíc počty sice klesly také v letech 2016 a 2017, což byl ale pouze dočasný jev, který souvisel s africkým morem prasat.

Celostátně poklesly počty prasat o více než pět procent na zhruba 1,4 milionu. S ohledem na spotřebu vepřového tak nadále klesá soběstačnost České republiky. V posledních letech tuzemští chovatelé vyprodukují 35 až 40 procent vepřového masa, zbytek se musí dovážet ze zahraničí.